VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Martina Jandlová: Účastí jsme předstihli i zakládající Rakousko

Brno - Plné kostely. V ateistickém Česku je to neobvyklé. Přesto davy návštěvníků už počtvrté láká Noc kostelů. Brány chrámů se otevřou příští pátek večer. Deset minut před šestou hodinou se rozezní zvony všech zúčastněných kostelů. „Nejdelší fronty bývají u svatého Jakuba v Brně," říká mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

27.5.2012 7
SDÍLEJ:

Martina Jandlová.Foto: DENÍK/ Attila Racek

Jak vznikla Noc kostelů?

Poprvé se konala před osmi lety ve Vídni. Do čtyř let se spontánně rozšířila po celém Rakousku. Zaujalo nás to a kolegové se jeli k sousedům podívat. A v roce 2009 mohli noční kostely navštívit poprvé i lidé u nás. Ten rok se otevřely chrámy v brněnské diecézi a také několik kostelů z Plzeňska. Takže Brno vlastně otevřelo pro tuto akci bránu do celé republiky.

Brno tedy bylo první, kdy se akce rozšířila do dnešní podoby?

Na první ročník se do Brna sjeli návštěvníci z celé republiky i ze zahraničí. Asi i proto se událost hned další rok rozšířila po celé zemi. Lidé se doma ptali svých farářů, jestli by se také nezapojili. Loni se přidaly i některé slovenské farnosti. Teď už se účastní celé Slovensko.

V Polsku mají také Noc kostelů?

Ne, ale mají podobnou akci, která se jmenuje Noc zpovědí. Kostely jsou také v noci otevřené, ale na roz-díl od nás tam nemají kulturní program. Všichni kněží jsou v chrámech a lidé vědí, že za nimi mohou kdykoliv přijít. Je to dobrý nápad, protože pro někoho může být jinak svazující vyhledat faráře.

Jaká je hlavní myšlenka Noci kostelů?

Je to možnost, jak lidem citlivě přiblížit křesťanství, církev a víru. Nikdo nikoho k ničemu nenutí. Každý si může zvolit, jak hluboce chce Noc prožít. Je tu jak pro ty, kteří si chtějí užít krásnou architekturu a výtvarné umění, tak pro lidi, kteří hledají smysl života a potřebují se zastavit v dnešním shonu, aby si ujasnili, jestli jsou na dobré cestě. Akce také spojuje křesťanské církve, kterých je zapojeno dvanáct.

Přibývá kostelů, které se akce účastní?

Zatím se v brněnské diecézi přihlásilo 147 kostelů, což je o osm víc než loni. Další se ještě mohou přidat. V celé zemi se otevře přes dvanáct set chrámů to je dokonce asi o tři sta víc než loni. Právě minulý rok mě mile překvapilo, že jsme předběhli zakládající Rakousko, kde se zapojilo 750 kostelů. U nás 939.

Každý ročník akce má své motto. Jak zní to letošní?

Tento rok používáme slova žalmu, který říká: Připomínám si noc co noc, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a můj duch hloubá. Motto vybírají v Rakousku, kde chystají i grafickou podobu všech materiálů. Obojí pak přebírají zúčastněné země, takže akce je například pro cizince jednoduše rozpoznatelná. Vždy se vybírá biblický citát, ve kterém je slovo noc.

Jak dlouho trvají přípravy?

Většinou půl roku. Za každou diecézi ručí biskupství, má hlavního koordinátora, který kontaktuje a informuje faráře s dobrovolníky. Každá farnost odpovídá za svůj program, vymýšlí a připravuje si ho sama.

Čekají letos návštěvníky nějaké novinky?

Ano, trička s logem Noci kostelů. Jako jednotící oděv je využívají pořadatelé a dobrovolníci, a letos si ho mohou koupit i ostatní zájemci.

Jaké jsou nejzajímavější akce v nočních kostelech?

Abych někomu nenadržovala, tak se zaměřím hlavně na brněnskou katedrálu, která je hlavním chrámem diecéze. Děti si užijí hru Namaluj mi beránka na motivy příběhu Malého prince. V severní gotické věži lidé uvidí interaktivní výstavu Proměny Petrova. Zajímavá je také aktivita Přimlouváme se za Vás u Boha v kostele svaté Máří Magdalény v Brně. Lidé napíší jméno člověka, na kterém jim záleží, a potom, když se kněží budou modlit, tak jeho jméno nahlas pronesou. Mezi lidmi je o toto velký zájem.

Co nabídnou evangelické kostely?

V brněnském Červeném kostele herci Městského divadla Brno zazpívají písně z muzikálu Jesus Christ Superstar. V Blahoslavově domě v Brně zazní spirituály v podání americké varhanice.

A mimo Brno?

Třeba v kostele svaté Anny v Bořeticích na Břeclavsku si lidé prohlédnou zblízka zvony a pokochají se vyhlídkou z věže.

Dostanou zájemci letáky se seznamem otevřených kostelů podobně jako na Muzejní noci?

V každém zapojeném chrámu nebo modlitebně v Brně je pro ně zdarma připravená brožura s poutnickým pasem. U každého kostela je místo na otisknutí razítka. Lidé otisky sbírají rádi. Za dvacet razítek z pětatřiceti pak získají poutnický certifikát. Ten jim vystaví v katedrále na Petrově. Ve sbírání otisků mohou pokračovat i během roku. Při prvním ročníku se ještě dalo stihnout obejít kostely za jednu noc, ale teď už to asi není v lidských silách.

Jací lidé chodí na Noc kostelů?

Mladí, staří, věřící i hledající. Letos akce vychází na Mezinárodní den dětí, takže programy se hodně zaměří na ty nejmladší. Například při prvním ročníku mě moc zaujal nápad pana faráře Jiřího Kani v Adamově na Blanensku. Děti si vzaly karimatky a mohly ležet v kostele na zemi. Celý kostel zhasl a průvodkyně světelným ukazovátkem ukazovala zajímavosti a povídala o nich. Myslím si, že pro děti to musel být zážitek na celý život, protože kdy se vám podaří být v temném kostele, ležet na zádech a dívat se na klenby nad vámi.

Kolik lidí loni akci navštívilo v brněnské diecézi?

To není možné přesně zjistit. Nepočítáme osoby, ale návštěvnické vstupy. Spousta lidí za večer navštíví více kostelů. Těchto vstupů jsme napočítali téměř sto dvacet tisíc. V celé republice jich bylo na tři sta padesát tisíc.

Čím si vysvětlujete tak velký úspěch ve vaší diecézi?

Může mít více důvodů. Jedním z nich i ten, že je na Moravě více věřících, ale přijíždějí sem návštěvníci z celé republiky i ze zahraničí.

Bývají kostely tuto noc plné?

Opravdu hodně. Nejdelší fronty jsou u svatého Jakuba v Brně, kde je zpřístupněna věž. Podle toho, co jsem slyšela od známých, bývá plno hlavně v centru města. Poslední dobou se setkávám s tím, že se lidé nesnaží obejít co nejvíce kostelů. Raději si zvolí konkrétní chrám a tam se zdrží déle.

Když do kostelů přijdou davy, snadno se může něco poškodit.

Všechny nás těší, že se ještě nic takového nestalo. Ani nikdo nic neukradl.

Které místo v diecézi lidé navštěvují nejvíce?

Asi Brno. Je to proto, že je tam nejvíce chrámů a modliteben. V menších městech je samozřejmě méně možností.

Když je v kostelech tolik lidí, nemizí duchovní atmosféra?

Záleží na tom, jaký program se tam odehrává. Na mě silně zapůsobilo třeba hudební vystoupení v brněnském kostele svatého Tomáše. Bylo už půl jedenácté večer, kostel byl setmělý, lidé seděli v absolutním tichu a poslouchali duchovní písně. Byla tam krásná atmosféra a myslím, že se nikomu ani nechtělo odejít. Naopak, když stojíte frontu na prohlídku, nejspíš zažijete ruch a neklid.

Může akce přimět lidi přijít do kostela i jindy?

Přejeme si to, avšak nemáme, jak to zjistit. Osobně si myslím, že lidé se vrací i během roku. Už se toho prostoru nebojí a naopak se vrací tam, kde něco hezkého zažili. Od známých a přátel vím, že když jim je těžko a smutno, jdou si sednout do kostela. A když jdou potom domů, tak cítí, že jsou jejich starosti snesitelnější. Všichni žijeme ve shonu a stresu a často se ani nestíháme zamyslet, jestli to, co děláme, je dobré. Všichni prožíváme těžkosti a ne vždy se máme komu svěřit. I kněží tam jsou o Noci kostelů pro každého, kdo si třeba potřebuje popovídat.

Váže se k některým otevřeným kostelům zajímavá pověst?

Každý má svou bohatou historii, ale zvláštní kapitolu tvoří poutní místa. Jedním z nich je kostel Zvěstování Panny Marie v brněnských Tuřanech. K vidění je tam jedna z nejstarších dochovaných soch na našem území. Tuřanská Panna Marie také zdobila papežské pódium při návštěvě Svatého otce před třemi lety. Říká se, že sošku přinesl na Moravu svatý Cyril a Metoděj. Když oba zemřeli, jejich žáci ji ukryli. Ukázala se až roku 1050 rolníku Horákovi, který se přes Tuřany vracel do nedalekých Chrlic. V šípkovém keři uviděl světlo. Přišel blíž a spatřil sošku, ze které vycházela zvláštní záře. S radostí ji přinesl domů a celá rodina se u ní pomodlila. Do rána ale zmizela, tak alespoň šel ukázat lidem místo nálezu. Byli překvapeni, že soška je na původním místě a přenesli ji zpět do Chrlic. Soška se přesunula ještě několikrát, a tak lidé usoudili, že v Tuřanech je to místo, kde chce být Matka boží uctívána. A postavili jí tam dřevěnou kapli.

Kdyby lidé chtěli navštívit nejstarší kostel, který by to byl?

V Brně je nejstarším funkčním kostelem svatý Jiljí v Komárově. Vznikl kolem roku 1200. Jeden z velmi starých kostelů je v Nebovidech na Brněnsku ze třináctého nebo čtrnáctého století.

Kam půjde o Noci kostelů brněnský biskup Vojtěch Cikrle?

Bude v katedrále na Petrově. V sedm hodin večer pronese úvodní slovo. Potom bude celý večer k dispozici návštěvníkům. Při prvním ročníku tak spontánně vznikla autogramiáda. Ale letos je to poprvé, kdy je oficiálně zařazena do programu. Otec biskup bude podepisovat knihu Kostel živé místo k setkávání. O půlnoci požehná Brnu a všem jeho obyvatelům.

Kdo další den uklízí v kostele?

Farníci. Ale obvykle uklízí už v noci. Loni dost pršelo, takže dobrovolníci museli umývat i podlahy. Člověk si pak uvědomí pravdivost úsloví Je tam práce jak na kostele. To je pak každá žena ráda, když umývá jen svoji podlahu v kuchyni.

Autor: Kateřina Foltánková

27.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Unikátní hudební projekt festivalu Moravský podzim na brněnském výstavišti sledovaly tisíce lidí. Součástí orchestru byly míchačky, sanitky, dělostřelci a také sedm brněnských pěveckých sborů.
23

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Lídr jihomoravské kandidátky KSČM hlasuje ve sněmovních volbách.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

V maloměřické textilce opravili turbínu. Majitel plánuje i další rekonstrukce

Brno - Látky se v textilní továrně v brněnských Maloměřicích nevyrábí už pětadvacet let. Po tu dobu továrna stála bez využití a chátrala. Nyní se majitelé rozhodli opravit alespoň její malou část. Vyměnili původní Kaplanovu turbínu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení