Vše o ohňostrojích čtěte v souvisejících článcích v pravém sloupci

Už po dvanáct let vždy na jaře ozařují brněnské nebe barevné ohňostroje a v posledních letech oživují brněnské ulice nejrůznější kulturní akce. To vše také díky společnosti SNIP & CO, která v Brně pořádá už tradiční zábavní festival s názvem Brno – město uprostřed Evropy.

Firmu založil v devadesátých letech Jiří Morávek a přibral do ní i velký kus své rodiny. Od mládí je se společností spojený i jeho syn Ondřej. Ve firmě zastává funkci manažera pro vnější vztahy. Ten byl také u všech ohňostrojů, které od roku 1998 při přehlídkách vzlétly. „Stále mě baví. Každý ohňostroj je jiný a dovolím si říct, že ani jeden z nich se jinému nepodobal,“ tvrdí Ondřej Morávek.

Letošní přehlídka ohňostrojů skončila. Jaké jste letos představili novinky?
Přešli jsme například na delší časové úseky mezi ohňostroji. Původně se konaly obden, ale letos jsme je pořádali v sobotu a ve středu, takže přišlo více diváků. Letos měli všichni strach z polovypuštěné Brněnské přehrady. Nakonec se ale všechno podařilo. Přípravy sice byly složitější, na druhou stranu jsme mohli rozšířit ponton dvojnásobně až na 120 metrů, protože na přehradě není žádný provoz. Stejnou šířku pontonů bychom chtěli zachovat, proto se nejspíš posunou dráhy lodních sportů.

Přinesl letošní ročník i nějakou technickou lahůdku?
Poprvé jsme použili pyrodigitální systém. Dosud jsme používali systém, který umožňoval v průběhu dvaadvacetiminutové show jen 120 odpalů a ohňostrůjci ho odpalovali manuálně. Pyrodigitální systém ale nabízí až dvanáct tisíc odpalů a nikdo už nemusí být přímo na pontonu. Vše se ovládá dálkově.

Co říkáte na letošní účastníky? Přijela opět evropská špička?
Nejen evropská, ale i světová. Jsou to firmy, které mají velmi dlouhou historii, a shodou okolností se stalo, že za poslední rok vyhrály tyto společnosti největší světové festivaly ve Francii nebo Kanadě. Dovolím si říct, že žádný evropský festival neměl letos kvalitnější zastoupení.

Jaké další významné festivaly se ve světě pořádají? Jak je na tom ve srovnání s nimi ten brněnský?
Velikostí je největší ve francouzském Cannes. Tam probíhá takové neoficiální mistrovství světa. Prestižní je také festival v Hannoveru. Ignis Brunensis ale určitě patří mezi tři největší.

Jaký je zájem o účast na festivalu? Musíte některé firmy odmítat?
Jen v posledním měsíci jsme měli asi dvacet zájemců z různých koutů světa. Přes Asii, Čínu, Koreu a v poslední době také roste také zájem z Chorvatska nebo Slovinska. Nyní je festival v situaci, kdy si můžeme vybírat. Důležitá je hlavně aktuální úroveň souboru.

S vítězstvím není spojena žádná peněžní odměna. Kdo festival platí?
Zhruba třetinu platí město a kraj. Zbytek komerční partneři. Každý z účastníků dostane příspěvek dvaadvacet tisíc eur. Kdo chce vyhrát, musí minimálně dalších deset tisíc eur přidat. Jeden ohňostroj tak v přepočtu stojí přes milion korun.

Mohl byste porovnat začátky festivalu s jeho současnou podobou?
Začínali jsme v roce 1998 na Kraví hoře. Festival byl původně třídenní. Dnes trvá tři týdny, pokud počítám všechny doprovodné akce. Hned při druhém ročníku stáli lidé až na Úvoze a kapacita Kraví hory nestačila. Proto jsme hledali další místa a Brněnská přehrada se osvědčila nejvíc.

Proč jste festival začali pořádat?
Chtěli jsme hlavně vytvořit projekt, který odstartuje turistickou sezonu v Brně a přiláká turisty. Zámky a památky jsou po celé Evropě, ale dnes převládá jednoznačný trend v aktivní zážitkové turistice. Ve světě používají běžný termín ohňostrojná turistika, kdy lidé objíždějí největší světové festivaly.

Přemýšleli jste i o jiných místech? Plánujete prý ohňostroje současně ze Špilberku i Petrova.
Vážně se touto myšlenkou zabýváme. Jediný problém je v zajištění lidí, techniky i výrazně více peněz. V minulosti jsme ohňostroj pořádali i na automotodromu, ale v současné chvíli není třeba hledat jiná místa. Ta, co máme, jsou ideální.

Chodíte se ještě dívat na každý ohňostroj? Nepřestalo vás to bavit?
Od začátku jsem viděl všechny. A baví mě to stále. Protože každý je jiný. Ani jeden z ohňostrojů za celou historii podle mě nebyl stejný. Třeba portugalská společnost Macedo's Pirotecnia, která třikrát v řadě zvítězila, tři roky po sobě představila absolutně jinou show.

Co dalšího ve městě pořádáte?
Například akci Ruská kultura v České republice nebo soutěže Zlatý pohár Pivex i Král výčepních. Výčet je poměrně velký, ale pro region není větší festival než Brno – město uprostřed Evropy. Festival tohoto typu a velikosti ve střední Evropě neexistuje.

Plánujete do budoucna nějaké změny nebo nějaké nové atrakce?
Máme pár nápadů. V současné chvíli řešíme programovou strukturu nové divadelní přehlídky, kterou bychom chtěli na festival Brno – město uprostřed Evropy napojit. Letošní premiéra Slavnosti masek měla takový úspěch, že i ohňostrůjci chtějí mít podobnou slavnost.

Čím to je, že v Brně takové slavnosti přitahují tolik lidí? Chybí Brňanům povyražení v ulicích?
Myslím, že je za vším ona dlouhá cesta, kdy se festival rozrůstal a lidé se s ním sžili. Překvapuje mě, kolik lidí třeba navštíví všechny ohňostroje. V týdnu jsem potkal jednu paní, která se mě ptala, kdo vyhrál. Že viděla všechny a nejvíc se jí líbil právě vítězný portugalský tým. Festival podle mě přispívá k tomu, že lidé se k sobě chovají jinak. Je mezi nimi vidět jakási ohleduplnost a festivalová nálada. Brňané a Jihomoravané totiž festival berou už za svůj. I když dávno přerostl hranice regionu. Lidé zvou přátele z celé republiky, aby se brněnskými ohňostroji pochlubili.

Soustředíte se jenom na Brno?
Letos už podruhé pořádáme přehlídku ohňostrojů v Táboře, kde bychom chtěli vytvořit národní soutěž ohňostrojů. Ta by pak měla každoročně nominovat jeden tým do soutěže v Brně.

Kolik je v Brně kvalitních firem zabývajících se ohňostroji? Má pražská skupina Barrandov Flash SFX konkurenci?
Určitě jim mohou konkurovat brněnští ohňostrůjci a ještě asi pět skupin by mělo šanci důstojně reprezentovat Českou republiku. Ohňostrojů v Brně se koná hodně, ale málokterý doprovází hudba.

Vaší hlavní činností je hlavně marketing a reklama. Cítíte nyní třeba v souvislosti s krizí nějaký úbytek klientů?
Nemyslím si, že reklama je oblast, ve které se v době krize šetří. Například američtí i britští experti sledují trend, kdy v období růstu si firmy devadesát procent zisku nechávají a deset procent investují do reklamy. V době krize je to ale přesně naopak. Protože v případě krize se nemohou firmy stáhnout, musí být stále vidět a mnohdy je reklama jediné, co je zachrání.

Soustředíte se hlavně na reklamy v hromadné dopravě. Před pár lety se objevila reklama na madlech v tramvajích. To byl váš nápad?
S tou formou přišla pražská agentura, ale patent pochází z Číny, kde se tato reklama hojně používá.

Další zajímavou formou reklamy je tramvaj, na které jsou nakresleni sedící lidé na záchodcích a cestující sedí tak, že horní polovina jejich postavy doplňuje namalovaná těla. Některé lidi to pobouřilo. Co si o takové prezentaci myslíte?
Ta reklama je velmi kvalitní. Vzhledem k tomu, že se jedná o firmu zaměřenou na zajišťování mobilních toalet, je to geniální nápad. Pokud vím, tak v anketě dopravního podniku o nejpopulárnější reklamu získala právě tahle jedno z prvních míst.

Kam se podle vás bude reklama dále rozšiřovat? Vidíme ji téměř všude.
Budoucnost reklamy spočívá v digitálních technologiích, třeba v promítaných video spotech v tramvajích. Zatím jsou ale investice do podobných technologií tak obrovské, že se podobných reklam jen tak nedočkáme.