Mnozí hokejoví příznivci si z něj dělají legraci. Brněnskou Kometu, která na poslední příčce extraligové tabulky ztrácí patnáct bodů, prý mohl převzít jedině kaskadér. Trenéra Vladimíra Jeřábka, který brněnské mužstvo přebral tento týden, ale posměšky neodrazovaly. „Profesionální trenér takovou výzvu neodmítá,“ říká Jeřábek. Je odhodlaný udržet Kometu v nejvyšší hokejové soutěži.

Nové svěřence poznával na tréninku teprve v úterý a do své nové práce se naprosto ponořil. „Jsem neustále na zimáku. Sepsali jsme všechny věci, co chceme udělat, ale nesmíme je na hráče navalit,“ uvědomuje si kouč, který v Litvínově trénoval i s legendárním Ivanem Hlinkou.

V pátek si prožil zápasovou premiéru na lavičce modrobílých. Zpočátku mohl být spokojený, Kometa vedla 2:0, nakonec ale v Kladně prohrála 3:5 a to ji ještě více přišpendlilo ke dnu tabulky. „Bohužel nám vyšla jen jedna třetina. Pak jsme dělali zbytečné taktické chyby,“ komentoval utkání Jeřábek.

Čtěte také: Kometa se prohrou v Kladně přiblížila baráži

Minulou středu jste skončil v prvoligovém Vrchlabí a teď už jste v Brně. Stihl jste si najít bydlení?
Ve středu jsem se přesunul z hotelu do bytu, kde se postupně snažím zabydlovat. Hlavní věci si dovezu až po víkendu.

Překvapilo vás něčím město?
Stěhování do Brna je pro mě skok. Bydlel jsem ve Vrchlabí a předtím v Hradci Králové. S Brnem se nedají srovnat. Ale začínám se tu orientovat. Ve středu jsem jel bez doprovodu z bytu na zimák už jen tři čtvrtě hodiny. I když se to dá zvládnout za dvacet. (směje se)

Prohlédl jste si Brno?
Vůbec. Jsem pořád na zimáku. Ještě k tomu řízení: myslel jsem, že je třeba Rondo nějak značené. Bohužel není.

Přišel jste k týmu s dvanáctibodovou ztrátou na posledním místě tabulky. Hrozí mu sestup. Neodrazoval vás někdo od přijetí nabídky?
To ne. Když jste jednou profesionální trenér, takovou výzvu nemůžete odmítnout. V extralize jsem byl navíc naposledy v sezoně 2005/2006. Dáváme si jasný úkol: nespadnout, neopustit extraligu. Ale máme i trošku vyšší cíl. Třeba se posunout o stupínek výš.

Kometa je v popředí mediálního zájmu, určitě padl i na vás. Jaký je to skok z klidu Podkrkonoší do Brna?
Přišel jsem do extraligy, která má úplně jinou úroveň. Zájem novinářů je tu obrovský. Brno je nováček, druhé největší město v republice
a jsou tady nejlepší fandové. Zodpovědnost pro lidi, kteří se tu okolo hokeje pohybují, je obrovská. Jde o to, abychom Kometu dostali výsledkově do pohody. Tam, kam bychom si všichni přáli. Musíme shodit deku z kluků a udělat malinký krůček dopředu. Pak druhý a tak dál.

Jak si zvykáte na větší tlak?
Byl jsem na něj připravený. Od pondělí jsem pak neustále dával různé rozhovory. Už jsem se docela těšil na první zápas. V týdnu nebylo moc času, abychom stihli klukům říct všechno, co jsme potřebovali. Nesmíme na ně navalit všechno naráz. Musíme jim jednotlivé věci říkat postupně. Nechtěli jsme před ně předstoupit a hned jim říct dvacet věcí. Pak by z toho měli akorát guláš.

V prvních dnech se pozornost médií i fanoušků hodně soustředila na vašeho asistenta Ladislava Lubinu. Vrátil se do české extraligy poprvé od tragické dopravní nehody, při níž zahynul otec fotbalisty Vratislava Lokvence. Také je vyhlášený bouřlivák. Jak spolu vycházíte?
My jsme si s Láďou i dalším asistentem Mojmírem Trličíkem všechno vyříkali. Napsali jsme si úkoly, které je potřeba udělat. Takovou posloupnost. S Láďou už jsme spoustu věcí probrali v autě, když jsme jeli do Brna. Znám ho jako hokejistu i trenéra. Vím, že je podobná povaha do hokeje jako já. Takový rapl. Tohle je pro mě důležité.

Rozhovor s asistentem trenéra Komety Ladislavem Lubinou čtěte ZDE

Bavili jste se i o té osudné nehodě?
Dívám se na hokejovou stránku. Nepřišli jsme do Brna proto, abychom se patlali v minulosti. To nejde.

Použil jste slovo raplové. Je to typ trenérů, které teď Kometa potřebuje?
To se uvidí za čtrnáct dní. Jiná cesta než řádná disciplína ale z problémů nevede. Když jste poslední a ztrácíte spoustu bodů, nemůžete uvažovat o krásném hokeji. Nemůžete si myslet, že dáte někomu pět gólů. To se vždycky otočí a prohrajete. Je potřeba začít ode dna. Všichni hráči musí jít za jedním cílem, musí mít disciplínu ve hře, stoprocentní nasazení, neuhnout ze soubojů ani žádné střele a vzájemně si vypomáhat.

Předchozí dva brněnští trenéři si nevybrali svého asistenta. Vy už jste v jiném rozhovoru naznačoval, že jste se na Ladislavu Lubinovi s Liborem Zábranským (majitel Komety Brno – pozn. red.) shodli. Do jaké míry je to důležitý faktor?
Je to rozhodně dobře. Když v Brně zůstal asistent Venca Baďouček a prožil tu určitou dobu, vytvořil si určitý postoj k hráčům. Když přijdou dva trenéři noví, mohou si zamést stůl. Co bylo, bylo. Začínáme od nuly a vytvoříme si názor na hráče společný.

Už v pondělí jste říkal, že musíte v kabině probrat spoustu hokejových věcí. Co přesně?
Všechno, systém hry, obranu, přesilovky, oslabení, disciplínu, taktiku v různých částech hry. Je toho hrozně moc.

Určitě jste už studoval hru Komety. Co jí scházelo?
Máme kvalitní gólmany. Obraně možná chybí soudržnost. Všichni společně nedodržují daný systém hry. Kluci rozhodně hýřili nasazením i bojovností, ale někdy musí chodit do ran ještě víc. Pak ale udělají obrovské chyby, které soupeř samozřejmě trestá gólem.

A chybí mužstvu nějaké typy hráčů?
To teprve poznám za nějaký čas. Jestli ten či onen hráč vůbec má na svůj post.

Na tréninku jste některým obráncům při hře vytýkal špatné postavení. Mají určitě věci špatně zažité?
Až na pár borců jsou to zkušení hráči. Musí si z toho vzít ponaučení a vyvarovat se chyb. Nemůžeme říkat mělo by se, měli bychom, zkrátka musíme.

Jaký typ hokeje po hráčích chcete?
Jsem zastánce spíš útočné hry, ale moc dobře vím, že v této situaci takhle hrát nemůžeme. Dá se předvádět, když se nemusíte bát sestupu. Musíme začít od obrany, pak přijde to ostatní. V povídání s hráči o defenzivě mi hodně pomáhají oba asistenti.

Kdybychom chtěli hovořit v dlouhodobějším měřítku, k jakému stylu chcete Brno přivést, dá se to přirovnat k nějakému extraligovému týmu?
To je těžké. Kometa je jen jedna. Musí si najít svůj styl, dobré vlastnosti a na nich musí stavět. Máme určité typy hokejistů a z nich musíme dostat to nejlepší. Postavit hru na jejich přednostech.

Předchozím trenérům fanoušci i bývalí hokejisté vytýkali, že nenasazovali speciální přesilovkové formace. Vy jste hned vytvořili dvě.
Není to tak jednoduché. Když uděláte dvě přesilovkové formace, po konci početní výhody máte tým ještě dvě tři střídání rozmydlený. Ale taky jsme na to přistoupili, protože hráčům se v předchozích zápasech takto dařilo.

Přišli jste k týmu v rozjeté sezoně. Jde s ním vůbec ještě nějak výrazněji pracovat?
Kdyby to věděli trenéři před námi, tak by to udělali, a my bychom nemuseli do Brna přicházet. Všichni hledají způsob, jak Kometě pomoct. My chceme týmu přidat šmrnc, dynamiku. Připadalo nám, že hráči jezdí jako roboti, že jim chybí výbušnost. Proto rozdělíme sílu na všechny útoky, proto budou hrát všechny pětky oslabení. Náš cíl je, aby vůdčí osobnosti týmu měly sílu na přesilovky a klíčové fáze zápasu.

Před pár dny jste skončil v prvoligovém Vrchlabí, kde jste strávil téměř dvě a půl sezony. Co vám dalo toto angažmá?
První dvě sezony se týmu dařilo, až letos se mužstvo dostalo do určité krize. Mohly za to i jiné okolnosti, zranili se klíčoví útočníci, gólmanům to extra nešlo. Ale už se k tomu nechci vracet. Mě to mrzelo o to víc, že už jsem před půldruhým měsícem dostal od Komety nabídku. Pořád jsem byl na vážkách, navíc mě vázala smlouva. Stejně to nakonec dospělo k rozchodu.

Podstatnou část hráčské kariéry jste strávil v Litvínově, znáte se dobře s Vladimírem Kýhosem, nedávným trenérem Komety. Neprobíral jste s ním třeba brněnský tým?
Ne, ne. Já jsem se s Láďou neviděl hodně dlouho. Jen jsme si párkrát volali. Ani jsem nevěděl, že byl v létě na operaci kolena.

V Litvínově jste se dokonce sešel na střídačce s legendárním českým koučem Ivanem Hlinkou, který před pěti lety nešťastně zemřel při autonehodě.
To bylo asi na tři čtvrtě sezony. Odkoukal jsem od něj spoustu věcí. Ivan byl na střídačce vždycky velký šéf.

Vraťme se zpět do současnosti. Blíží se Vánoce. Jaký si k nim přejete dárek?
To je mé tajné přání, samozřejmě hokejové. Ale to nemůžu ventilovat na veřejnosti. Nechám si to pro sebe.

Na hokej tedy myslíte pořád. Co děláte, když si od něj ale přece jen chcete odpočinout?
Když nejsem na zimáku, nekoukám v televizi na dévédéčko s hokejem, tak se můžu jít projít. V Brně jsem zatím sám, až v dalších týdnech přijede přítelkyně. Pak už to samozřejmě bude lepší. Teď jsme hlavně s Láďou a Mojmírem a pořád něco vymýšlíme.

S čím budete spokojený po konci sezony?
V Litvínově jsem začínal se třináctkou na dresu, líbila by se mi taky třináctá příčka v tabulce. (smích)