Etnograf Martin Šimša podvídá o vánocích

Kdy se Vánoce na Moravě začaly slavit?
Záznamy o Vánocích existují už ze čtrnáctého století. Jak Vánoce skutečně vypadaly, víme nejvíc z devatenáctého století.

Byl rozdíl mezi Vánocemi ve městě a na vesnici?
Veliký. Vesnice byla tradičnější. Tam se uchovávala spousta pověr a magických úkonů, které měly zajistit prosperitu a blahobyt. Měly například odhalit budoucnost a zajistit rodině dobro.

O jaké rituály šlo?
Například u štědrovečerní večeře se hospodář schovával za mísu plnou koláčů a ptal se, jestli je ho vidět. A když ho viděli, přál si, aby příští rok byla tak bohatá úroda, že za hromadou koláčů úplně zmizí. Lidé dávali na stůl peníze, aby jich bylo dost, nebo pod stůl snop slámy.

Co dělaly chudé rodiny?
I tam se snažili, aby štědrá večeře byla štědrá. Jedlo se hlavně pečivo, koláče, kaše, polévky z luštěnin, z hub. Žádné maso ani ryba.

Slavili tehdy lidé Vánoce společně?
Rodinná podoba Vánoc nebyla na vesnici to nejdůležitější. Soukromí bylo na okraji, Vánoce se slavily jako společný svátek. Lidé navštěvovali kostely, koledníci chodili po domácnostech.

Jak to, že se dnes prožívají Vánoce v úzkém rodinném kruhu?
Začalo to ve městech. Tam lidé Vánoce slavili jako intimní záležitost. Rodina se uzavřela a užívala si spíš pohodlí a dostatku jídla.

To je ale styl hodně podobný tomu dnešnímu.
Je. Svým způsobem jsme se přichýlili k měšťanskému stylu. I na vesnici. Prosazuje se od začátku dvacátého století.

Zůstal smysl, duch Vánoc?
Jde o to, co si pod tím představujeme. Určitě pokračujeme v tradici. Bohužel to veřejné ustupuje do pozadí, ale jsou i návraty. Třeba stavění vánočních stromů, zpívání koled. To je záležitost společenská. Pro někoho je to i náhrada za půlnoční mši. Lidé nejdou do kostela, ale ke stromu na náměstí.

Co vánoční stromeček? Ten byl vždycky?
Zhruba od poloviny devatenáctého století se začaly objevovat v pražských domácnostech. Na vesnicích se stromek prosazoval pomalu, až v sedmdesátých letech devatenáctého století a na jihovýchodní Moravě dokonce až začátkem dvacátého století.

Co tehdy symbolizoval vánoční stromek?
Neměl kultovní význam. Šlo o to, navěšet na něj co nejvíce ozdob nebo jídla, které děti mohly potom otrhat a sníst. Byl to estetický doplněk, znak luxusu.

Jak lidé vánoční stromy zdobili?
Věšeli na ně pozlacené ořechy, sušené ovoce, papírové ozdoby, někdy i šátky. Věšel se od stropu a ne vždycky špičkou nahoru. Často i špičkou dolů.

Jak vypadala štědrovečerní večeře?
Štědrá večeře začínala nakrojením pecnu chleba, později oplatkou a společnou modlitbou. Oplatka se jedla natřená medem, dával se na ni ořech nebo česnek a lidé si u toho přáli, aby v příštím roce byli tak sladcí a dobří jako med. Celá večeře měla základ v moučných jídlech.

A ryba na štědrovečerní stůl tehdy nepatřila?
Ne, to je zásadní moderní změna. Kapr se rozšířil až ve dvacátém století. Bylo potřeba podpořit české rybníkářství, které se obnovovalo. Na vesnici jedli jenom kyselou rybu, postní jídlo. Ne všude je pravidlem jíst rybí polévku. A to platí dodnes. Lidé měli v oblibě luštěninové polévky, kyselice nebo takzvanou ježíškovou polévku: hustou krupicovou polévku s máslem.

Vánoce mají několik rovin. Který význam vedle toho křesťanského byl ještě důležitý?
Ve dvacátém století zažily Vánoce spoustu impulzů. Jedním z nich byla charita. To je představa obdarování, štědrosti. Postupem času nabývala na významu. U nás jsou s tím spojeny takzvané vánoční stromy republiky. V roce 1925 se první stavěl v Brně. Velkým propagátorem této myšlenky byl Rudolf Těsnohlídek, který složil i vánoční legendu. Vánoční stromy se udržely hodně dlouho, i po válce. Potom byly zakázány a dnes se k nim vracíme.

Kdo dostával od charity dary?
Většinou chudé děti. Na Moravě existovala totiž školská matice, která zprostředkovávala vybírání peněz ve městech a jejich přesun na vesnice. Tam se o to postaral většinou učitel. Děti z chudých rodin dostávaly boty, teplé oblečení, punčochy.

Dávali si lidé dárky na Vánoce odjakživa?
Ještě v padesátých letech to tak bylo. Teprve potom si začali dávat dárky i ostatní v rodině, v komunitě. Nejdřív ale jenom zamilovaní. Vánoční dárek byl prostě symbol určitého vztahu. Vytvářely se tím velmi pevné svazky. Pravidlo bylo jasné. Já dám tobě, ty mně. Stejně to bylo i s koledníky. Já ti zvěstuji narození Krista a ty mě za to obdaruješ.

Co si lidé dávali na začátku?
Nejdřív to bylo jídlo, potom hračky. Později se začaly nadělovat konkrétní věci. Hlavně oblečení. V minulosti nebyly ale Vánoce spojeny s dáváním oblečení, protože si to rodiny zajišťovaly průběžně. Nastala zima, zjistilo se, že v rodině někomu něco chybí, a pokud na to měli, šli na jarmark a koupili kožich nebo boty.

To jde ale přece i dnes. A nejenom o Vánocích.
Zvykli jsme si ale o Vánocích nakupovat věci, které bychom normálně měli kupovat i přes rok. Proč se na Vánoce dává kolo, když se nedá použít? Protože je to veliký honosný dar, který nás reprezentuje.

Není to trochu zvrácené?
Je, ale zvykli jsme si na to. Prostě nakupujeme na Vánoce. Zvlášť pro Českou republiku je to dost charakteristické.

Nejsou tedy Vánoce pouze svátky konzumu?
Vánoce mají hlavně společenský význam. Je to něco, co vnímáme jako tradici.

Jak se slavil první svátek vánoční?
Štědrý den je z hlediska církve naprosto běžný den. A taky byl dost dlouho normální pracovní den. A to není jen výmysl komunistů. Důležitý je první svátek vánoční, svátek narození Krista. V ten den je pro věřící například povinné navštívit kostel.

A jak se slavil Boží hod?
Jako svátek. Muselo se navařit už na Štědrý den, uklidit tak, aby se striktně nic nedělalo. Dokonce se dobytku zavazovala tlama, aby nebučel, aby nerušil ten sváteční den, sváteční ticho. Říkalo se, že tento den se nemá nikam chodit a nemá se jíst nic, co má peří, aby neuletělo štěstí.

A co Štěpán? Druhý svátek vánoční?
Byl to den, kdy pacholci odcházeli ze služby do svých rodin. Všechnu práci pak vykonával hospodář. Až do Nového roku. Později bývalo zvykem, když se chlapi vraceli z kostela, zamknout dveře a na kliku pověsit uzélek na znamení, že mají jít po koledě. Udržovalo se to ještě v šedesátých letech.

Jak se slaví dnes?
Nikdo to už nevnímá, ale na vesnici se chlapi převlékají za ženské. Není v tom žádná symbolika. Prostě blbnou.