VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jednou jsme nechtíc utopili rudl alkoholu, říká kapitán brněnské lodi Stuttgart

Brno /ROZHOVOR/ - Devětadvacet let. Tak dlouho už se po Brněnské přehradě plaví kapitán Josef Chládek, který velí lodi Stuttgart brněnského dopravního podniku. Ve firmě drží několik prvenství. Jako první kapitán jezdil na lodi s rodinou. Jeho syn mu na lodi dělal lodníka a dcera průvodčí. Ještě nikdo takový v podniku přitom nebyl. V současnosti je už ale ze syna kapitán další z brněnských lodí. S vodou je Chládek starší spojený už od mládí, dříve se plavíval na kanoích, kajaku či plachetnicích. „V dopravním podniku jsem začínal na lodi Veveří. Té ale končila v roce 2011 životnost, pak jsem přešel právě na Stuttgart,“ říká o své historii na lodích.

23.7.2017 1
SDÍLEJ:

Kapitán Josef Chládek.Foto: Deník / Stulír Drahomír

Liší se nějak Stuttgart od Veveří? Je mezi nimi nějaký rozdíl, když srovnáte způsob řízení?
Stuttgart má poněkud kulturnější prostředí pro cestující, například co se záchodů týče. Je tu také pohodlnější a větší kormidelna. Loď jinak manévruje a oproti Veveří je také tišší.

Kolik se na ni vůbec vejde lidí?
Podle plánů asi dvě stě lidí a tříčlenná posádka.

Máte svoji stálou posádku?
Bohužel ne, střídáme se. Stabilní posádka by byla ideální, ale bohužel to nejde. Střídáme se ve směnách a je to pokaždé trošku jinak.

Co je všechno potřeba udělat na lodi, než vypluje a nabírá první cestující?
Vždy ji musíme zkontrolovat. Jestli je voda v nádržích v podpalubí, tak je potřeba ji vyčerpat. Hlídá se také chlazení, důležitý je i úklid.

Stalo se vám někdy, že jste nabral cestující a pak loď nechtěla plout?
To ne, protože bych v případě poruchy nezvládl ani dojet k můstku a lidi vůbec na palubu nabrat.

A když tedy ani nemůžete připlout pro cestující?
To je jednoduché, nasadíme jednu z náhradní lodí.

Na jakých všech vodách a nádržích jste se už plavil?
Kromě Brněnské přehrady ještě třeba na Vltavě, třetí nádrži Nových Mlýnů, pár dnů také na Dyji, Orlíku, Vranově a Dalešicích.

Plavil jste se třeba i někde v zahraničí?
To jen jako turista. Byl jsem na Plitvických jezerech, kde se mi moc líbilo.

Chtěl jste někdy v zahraničí na lodích i pracovat?
Ne, já zůstanu v České republice. Zahraničí je spíš pro mladší ročníky, než jsem já.

Čím se tedy české vodní nádrže, na kterých jste se plavil, liší od Brněnské přehrady?
Brněnská přehrada je ze všech přesvědčivě úplně nejhorší. Nikde se nepluje tak špatně, jako zrovna tady.

Čím to je? Co tu plavbu komplikuje?
Lidmi na vodě. Pravidla pobytu na vodě ignorují nebo možná vůbec ani neznají a celkově jsou neukáznění. Brněnská přehrada je totiž vodní cesta, ne jen nějaká rekreační nádrž. Vlastně je to taková silnice, po které putují lodě.

Takže se vám třeba pletou do dráhy lodi a podobně?
Přesně tak. Vlastně se mi zdá, že se kolikrát diví, že tu nějaká loď vůbec pluje. Zato já se divím, že se tu nikomu dosud nic nestalo. Celá přehrada je přeplněná, je tu až moc lidí a různých plavidel. Pamatuji se, že před lety chtěla jedna místní půjčovna povolení pro pořízení pár dalších šlapadel a nedostala je z toho důvodu, že by tu právě bylo přeplněno. Dneska už je vše jinak a plavba se hodně rozmohla.

A co plavci? Taky se vám pletou pod loď?
To je úplně ten samý případ. Já se vždy na všechny kolem lodi snažím troubit, ale co kdybych si jich nevšiml? Když narazí do lodi, tak se třeba trošku potlučou. Jenže kdyby se dostali třeba k lodnímu šroubu, skončí to mnohem hůř. V Rokli pak lidé nerespektují třeba zákaz pádlování.

Josef Chládek…⋅ Narodil se v roce 1958 v Brně, žije v Dolních Loučkách na Brněnsku.
⋅ Vystudoval Konzervatoř Brno na třídě Kapitána Jaroše, kde se učil hrát na violu, klavír a kytaru.
⋅ Po vojně pracoval jako učitel, pak přešel k Dopravnímu podniku města Brna. Začal v roce 1983 u trolejbusů a tramvají.
⋅ Od roku 1988 má kapitánské zkoušky, nyní řídí parník Stuttgart.
⋅ Je služebně nejstarší kapitán dopravního podniku.

Na lodi je také cedule, která upozorňuje cestující, že nemají z lodi skákat do vody. Opravdu to cestující dělají?
To si pište a není to bohužel nic vzácného. Jedou třeba v partě lidí, vzájemně se hecují a já pak najednou slyším leda šplouchnutí do vody a posádka mi hlásí, že někdo vyskočil ven. S tím se nedá nic moc dělat.

Jak na přehradě poznáte, kudy máte plout?
Je to tady víceméně jedno, všude je hloubka kolem deseti metrů, takže uvíznout nemám moc kde. Leda až na horním toku, kde ale každý rok spolu s Povodím Moravy kontrolujeme, jak na tom dno kde je.

Podle čeho se tedy řídíte, když plujete mezi jednotlivými zastávkami?
Mířím přímo k nim a fakticky tak přehradu křižuji.

Když připlouváte k zastávkám nebo i k přístavišti, tak se vždy ozve silní zvuk nárazu. Nemůže se lodi nic stát?
To určitě ne a hlavně nejde o žádný silný náraz. Trup lodi je pevný. Jen se občas stane, že když k přístavišti nebo zastávce pluji, tak mě třeba vítr trošku postrčí. U některých zastávek ale lidem může hrozit i úraz.

Co se jim stane? Stojí přece na souši.
To je sice pravda, ale často nedávají pozor a nevšimnou si žluté čáry na schodišti k můstku. Není tam jen tak. Značí, kde až mají stát a čekat na přiražení lodi. Když nás totiž při připlouvání popostrčí vítr proti můstku a narazíme do něj s lodí opravdu silně, tak může na druhém konci u schodiště konec můstku poposkočit a pochroumat někomu nohy. Jindy ale třeba lidé neví, že připlouvající lodi musí dávat znamená, že chtějí nastoupit, abychom nepřistávali zbytečně. Pak se mohou divit, že kolem jen proplujeme bez zastavení.

Dokáže vítr loď na přehradě i potopit?
To ne, ale dokáže ji rozhoupat nebo právě trošku zkomplikovat přistání. Ale to se dá docela snadno předvídat. Stačí sledovat hladinu vody. Když je někde tmavá, značí to, že ji stíní mrak, který s sebou přináší i vítr. Když se k lodi blíží, můžu se na to připravit. Manévrování ale u jednoho z můstků v přístavišti komplikuje půjčovna lodí, co je hned v sousedství. Je potřeba se jim trošku složitěji vyhnout.

Stalo se vám už někdy, že jste kvůli špatnému počasí nemohl vyplout?
To snad ani ne, ale při bouřkách se už několikrát utrhly nedostatečně přivázané lodě v přístavišti a museli jsme je pak chytat na přehradě. Nešlo ale o žádnou dramatickou honičku.

Kdo se vůbec na vašich lodích nejčastěji plaví? Jsou to rodiny s dětmi, větší skupinky turistů nebo jednotlivci?
Je to takový mix všech kategorií. Nedá se jednoznačně říct, že by někdo převažoval nad zbytkem.

Utkvěli vám někteří z pasažérů v paměti?
Bývají tu skupinky, které srší vtipem a člověk na ně vzpomíná rád a dlouho, ale pak i vyloženě prudiči. Nedá se říct, že by se mi někdo konkrétní nějak víc zapsal do paměti.

Na lodi jste už opravdu dlouho, dá se říct, co asi tak nejzajímavějšího jste tu zažil, nebo nějakou historku, která se mezi kapitány traduje?
Kdysi, to bylo ještě za minulého režimu, byla na lodi nějaká oslava spojená i s plavbou. Do přístavu jsme se vraceli už dost pozdě za tmy. Byla to samozřejmě i oslava s alkoholem a obsluhoval tu jeden číšník. Ten si k jejímu konci všechen zbývající alkohol naložil na rudl, a když jsme se už blížili k přístavišti, tak jsme jen slyšeli, jak říká: Tak ahoj chlapi, a pak šplouchnutí do vody. Prostě vyjel do prázdna ještě před připlutím do přístavu.

Jak to s ním dopadlo?
Číšníka i rudl jsme samozřejmě vylovili. Ale o alkohol za tři tisíce korun, což byly tehdy velké peníze, přišel. Lahve se asi ztratily někde v bahně na dně přehrady, k číšníkovi se už nedostaly.

… a jeho čtyři letní nej⋅ Nejoblíbenější letní aktivita.
Moc jich nemám, protože jsem skoro přes celé léto neustále na vzduchu. S přítelkyní ale rádi jezdíme na motorkách a také se věnuji houbaření.
⋅ Nejoblíbenější letní nápoj.
Nejsem moc vybíravý. Mám rád cokoliv, co je v parném létě dostatečně vychlazené.
⋅ Nejhezčí letní dovolená.
To už bylo dávno, ještě v mém mládí. Ze všeho nejvíc se mi totiž líbilo na chalupě u Sázavy.
⋅ Co mi v létě nejvíc vadí.
Nemám rád dlouhé sucho. Nerostou po něm houby. Mám ale moc rád bouřky, které po dnech vedra přichází.

Autor: Michal Rapco

23.7.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Unikátní hudební projekt festivalu Moravský podzim na brněnském výstavišti sledovaly tisíce lidí. Součástí orchestru byly míchačky, sanitky, dělostřelci a také sedm brněnských pěveckých sborů.
23

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Lídr jihomoravské kandidátky KSČM hlasuje ve sněmovních volbách.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

V maloměřické textilce opravili turbínu. Majitel plánuje i další rekonstrukce

Brno - Látky se v textilní továrně v brněnských Maloměřicích nevyrábí už pětadvacet let. Po tu dobu továrna stála bez využití a chátrala. Nyní se majitelé rozhodli opravit alespoň její malou část. Vyměnili původní Kaplanovu turbínu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení