VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Etnograf Martin Šimša podvídá o vánocích

Strážnice - Supermarkety jsou před Štědrým dnem plné k prasknutí. Lidé shání na poslední chvíli dárky a plní ledničky. Ani tak se ale podle etnografa Martina Šimši vánoční kouzlo neztratilo. „I když může být nakupování ve velkém přehnané, vždy je dar pozitivní věc. Proto mají Vánoce pořád svůj velký smysl,“ zdůrazňuje Šimša.

22.12.2007
SDÍLEJ:

Podle etnografa Martina Šimši si lidé dávají pod stromeček i věci, které právě nepotřebují. Jsou to honosné dary, které nás mají reprezentovat, říká etnograf.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Kdy se Vánoce na Moravě začaly slavit?
Záznamy o Vánocích existují už ze čtrnáctého století. Jak Vánoce skutečně vypadaly, víme nejvíc z devatenáctého století.

Byl rozdíl mezi Vánocemi ve městě a na vesnici?
Veliký. Vesnice byla tradičnější. Tam se uchovávala spousta pověr a magických úkonů, které měly zajistit prosperitu a blahobyt. Měly například odhalit budoucnost a zajistit rodině dobro.

O jaké rituály šlo?
Například u štědrovečerní večeře se hospodář schovával za mísu plnou koláčů a ptal se, jestli je ho vidět. A když ho viděli, přál si, aby příští rok byla tak bohatá úroda, že za hromadou koláčů úplně zmizí. Lidé dávali na stůl peníze, aby jich bylo dost, nebo pod stůl snop slámy.

Co dělaly chudé rodiny?
I tam se snažili, aby štědrá večeře byla štědrá. Jedlo se hlavně pečivo, koláče, kaše, polévky z luštěnin, z hub. Žádné maso ani ryba.

Slavili tehdy lidé Vánoce společně?
Rodinná podoba Vánoc nebyla na vesnici to nejdůležitější. Soukromí bylo na okraji, Vánoce se slavily jako společný svátek. Lidé navštěvovali kostely, koledníci chodili po domácnostech.

Jak to, že se dnes prožívají Vánoce v úzkém rodinném kruhu?
Začalo to ve městech. Tam lidé Vánoce slavili jako intimní záležitost. Rodina se uzavřela a užívala si spíš pohodlí a dostatku jídla.

To je ale styl hodně podobný tomu dnešnímu.
Je. Svým způsobem jsme se přichýlili k měšťanskému stylu. I na vesnici. Prosazuje se od začátku dvacátého století.

Zůstal smysl, duch Vánoc?
Jde o to, co si pod tím představujeme. Určitě pokračujeme v tradici. Bohužel to veřejné ustupuje do pozadí, ale jsou i návraty. Třeba stavění vánočních stromů, zpívání koled. To je záležitost společenská. Pro někoho je to i náhrada za půlnoční mši. Lidé nejdou do kostela, ale ke stromu na náměstí.

Co vánoční stromeček? Ten byl vždycky?
Zhruba od poloviny devatenáctého století se začaly objevovat v pražských domácnostech. Na vesnicích se stromek prosazoval pomalu, až v sedmdesátých letech devatenáctého století a na jihovýchodní Moravě dokonce až začátkem dvacátého století.

Co tehdy symbolizoval vánoční stromek?
Neměl kultovní význam. Šlo o to, navěšet na něj co nejvíce ozdob nebo jídla, které děti mohly potom otrhat a sníst. Byl to estetický doplněk, znak luxusu.

Jak lidé vánoční stromy zdobili?
Věšeli na ně pozlacené ořechy, sušené ovoce, papírové ozdoby, někdy i šátky. Věšel se od stropu a ne vždycky špičkou nahoru. Často i špičkou dolů.

Jak vypadala štědrovečerní večeře?
Štědrá večeře začínala nakrojením pecnu chleba, později oplatkou a společnou modlitbou. Oplatka se jedla natřená medem, dával se na ni ořech nebo česnek a lidé si u toho přáli, aby v příštím roce byli tak sladcí a dobří jako med. Celá večeře měla základ v moučných jídlech.

A ryba na štědrovečerní stůl tehdy nepatřila?
Ne, to je zásadní moderní změna. Kapr se rozšířil až ve dvacátém století. Bylo potřeba podpořit české rybníkářství, které se obnovovalo. Na vesnici jedli jenom kyselou rybu, postní jídlo. Ne všude je pravidlem jíst rybí polévku. A to platí dodnes. Lidé měli v oblibě luštěninové polévky, kyselice nebo takzvanou ježíškovou polévku: hustou krupicovou polévku s máslem.

Vánoce mají několik rovin. Který význam vedle toho křesťanského byl ještě důležitý?
Ve dvacátém století zažily Vánoce spoustu impulzů. Jedním z nich byla charita. To je představa obdarování, štědrosti. Postupem času nabývala na významu. U nás jsou s tím spojeny takzvané vánoční stromy republiky. V roce 1925 se první stavěl v Brně. Velkým propagátorem této myšlenky byl Rudolf Těsnohlídek, který složil i vánoční legendu. Vánoční stromy se udržely hodně dlouho, i po válce. Potom byly zakázány a dnes se k nim vracíme.

Kdo dostával od charity dary?
Většinou chudé děti. Na Moravě existovala totiž školská matice, která zprostředkovávala vybírání peněz ve městech a jejich přesun na vesnice. Tam se o to postaral většinou učitel. Děti z chudých rodin dostávaly boty, teplé oblečení, punčochy.

Dávali si lidé dárky na Vánoce odjakživa?
Ještě v padesátých letech to tak bylo. Teprve potom si začali dávat dárky i ostatní v rodině, v komunitě. Nejdřív ale jenom zamilovaní. Vánoční dárek byl prostě symbol určitého vztahu. Vytvářely se tím velmi pevné svazky. Pravidlo bylo jasné. Já dám tobě, ty mně. Stejně to bylo i s koledníky. Já ti zvěstuji narození Krista a ty mě za to obdaruješ.

Co si lidé dávali na začátku?
Nejdřív to bylo jídlo, potom hračky. Později se začaly nadělovat konkrétní věci. Hlavně oblečení. V minulosti nebyly ale Vánoce spojeny s dáváním oblečení, protože si to rodiny zajišťovaly průběžně. Nastala zima, zjistilo se, že v rodině někomu něco chybí, a pokud na to měli, šli na jarmark a koupili kožich nebo boty.

To jde ale přece i dnes. A nejenom o Vánocích.
Zvykli jsme si ale o Vánocích nakupovat věci, které bychom normálně měli kupovat i přes rok. Proč se na Vánoce dává kolo, když se nedá použít? Protože je to veliký honosný dar, který nás reprezentuje.

Není to trochu zvrácené?
Je, ale zvykli jsme si na to. Prostě nakupujeme na Vánoce. Zvlášť pro Českou republiku je to dost charakteristické.

Nejsou tedy Vánoce pouze svátky konzumu?
Vánoce mají hlavně společenský význam. Je to něco, co vnímáme jako tradici.

Jak se slavil první svátek vánoční?
Štědrý den je z hlediska církve naprosto běžný den. A taky byl dost dlouho normální pracovní den. A to není jen výmysl komunistů. Důležitý je první svátek vánoční, svátek narození Krista. V ten den je pro věřící například povinné navštívit kostel.

A jak se slavil Boží hod?
Jako svátek. Muselo se navařit už na Štědrý den, uklidit tak, aby se striktně nic nedělalo. Dokonce se dobytku zavazovala tlama, aby nebučel, aby nerušil ten sváteční den, sváteční ticho. Říkalo se, že tento den se nemá nikam chodit a nemá se jíst nic, co má peří, aby neuletělo štěstí.

A co Štěpán? Druhý svátek vánoční?
Byl to den, kdy pacholci odcházeli ze služby do svých rodin. Všechnu práci pak vykonával hospodář. Až do Nového roku. Později bývalo zvykem, když se chlapi vraceli z kostela, zamknout dveře a na kliku pověsit uzélek na znamení, že mají jít po koledě. Udržovalo se to ještě v šedesátých letech.

Jak se slaví dnes?
Nikdo to už nevnímá, ale na vesnici se chlapi převlékají za ženské. Není v tom žádná symbolika. Prostě blbnou.

KDO JE MARTIN ŠIMŠA

- Narodil se v roce 1974 v Boskovicích.
- Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor historie, etnologie.
- Pracoval ve Valašském muzeu v přírodě, teď v Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici. Zabývá se výročními zvyky.
- Je ženaty, má tři děti.

22.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Informační technologie - Informační technologie Programátor 30 000 Kč Programátoři počítačových aplikací specialisté. Požadované vzdělání: bakalářské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 100000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme ukončené vysokoškolské vzdělání - minimálně na úrovni bakalář, znalost ruského jazyka na úrovni rodilého mluvčího. , Prosím před návštěvou se telefonicky ohlašte!!!, Zájemci se dostaví ve dnech PO a ST mezi 10:00 až 11:00 hodinou na kontaktní adresu , , souhlas zaměstnavatele se zaměstnaneckou kartou. Pracoviště: Red hat czech s.r.o., Purkyňova, č.p. 71, 612 00 Brno 12. Informace: Petra Sumerauerová, +420 777 301 474. Informační technologie - Informační technologie Programátor 30 000 Kč Programátoři počítačových aplikací specialisté. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 100000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme ukončené středoškolské vzdělání, znalost ruského jazyka na úrovni rodilého mluvčího. , Poznámka k volnému místu:, Prosím před návštěvou se telefonicky ohlašte!!!, Zájemci se dostaví ve dnech PO a ST mezi 10:00 až 11:00 hodinou na kontaktní adresu , , souhlas zaměstnavatele se zaměstnaneckou kartou. Pracoviště: Red hat czech s.r.o., Purkyňova, č.p. 71, 612 00 Brno 12. Informace: Petra Sumerauerová, +420 777 301 474. Výroba - Výroba Obsluha strojů 16 000 Kč Obsluha ostatních strojů a zařízení pro chemickou výrobu Pracovník barevny - příprava barev a chemikálií. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt: osobně (8 - 14 v areálu firmy), telefonicky (8-14) nebo e-mailem., , Místo výkonu práce: Lanatex a.s., Tovární 1, Ivančice. Pracoviště: Lanatex, a.s., Tovární, č.p. 1, 664 91 Ivančice. Informace: Přinesdomů, +420 603 579 829. Gastronomie - Gastronomie Obsluha v zařízeních rychlého 12 500 Kč Ostatní pracovníci pro přípravu rychlého občerstvení Pracovníci pro přípravu rychlého občerstvení. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 12500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Uchazeči, kteří splňují podmínky, kontaktují zaměstnavatele nejdříve na uvedené telefonní číslo a budou informováni o dalším postupu. V případě zájmu nás můžete kontaktovat také na email.: tt@gutyfood.com a přiložit životopis., , Jedná se podnik GUTY nacházející na adrese pracoviště GUTY - Avion Shopping Skandinávská 2, 619 00 Brno-jih , Požadavky: , Plynulá vietnamština výhodou (komunikační jazyk na pracovišti), fyzická zdatnost (pracovní doba 9 - 21 hod), časová flexibilita, základní znalost asijských surovin v gastronomii (zaměstnavatel má právo si tuto skutečnost u uchazečů ověřit během výběrového řízení) , , souhlas zaměstnavatele se zaměstnaneckou kartou. Pracoviště: Pqt prosperity invest s.r.o.-guty, Skandinávská, č.p. 128, 619 00 Brno 19. Informace: Tranová, +420 773 072 266.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto. Automobil

Studenti zjistí, jak reagují řidiči pod tlakem

Volby 2018, ilustrační foto.

Volby? Soud rozhodne o osmnácti stížnostech

Lidé ochutnali Afriku i ovoce pověstné svým zápachem

Brno – Přenést se z centra Brna do dálných končin mohli pomocí rozmanitých chutí návštěvníci tržnice na Zelném trhu. Přilákalo je tam ovoce sobotního festivalu Ochutnej Afriku v Brně, který už poněkolikáté pořádá česko-ugandský projekt Virunga.

Veterány lákaly na výstaviště. K vidění byla i Corvette Stingray

Brno /FOTOGALERIE/ – Nablýskané karoserie se stejně jako červenobílá páska chránící výstavní kusy před zvědavci vinou pavilonem Z na brněnském výstavišti. Za podzimní Motortechnou v sobotu dopoledne vyrazily desítky obdivovatelů automobilů i motocyklů. Zkoumavě se nad pásku naklání, mnohdy až nebezpečně blízko pečlivě vyleštěným exponátům.

Žideničtí se o víkendu veselí. Slaví tam hody

Brno /FOTOGALERIE/ – Dobrá nálada, klobouky, rozměrné sukně a především vysoká mája v sobotu odpoledne dominovaly brněnským Židenicím. Do tradičních oděvů zdobených stuhami se lidé oblékli kvůli hodovým slavnostem, které začaly krátce po jedné hodině odpolední.

Vánoční trhy budou letos v Brně i mezi svátky

Brno /FOTOGALERIE/ - Adventní trhy letos na některých místech Brna potrvají až do 28. prosince. Návštěvníky potěší opět turbomošt, hrnky i nové suvenýry.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT