Rozpad krajské koalice s občanskými demokraty, povodně i hrozbu odchodu lékařů z krajských nemocnic musel letos řešit hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Navíc mu přibyla práce v poslanecké sněmovně a bojuje i o post předsedy sociální demokracie. Přesto říká: „Mnohem víc mi vyhovuje systém komunikace a práce v regionální politice.“

Máte za sebou polovinu funkčního období jako hejtman Jihomoravského kraje. Co se v regionu za tu dobu podařilo?
Máme například integrovaný dopravní systém v celém kraji. V letošním roce se připojilo Znojemsko. Jsme první a jediný kraj, kde takto funguje integrovaná doprava. Podporou vědy a výzkumu jsme se také dostali na špičku v České republice. Jižní Morava je dnes mezi padesáti nejinovativnějšími regiony Evropské unie, a to je opět unikát.

Jak kraj přispěl k podpoře investic a inovací?
Je dobré, že jsme zachovali přímé letecké spojení Brna a Prahy, které chtěly České aerolinie zrušit. Nejsem sice přesvědčen, že by řada Jihomoravanů volila cestu letadlem, nicméně zachování spojení dává reálnou šanci se dostat z Prahy dál a zůstat v rezervačních systémech po celém světě. Navíc se nám podařilo posílit přímé letecké spojení s Moskvou a Londýnem, zavedli jsme sezonní linky z Brna do Zadaru a také do italského Bergama. V březnu příštího roku odstartuje přímé letecké spojení Brna a Říma. Vedení Jihomoravského kraje vyjednává i o dalších možnostech rozšíření přímého leteckého spojení například do Bruselu, Paříže anebo Madridu. Je to důležité jak pro naše lidi, kteří chtějí cestovat, tak samozřejmě pro to, aby jižní Morava zůstala zajímavým regionem právě pro investory, vědce, studenty i pro zahraniční turisty.

Zkomplikovalo něco práci kraje?
Co mě překvapilo, byla hloubka hospodářské krize. Na tu na podzim roku 2008 nesázel vůbec nikdo. Za dva roky se nám však podařilo připravit systém opatření, který tlumí dopady krize na náš region.

Jedním z nich je i úvěr od Evropské investiční banky, neznamená to ale pro kraj příliš velkou zátěž?
Je fakt, že jsme si na pokračování investičních programů kraje vzali úvěr. Nicméně po pečlivé analýze toho, co je kraj schopen splácet, a s podmínkou, že peníze nepoužijeme na placení provozu. Letos se také ukázal první výsledek centralizace výběrových řízení. Společný tendr krajských organizací na elektřinu a plyn přinesl úsporu téměř tři sta milionů korun v následujících třech letech a snížení ceny energií zhruba o třetinu. Vážím si i toho, že na jižní Moravě máme už potřetí za sebou rozpočet, který podpořily všechny politické kluby. V České republice je to podle mě výjimka.

Jednotná podpora rozpočtu je pozoruhodná i s ohledem na letoší rozpad krajské koalice. Jak s odstupem vnímáte odchod občanských demokratů do opozice?
Fungující koalici rozbil krajský lídr Občanské demokratické strany Jiří Kadrnka. Jestli mě něco hluboce zklamalo, tak právě postoj nikoliv občanských demokratů, ale osobně Jiřího Kadrnky. Jsem přesvědčen, že on byl hlavním iniciátorem rozpadu koalice na jižní Moravě. Nepříjemně mě to zaskočilo i proto, že to přišlo v době povodní. Jsem přesvědčen, že tehdejší koalice měla našlápnuto k vynikajícím výsledkům. Ale vzal jsem to na vědomí. Hledal jsem jiné řešení a našel jsem je v podobě spojení sociálních a křesťanských demokratů. Nová koalice vznikla, je pevná, silná, předložila rozpočet, pro který hlasovali všichni, a jsem přesvědčený, že si dala reálné cíle.

S novou krajskou koalicí jste tedy spokojený?
Každá z těch koalic je kvalitativně jiná. Není možné nějaké paušální srovnání ve stylu, jak to bylo za ODS a jak je to teď. Myslím si, že komunikace je teď intenzivnější. Lídr lidovců Stanislav Juránek byl ochoten převzít odpovědnost a je mým prvním náměstkem. Nebudu se zabývat minulostí, chci se zabývat budoucností jižní Moravy. Jsem vděčný za to, že ve strategických tématech i občanští demokraté chápou, že nemůžou politikařit, a podpořili rozpočet i například varianty zásad územního rozvoje kraje.

V těch kraj podporuje trasu rychlostní silnice R43 vedenou přes Bystrc a u R52 zase mikulovskou variantu, které mají řadu odpůrců. Je to definitivní postoj kraje?
Jihomoravskému kraji chybí kvalitní dopravní infrastruktura. Schválili jsme jen varianty územního rozvoje, o kterých budeme ještě jednat a zvažovat všechna pro a proti. V první polovině roku je budeme prodiskutovávat i s obyvateli regionu. Musíme rozhodnout s vědomím, že to obyvatele ovlivní na dlouhá léta. A musíme dělat i nepopulární rozhodnutí.

Koalice s lidovci není jedinou politickou novinkou. V letošních parlamentních volbách jste se znovu stal poslancem. Váš první náměstek Stanislav Juránek je zase senátorem. Nezanedbáváte kvůli velkému vytížení práci pro Jihomoravský kraj?
Ukazuje se, že pro kraj, pokud máme pevnou dohodu, to je velká výhoda, nikoliv nevýhoda. Jsme schopni jasně si rozdělit úkoly ve vedení kraje, zvýšili jsme počet náměstků, a proto Jihomoravský kraj nijak netrpí tím, když jsem na schůzi sněmovny. Naopak je tam prostor jednat s premiérem či ministry, jednat o záležitostech kraje. Nově má stejnou příležitost i Stanislav Juránek v senátu.

Můžete uvést konkrétní příklad, jak jste kraji pomohl?
Vyjednali jsme například změnu návrhu vlády. Ta chtěla zrušit spolufinancování projektů z regionálních operačních programů. Díky snaze hejtmanů z Asociace krajů a spolupráci se Svazem měst a obcí vláda tento hloupý nápad revidovala a do systému vrátila peníze ve prospěch měst, obcí a neziskového sektoru. Mrzí mě, že ne krajům. V každém případě, kdyby vláda nedala zpátky nic, tak by se tyto skupiny obrátily na kraje. To by znamenalo další zátěž pro krajské rozpočty.

Je něco, co se naopak nedaří?
Nejvážnější věcí je už téměř dvouapůlletá marná snaha o řešení toho, že se neustále rozevírají nůžky mezi platbami pro fakultní nemocnice zřizované státem a regionální nemocnice. Pro příští rok klesnou podle úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví platby pro regionální nemocnice o dvě procenta, kvůli inflaci to fakticky budou procenta čtyři. I když jsme na jižní Moravě stabilizovali hospodaření krajských nemocnic a dostali je do zisku, hlavní způsob financování neovlivníme.

Budete tedy jen čekat, co udělá vláda či ministr zdravotnictví?
Jižní Morava má specifické postavení. Rok a půl se pokoušíme připravit koncepci lůžkové péče v dohodě všech zřizovatelů. Odborníci v pracovní skupině mají ukončit práci zhruba do března příštího roku. Bude to dohoda o tom, jak má vypadat lůžková síť v kraji. Díky tomu budeme efektivněji čerpat peníze z veřejného zdravotního pojištění, efektivněji investovat do přístrojů i rozšíření nebo modernizace nemocnic. A pokud se ušetří peníze, tak je logicky můžeme použít na odměňování pracovníků ve zdravotnictví. Dohodu chci také předložit jako pilotní projekt pro celou Českou republiku.


Jste hejtmanem, šéfem Asociace krajů, poslancem, chcete státu předkládat regionální projekty pro využití v celé zemi a navíc usilujete o křeslo předsedy České strany sociálně demokratické. Jaké máte další ambice?
Někteří kritici říkali, že Hašek to v žádném případě nebude stíhat, že výkon více funkcí poškodí kraj nebo výkon poslaneckého mandátu. Po půl roce této součinnosti to vypadá obráceně, přináší to kraji prospěch. Ale je věcí každého voliče, aby to posoudil. O pozici šéfa sociální demokracie se ucházím proto, že jsem přesvědčený, že u nás skončila doba jednoho muže a sociální demokraté si mohou vybrat z více vizí a koncepcí. Domnívám se, že České republice bude svědčit, když v demokratických politických stranách dostanou nově šanci lidé, kteří už se osvědčili a mají za sebou dobré výsledky, nikoliv skandály, v regionální a komunální politice.

Mluvíte o absenci skandálů v regionální politice, přitom se letos objevila nahrávka, na které se mluví o dvousettisícovém úplatku pro někdejšího krajského radního Františka Adamce. O nahrávce prý věděl i Stanislav Juránek. Proč jste nějak nezasáhl, když přitom ostře kritizujete aféry na vládní úrovni?
Kdybych jako hejtman obdržel nějaké informace o tom, že dochází ke korupčnímu jednání, a to jak v mé vlastní politické straně, tak u koaličního partnera či někoho jiného na úrovni kraje, tak budu stejně důrazný a důsledný, jako jsem ve vztahu k předsedovi vlády. U Stanislava Juránka jsem žádné takové potvrzené informace nedostal, nevím o tom, že by byl podezřelý z jakéhokoliv nezákonného jednání. Pokud bych takovou informaci měl, tak bych podle toho konal. Věcí se zabývá policie a čekám na závěry šetření.

Prosadíte­ -li se do čela sociální demokracie, uvažujete případně i o premiérském křesle?
Pokud mě delegáti březnového sjezdu zvolí předsedou, tak chci obhájit úspěch strany v regionálních volbách. Mým druhým závazkem bude to, že chci na Pražském hradě po Václavu Klausovi sociálního demokrata.

V souvislosti s volbou prezidenta jste už mluvil o konkrétních jménech, například o brněnském primátorovi Romanu Onderkovi. Chcete jej opravdu na prezidentský post navrhnout?
Jména jsem uvedl v interní diskuzi a moje přesná citace je taková, že i sociální demokracie by měla hledat silného stranického kandidáta. Hovořil jsem o starších a zkušenějších kolezích, kteří za sebou mají dobré výsledky, prošli testem volby veřejnosti a zmínil jsem tři – Zdeňka Škromacha, Romana Onderku a Lubomíra Zaorálka. Nicméně to ještě neznamená, že bych některého z nich viděl už jako jistého kandidáta pro přímou prezidentskou volbu.

Zmiňujete se o přímé prezidentské volbě, jste tedy pro to, aby hlavu státu volili lidé a ne parlament?
Navrhnu, aby se přímá volba prezidenta konala zároveň s krajskými volbami.

Chcete navrhnout i jiné změny?
Rád bych byl navrhl novelu ústavy, která zajistí, že při přenesení výkonu státní správy na regionální samosprávy přejdou na kraje a obce i příslušné peníze. Stát dnes zneužívá situace. Přenáší vrchnostensky na regiony úkoly v přenesené působnosti, ale nedává jim na to dost peněz. Teď posílá krajům asi dvě třetiny nákladů na výkon přenesené působnosti. Kraj tak musí tyto úkony doplácet ze svého.

To jsou dlouhodobé záměry a snahy. Kraji ale aktuálně hrozí jiná krize, odchod lékařů. Připravujete se na to nějak?
Kraje mají ze zákona některé povinnosti a ty samozřejmě naplníme. Ale naše možnosti jsou přesně definované krizovou legislativou a mnohem silnější jsou možnosti centrální vlády.

Co byste na závěr popřál Jihomoravanům do nového roku?
Hodně zdraví, štěstí a nám všem pevné nervy, neboť je budeme v roce 2011 všichni potřebovat.