Chceme být u mistrovského titulu Komety, říká David Rusňák

Nevadí, že velká část Brňanů má vžitý název Rondo?

Nevadí. Je to v hlavách Brňanů a těžko po nich chtít, aby používali jiné jméno. Ať už se bude hala jmenovat třeba dvacet let DRFG, nebo jinak, pro některé zůstane Rondo.

Můžete rozkrýt zkratku DRFG?

Samozřejmě jsou to mé iniciály David Rusňák. A k tomu family group. Tedy rodinná skupina, společnost. Název jsem zvolil proto, že stále spolupracuji s lidmi, kteří se mnou před deseti lety začínali. Vždy jsme si zakládali na tom, abychom měli dobré vztahy. Jsme jako taková malá rodina, promítli jsme to proto i do názvu.

Proč jste se vlastně rozhodli Kometu podpořit?

Dlouhodobě se snažíme podporovat, co se nám líbí. A to pro Kometu platí. Je za ní obrovský kus práce. Co tam je, bylo prakticky vydupané ze země, je to skvělá práce Libora Zábranského. A my tomu chtěli být blízko. Dostali jsme nabídku podporovat Kometu výměnou za využívání skyboxu v hale, který se zrovna uvolnil. Okamžitě jsme kývli. To byla taková menší forma spolupráce. Jak jsme začali ale na hokej víc chodit a povídat si s vedením klubu, potvrdilo se, že spříznění je daleko větší, až to vyústilo ve spolupráci v současném rozsahu. Smlouva je podepsaná nejméně na tři roky. Věřím, že spolupráce potrvá i déle.

A kdy dá Kometa Brnu podle vás titul mistra republiky?

Sobecky řeknu, že doufám, že to bude za naší přítomnosti. Když se to nepovedlo letos, tak příští rok by to Kometě i nám slušelo. Kometa si to zaslouží. Ale jedna věc je titul a druhá ta fantastická zpráva, že se Kometa drží na špici a pravidelně hraje play off.

Fandíte jí odmalička?

Nepocházím z Brna a jako malý jsem na zápasy Komety nechodil. Zaregistroval jsem ji v době, kdy tu hokej začal znovu ožívat. Přiznám se, že jsem nechodil pravidelně. Na stadion jsem se dostal občas, když někteří známí uvolnili permanentku. Je ale pravda, že tamní atmosféra mne pohltila. Něco podobného není u všech extraligových klubů běžné. O to víc mne lákalo být u toho, což se povedlo.

A neuvažujete i o podpoře Zbrojovky či jiných klubů?

Přemýšlíme nad tím. Každá společnost má svoji marketingovou strategii, která zahrnuje spektrum činností, kterými o sobě dává vědět. Sponzoring, internetové bannery, inzeráty v tisku, televizi, rádiu či billboardy a megaboardy. Když jsme si nechali spočítat, kolik by nás stála účinná megaboardová kampaň, zjistili jsme, že to jsou tak velké cifry, že smysluplnější je dát peníze tam, kde nás jednak zviditelní, ale bude to mít i spoustu dalších efektů. Například, že se sportovní klub posune dál. Neřeknu teď, že Zbrojovku budeme sponzorovat. Nemohu to potvrdit, ani vyloučit. Ale to téma v hlavě mám.

A jiné sportovní kluby?

Obrací se na nás řada menších klubů. Co je sympatické, i z řad hendikepovaných sportovců. To mne zajímá jako člověka. Je to věc, kterou chceme dělat, je smysluplnější, než utratit peníze za billboardové kampaně.

Čím se vlastně zabývá skupina DRFG?

Naše klíčové pilíře jsou v nemovitostech, energetice a finančních službách. Máme investiční fond, do kterého se mohou dostat lidé už s vkladem od sta korun. Finanční plánování či poradenství zajišťujeme pomocí firem FinFin a Royal Vision. Rádi investujeme do výrobních firem, například do společnosti E.L.Z.E.T., která je jedním z předních výrobců obalového papíru. Pak máme i projekty jako Unifer.

Unifer sází na nápady, kreativitu a šikovnost mladých. Ukázalo se, že se taková sázka vyplatila?

Vyplácí se nám určitě. Unifer cílí na opravdu talentované studenty a dává jim možnost se potkat s reálným podnikatelským prostředím. Rozvíjí se pod vedením zkušených mentorů a mají možnost po dostudování získat zaměstnání.

Pořádáte i takzvané Dragon´s Days, kde začínající podnikatelé mají přesvědčovat investory. Představuji si to správně jako televizní pořad Den D?

Je to něco podobného. Přicházelo nám stále víc požadavků na to, abychom si vyslechli různé podnikatelské nápady. Rozhodli jsme se proto, že budeme pořádat odpoledne, kdy přijdou představit svůj projekt a říct si o investici. A komise zhodnotí, zda je to projekt vhodný jako investice. Uskutečnili jsme takových odpolední hodně. Některé projekty byly velice zajímavé a podpořili jsme je.

Vzpomenete si kromě zajímavých nápadů i na nějaký nezvyklý či bizarní?

Nechci říkat konkrétně, co mi přišlo bizarní. I když jsme se s některými takovými nápady potkali. Mnohem bizarnější ale bylo sebevědomí některých mladíků představujících své projekty. Spousta mladých si teď myslí, že když mají nápad, dostanou hned možnost říkat si o mnohamilionové částky a tvrdit, že je jejich produkt globální.

Chcete spustit i zemědělský projekt. Farmáři si ale většinou spíš stěžují na všemožné problémy. Kde vy vidíte možnost uspět?

Mezi opravdové a nezpochybnitelné hodnoty patří určitě zemědělská půda. Trpělivě půdu hlavně na jižní Moravě nakupujeme. Zatím ji pronajímáme. Až se ji ale podaří zcelit ve větší území, chceme se zemědělskou výrobou začít. Nebude to nic megalomanského na tisících hektarů. Konkurovat velkým hráčům je nereálné. Nás zajímá trochu jiný segment. Chceme vyrábět opravdu kvalitní a s láskou pěstovanou potravinu. Tedy to, čeho je nedostatek. Kvalitní ovoce, zelenina, drůbež. To je to, co s přáteli rádi jíme a vnímáme, že na trhu není v míře, kterou si zasluhuje.

DRFG má i v Brně některé projekty týkající se nemovitostí. Jak důležitá součást podnikání to je?

Velká část. Pokud chceme být stabilní a mít jistotu, že peníze máme v trvalých a nedotknutelných hodnotách, nemovitosti musejí být součást našeho portfolia. Ale soustředíme se na jiné, než developerské projekty. Podnikáme tam, kde jsme silní. Tedy už stojící komerční nemovitosti. Třeba v Brně jsme nedávno pořídili chátrající budovu v Pekařské ulici. Teď ji rekonstruujeme. Přidáme čtyři patra a budou tam kanceláře. Pečlivě si vybíráme, proto naše akvizice nejsou rychlé a zběsilé. Jsme ryze česká skupina a chceme proto také investovat zde, kde jsou investice nadosah a nadohled.

Čím se zabýváte v energetice?

Řídíme se filozofií zdravého selského rozumu. Proto jsme se rozhodli vydat cestou místních menších projektů. Zaměřujeme se na teplárenské projekty založené na zplyňování biomasy. Tedy něčeho, co vzniklo jako odpad zemědělské výroby. My z toho vyrobíme teplo, které jsme schopni lidem v okolí prodávat za výhodnější cenu, než jsou zvyklí. Jsou to relativně malé investice sto až dvě stě milionů korun, ale mají obrovský smysl.

Také podporujete hudebníky či cestovatele Jiřího Kolbabu. Nemáte někdy chuť s ním vyrazit na některou z jeho výprav?

Strašně moc. Se ženou cestujeme rádi, i když to není časově úplně jednoduché. Jiřího Kolbabu znám dlouho, je to obrovský nadšenec. Příklad, který dokazuje, že když člověk něco chce, vždy se toho dá dosáhnout a dobře to dopadne. Vysnil si, že bude cestovatelem a povedlo se mu to. Teď je respektovaná osobnost, vydává spoustu knih a pořádá fantastické přednášky. Navíc je to vřelý a velký člověk, s nímž se vždy rád potkám a popovídám si. Společnou cestu už nějaký čas plánujeme. Ale i on je velmi vytížený. Když jsem mu na konci roku říkal, že v roce 2015 bychom mohli někam spolu vyjet, odpověděl, že rok už má rozplánovaný po dnech. Ale v roce 2016 určitě.

Co dalšího vás zajímá kromě práce?

Spousta lidí rozděluje čas na pracovní a mimopracovní. Ale já to tak úplně nemám. To, co dělám, vyžaduje moji neustálou pozornost. Je to můj život a práce je můj koníček. I na cestách jsem v kontaktu s firmou. Neberu to jako dovolenou, ale spíš jako změnu prostředí, která umožní člověku se podívat na věci jinýma očima a načerpat inspiraci.

Jste brněnský a jihomoravský patriot?

Za brněnského patriota se nemohu označit. Bylo by to drzé vůči opravdovým patriotům. Nenarodil jsem se tu, ačkoliv moje rodina tam má kořeny. Nemám moc rád rozdělování na Moravu a Čechy. Jsme jedna republika a musíme táhnout za jeden provaz. Určitě jsem český patriot. Česká republika se mi líbí a baví mne. I když si to lidé nemyslí, máme se tu fantasticky. Procestoval jsem už kus světa a není tolik míst, kde se žije takhle. Vždy je co zlepšovat, ale mrzí mne, když se někdo snaží lidem podsouvat, jak se mají špatně či jaká tu je obrovská korupce. Pokud bych si ovšem měl vybrat, která část republiky mi je nejbližší, je to neoddiskutovatelně jižní Morava, hlavně Slovácko, oblast Podchřibí, Kyjovsko. Tam jsem se narodil a vyrůstal.

Říkáte, že se nám tu žije fantasticky. Proč jste pak vstoupil do hnutí Ano, které založilo svůj úspěch na kritice stávajících poměrů?

Je spousta chyb, na kterých je třeba zapracovat. Stav, kdy si veřejné rozpočty rozebírala skupina vyvolených, a nezbyly peníze na opravu silnic a nemocnice mne rozčiloval. To však neznamená, že se máme špatně. Že je čas na změnu, bylo jasné. A myslím, že v hnutí Ano jsou lidé, kteří chtějí věci zlepšit. Jedním z nich je má žena Petra, která má zkušenosti z cestovního ruchu. Jako zastupitelka a členka rady Brna jej, spolu s propagací města, dostala na starost. Spousta lidí upozorňovala, že bych přes ni mohl chtít něco ze zákulisí ovlivňovat. Je to úsměvné. DRFG nikdy nečerpala z veřejných rozpočtů a zůstane i nadále v komerční sféře. Proto jsem se po zralé úvaze rozhodl do Ano přímo vstoupit. Tím moje politické ambice končí. Nejsem politik, ale podnikatel.