„Pokud k tomu člověk napíše navíc přesné datum, případného zloděje už vyloženě provokuje," varuje mluvčí brněnských policistů Andrea Straková.

Existuje něco jako typicky letní zločiny?

Samozřejmě. Léto je přece jen trochu specifické. Jsou prázdniny, teplo a lidé se na veřejnosti pohybují víc než jindy. Také pijí víc alkoholu, z čehož vznikají problémy, takže práce máme stále dost.

Co se konkrétně děje?

V létě jsou nejčastější výtržnosti, které s nadměrným pitím alkoholu souvisí. Například potyčky, při cestě z hospody také občas někoho bohužel napadne rozbít výlohu u obchodu a další problémy. Častěji také řešíme rušení nočního klidu.

Přibývá o prázdninách také opilých dětí?

Problém alkoholu u mladistvých je bohužel celoroční, ale je pravda, že se s opilými dětmi v létě setkáváme přece jen o něco víc. Na konci letošního školního roku jsme několik případů řešili.

A jaké závažnější věci v létě policie řeší?

Jsou to hlavně krádeže. Na koupalištích, v kempech a na dalších místech, kde je hodně lidí. Pořád je to stejné. Lidé si nedávají pozor na svoje osobní věci a nechávají si je třeba na dekách. Každou sezonu pak evidujeme několik desítek případů. Stejně tak v kempech. Tento týden jsme měli preventivní akci v kempu v Pasohlávkách, kde jsme lidi na riziko krádeží upozorňovali. Sami jsme se tam setkali s několika návštěvníky, kteří nám přiznali, že si věci vlastně nechrání.

Můžete uvést nějaký konkrétní případ?

Jeden pán nám řekl, že si nechal někde ležet mobil a nevšímal si ho. Měl ale štěstí, chytil totiž zloděje přímo při činu. V řadě případů se navíc nemusí jednat o zkušené zloděje. I pro zdánlivě slušného člověka, který jinak nikdy nic neudělal, může zapomenutý mobil představovat příliš silné pokušení.

Je nějaký rozdíl mezi počtem krádeží na koupališti a rybníkem? Člověk by logicky řekl, že na koupališti se spoustou lidí bude riziko větší.

Ani ne, vyjde to zhruba nastejno. Kolem Brna jsou stejně jen rybníky, kde se lidé koupou ve větším množství, takže i tam člověk může o nějakou věc přijít dost snadno. Spoustu krádeží máme ale v kempech. Je proto nutné si věci pořád hlídat. I stan se dá přece nějak zamknout. Pokud zloděj třeba najde dva stany vedle sebe a jeden bude zamčený, pravděpodobně zvolí jednodušší cestu a vybere si ten, který majitel nezabezpečil.

Existuje nějaký spolehlivější způsob, jak se v kempech chránit?

V kempu je dobré dát si věci do kufru od auta, pokud je to možné. Ale vlastně tady si protiřečím, protože jak praví tabule známé z parkovišť, ani auto není trezor. Člověk ale musí myslet na to, že čím víc překážek pro zloděje postaví, tím větší je šance, že své věci uchrání. Připravit se dá i doma. Mohu si například rozmyslet, co na dovolené nezbytně nepotřebuji a pak si to jednoduše nevzít.

Jsou kromě krádeží v kempech a na koupalištích ještě jiné trestné činy, se kterými se policisté v létě častěji setkávají?

K létu bohužel patří strhávání řetízků z krků. Je to hlavně proto, že v létě lidé chodí odhalenější a šperky jsou na krcích dobře vidět. I letos už jsme to několikrát řešili.

Dá se nějak určit, na koho se tito pachatelé zaměřují?

Zloději si většinou vybírají starší dámy. Je to logické. Moc dobře totiž vědí, že stará paní se v případě útoku ubrání hůř než například mladý muž. Navíc starší lidé šperky nosí na ulici docela často.

Dá se tomu nějak zabránit?

Určitě doporučuji dražší šperky nosit jen při opravdu významných příležitostech. Pak není od věci mít řetízky aspoň nějak kryté, například pod košilí a dávat na ně pozor. Je také dobře se dívat kolem sebe a aspoň trochu kontrolovat, kdo se pohybuje kolem.

Kde pachatelé útočí nejčastěji?

Hodně se s tím setkáváme v městské dopravě. Zloději udeří často těsně před tím, než řidič zavře dveře. Oběti řetízek strhne a se zavírajícími dveřmi vyskočí ven. Okradený člověk pak má ztíženou možnost se bránit.

Dá se říct, kdo nejčastěji řetízky strhává?

Bohužel u řetízků to bývají hodně často velmi mladí pachatelé. Ať už mladiství, nebo dokonce nezletilí. Setkali jsme se i s dvanáctiletými zloději. Jakýkoliv trest je pak složitý. Mnohdy navíc tito pachatelé operují v několikačlenných skupinách. Jeden krade, hned to předá druhému, ten po pár metrech útěku třetímu a řetízek je pryč.

Daří se tyto pachatele chytat?

Ve spoustě případů ano. Musí nám to ale někdo nahlásit co nejdřív, pokud možno hned. Jakmile se o tom dozvíme, ihned jedeme na místo, a pokud máme nějaký popis toho, kdo to udělal, je to na dobré cestě. Často se stává, že zloděje o pár ulic dál najdeme.

A pokud popis nemáte?

I to se stává. Občas jsou bohužel zloději tak rychlí, že si oběť ani pořádně nestačí všimnout, že ji někdo okradl. Pak je pátrání samozřejmě těžší. Na druhou stranu jsou policisté zkušení a vědí, kde mají pátrat. Když ale kradenou věc u člověka nenajdete, těžko se mu potom něco dokazuje.

S létem souvisí i nárůst počtu cyklistů v ulicích. Dotýká se zvýšená kriminalita i jich?

Kola se v létě kradou také ve větší míře. Pokud člověk přijede k hospodě, kolo o ni nechá jen tak opřené a jde na několik hodin pryč, velmi snadno se může stát, že už ho nenajde. Podobná situace je i v kempech. Mluvili jsme s lidmi, kteří se přiznali, že přes den odstavená kola nezamykají vůbec a na noc jen tak, aby se neřeklo. Ani přes den ale není pro zloděje problém na kolo skočit a ujet s ním. V porovnání s vykradeným bytem nebo domem je to však pořád ještě dobré.

Léto musí představovat pro vykradače bytů a domů doslova žně. Přece jen lidé jezdí na dovolené a obydlí bývají často prázdná.

Léto je v souvislosti s vloupáním do bytů nebo domů obecně rizikovější. Je to právě tím, že lidé bývají na dovolené a zloději toho dovedou náležitě využít. Opět chceme upozornit všechny, aby nepodceňovali zabezpečení a před odjezdem na prázdniny si příbytky pořádně zamkli. Od utěsnění oken a pořádného zamčení až po moderní způsoby, jako jsou alarmy nebo další elektronické pomůcky.

Je něco, co lze udělat ještě nad tyto možnosti?

Pokud se člověk může domluvit s někým na návštěvách, je to jen dobře. Ať už jsou to příbuzní, nebo třeba kamarádi z řad sousedů. Pokud si pachatel začne místo tipovat a vidí, že se tam někdo zdržuje, uvědomí si, že je to pro něj riziko. Navíc je to výhodné i v tom, že někdo aspoň zkontroluje, jestli třeba nepraskla voda, nebo se něco nestalo s elektrickým vedením. V neposlední řadě musím v souvislosti s dovolenými také zmínit sociální sítě.

Máte na mysli vychloubání se odjezdem na dovolenou na internetu?

Přesně tak. Pro zloděje není nic lepšího, než když mu na internetu někdo až pod nos naservíruje informaci o tom, kdy a na jak dlouho odjíždí a ve fotogalerii nechá ještě pár fotek sebe sama ze svého domu nebo bytu, kde je perfektně vidět jeho vybavení.

Sociální sítě jdou ale nastavit i tak, že fotky a příspěvky vidí jen kamarádi a známí.

To je sice pravda, ale kamarádi mají další kamarády, ti znají zase další lidi, a tak to může jít donekonečna. Může se například snadno stát, že se někdo pochlubí s odjezdem na dovolenou, kamarád to řekne známému a ten už si může začít tipovat, co provede. Určitě by lidé měli popřemýšlet o tom, jestli by nebylo lepší si svoje soukromí trochu víc chránit. Ale myslím, že to platí i obecně.

Zaměřuje se tedy policie při pátrání po vykradačích bytů i na sociální sítě?

Pracujeme se všemi informacemi, takže ani sociální sítě neujdou naší pozornosti. Úplně přesně bych to ale nerada dál rozebírala. Nechci prozrazovat naši taktiku.

Spousta lidí vás zná z televizních obrazovek. Jak jste se k policii dostala?

K policii jsem nastoupila na stáž po střední škole v roce 2003. Asi dva měsíce jsem byla na preventivně informačním oddělení. Dost mě to bavilo a tehdejší vedoucí mi nabídl, že kdybych nastoupila k policii natrvalo, chtěl by, abych tam pracovala. Pak jsem k policii přešla a po odborné přípravě jsem nastoupila klasicky do služby.

Byla jste tedy řadová policistka?

Ano. Nějakou dobu jsem pracovala na obvodním oddělení v brněnských Židenicích. Pak jsem měla i praxi v Praze a nakonec jsem nastoupila k preventivně informační skupině tady v Brně. Ze začátku jsem měla na starosti spíše preventivní činnost, například besedy na školách nebo u důchodců. Po nějaké době jsem dostala nabídku, zda bych neměla zájem pracovat jako tisková mluvčí. A já jsem zájem měla.

Říkala jste, že máte za sebou odbornou přípravu. Takže jste se učila i střílet?

Přesně tak. Kromě jiného. Ze začátku jsem si na pistoli sice musela trochu zvykat a bylo to náročnější, ale později mě to začalo bavit a myslím, že mi střelba i celkem jde. Vzhledem k mé práci jsem ale pistoli nikdy použít nemusela. Naštěstí.

K policii jste tedy chtěla jít cíleně?

Ano, náhoda to nebyla.

Co vás k tomu vedlo? Přece jen si přiznejme, že u spousty lidí má policie pořád ještě dost špatné jméno.

Nějakou dobu jsem o tom uvažovala, ale velký zájem u mě vzbudila především stáž, co jsem absolvovala. Tam jsem se také dozvěděla právě o možnostech zařazení u policie a měla jasno. Práce tiskové mluvčí je specifická. Jde o reprezentaci policie na veřejnosti a poskytování informací prostřednictvím médií. Obraz policie závisí na mnoha faktorech a zasahuje do toho i činnost tiskového mluvčího. Je to práce dosti zodpovědná, ale také zajímavá a různorodá.

Čili jste pokutu nikdy nikomu nedala?

Ale ano, dala. Naposledy však v době, kdy jsem byla ještě na obvodním oddělení. Mnoho jich ale nebylo.V současné době pracuji v preventivní součásti policie, nikoliv té represivní. A práce je to pěkná.

Jak byste srovnala Brno s jinými městy z hlediska kriminality?

Brno je normální větší město se vším všudy. Bohužel kriminalita k tomu prostě patří. Úkolem policie je samozřejmě dělat maximum pro bezpečnost obyvatel a chránit jejich majetek. Velmi důležité je, aby lidé byli obezřetnější a nedávali zlodějům tolik příležitostí. Vyhnou se tak škodám a nepříjemnostem.