Morávek: Stížnosti na hluk z ohňostrojů? Hromy jsou hlučnější

Na pyrotechnické mistry z Německa, Švýcarska, Polska i České republiky se mohou těšit návštěvníci letošní přehlídky ohňostrojů Ignis Brunensis. První z nich v areálu brněnského výstaviště spatří lidé přesně za týden. Další čtyři soutěžní pak na Brněnské přehradě a poslední na hradě Špilberk. Přehlídka je součástí každoročního festivalu Brno město uprostřed Evropy už šestnáctým rokem.

Za akcí, která odstartovala v sobotu, stojí především generální ředitel společnosti Snip & Co Jiří Morávek. „Z přehlídky ohňostrojů se za ty roky stala natolik prestižní akce, že si můžeme vybírat, koho na ni pozveme. A organizátoři podobných akcí z celého světa se námi i často inspirují," říká Morávek.

Jste generálním ředitelem jedné z největších brněnských reklamních agentur. Jak vlastně firma začínala?

Na trhu jsme od roku 1990, zaváděli jsme první v republice systém reklamy v městské hromadné dopravě. První reklamně pomalovaná tramvaj vyjela v Brně. Na začátku devadesátých let to však nebylo nic jednoduchého. Společnost chtěla přesný odstín barvy, který však v tehdejším Československu nebylo možné sehnat. Nakonec musela plechovky s lakem firma, která si reklamu objednala, pašovat pod sedadly z Rakouska. Teď už to snad můžu říct, když je to promlčené.

Kdy jste začali s organizováním akcí pro město?

V roce 1993 jsme dělali první velkou akci, což byly oslavy 750. výročí udělení městských privilegií Brnu. Vyhráli jsme tehdy výběrové řízení na zajištění oslav. Jedinou odměnou za to, že jsme na akci sehnali všechny peníze, bylo to, že jsme si mohli ponechat zaregistrované slogany a znaky. A v té době vznikl i slogan Brno město uprostřed Evropy. Podle něj jsme pak nazvali oslavy, které se konají vždy na přelomu května a června.

Jaké další zajímavé akce jste v Brně pořádali?

Měli jsme například tu čest podílet se na návštěvě anglické královny v Brně. Oslavy jsme zorganizovali za pouhých deset dnů před jejím příjezdem. Největší problém byl asi dostat do ulic lidi, kteří v roce 1996 ještě po zkušenosti s oslavami politiků v minulém režimu nebyli podobným akcím příliš nakloněni. Když královna jde ulicemi, musí ji podle protokolu vítat jásající davy. To se nám naštěstí podařilo ve spolupráci s brněnskými univerzitami. Další problém byl, jak k lidem v předních řadách dostat vlaječky. Kromě naší policie totiž na diváky dohlížela také britská bezpečnostní služba s mnoha odstřelovači na střechách. A naši brigádníci museli těsně před královnou projít a rozdat vlaječky prvním řadám. Naštěstí jsme se s odstřelovači domluvili a ti naše dobrovolníky nepostříleli.

Jak vypadal první ročník festivalu Brno město uprostřed Evropy?

Poprvé se festival konal v roce 1998. Tehdy byl jen čtyřdenní se třemi večery ohňostrojů. Všechny se odehrály na Kraví hoře. Ten poslední kompletně propršel. Přesto se v zabláceném areálu sešlo asi dvacet tisíc lidí. Byla to pro nás tehdy taková satisfakce za odvedenou práci a motivace k dalším ročníkům. V dalších letech byla návštěvnost tak veliká, že lidé postávali v Údolní ulici, kde na ohňostroje nemohli ani vidět. Začali jsme tedy hledat nová místa, kde bychom přehlídku pořádali, a do oka nám padla Brněnská přehrada. První ohňostroj tam lidé viděli v roce 2001.

Jak vypadá příprava ohňostrojů na přehradě?

Každý soutěžní tým vyšle na přehlídku dva nebo tři specialisty. Těm se zapojením pomáhá asi patnáct lidí z týmu ohňostrůjné skupiny Flash Barrandov. Vzhledem k tomu, že většina účinkujících je ze zahraničí, musí kromě odborných znalostí ovládat i jazyky. Mluví mezi sebou většinou anglicky, což byl občas problém. Ani ne tak například s účastníky z Japonska nebo Číny, ale s ohňostrůjci z jihu Evropy. Ti jsou asi trochu líní se cizí jazyky učit.

Jak přísná jsou bezpečnostní opatření na přehradě?

Bohužel někteří blázni si dodnes neuvědomují, jaké nebezpečí jim v blízkosti odpaliště hrozí. Na pontonu při odpalování nikdo není. Vše se obsluhuje ze břehu. Občas se setkáme s hazardéry, kteří se k pontonu chtějí přiblížit. Většinou v tom hraje roli alkohol. A to nejen u lidí na lodích, ale i u plavců. Před deseti lety například někdo podplaval pod čluny, které hladinu hlídají. Naštěstí si ho strážníci hned všimli, než se dostal k pontonu. Hrozí například, že odpálí ohňostroj a ohrozí svůj život i dalších lidí. Jednou mezi hlídkami policistů projel ve vysoké rychlosti motorový člun plný opilých lidí. Brněnským strážníkům se je naštěstí podařilo vytlačit, ale od té doby platí přísný zákaz jakéhokoliv pohybu na nádrži v době konání ohňostrojů.

Především chataři z okolí přehrady si stěžují na ekologickou zátěž ohňostrojů. Ovlivňuje akce nějak životní prostředí?

Pravidelně si objednáváme testy a odborníci z různých institucí tam několikrát měří jak obsah škodlivin, tak míru hluku. Z testů náhodou vyšlo najevo, že mnohem hlasitější byl hrom při doznívající bouřce na přehradě než ohňostroje. A bouřek na tomto území bývá podstatně víc než ohňostrojů. Nestřílíme nikde u orlího hnízda, ale v blízkosti města a v navštěvované rekreační oblasti. Navíc kritika týkající se například toho, že zvířata jsou vystresovaná nebo že umírají ryby, je lichá. Pokud nedojde k výbuchu pod vodou, což se prakticky nemůže stát, tak je hluk z akce neohrozí. Ale stížnosti sem tam přijdou. Jednou si někdo například stěžoval na množství leklých ryb v jedné zátoce. Ale nejspíš si neuvědomil, že stížnost podal ještě v době, kdy žádný ohňostroj na přehradě nebyl. Prostě někteří z nás si budou stále stěžovat a závidí té většině, která se na akci baví. Navíc ve světě jsou podobné lokality pro pořádání přehlídek ohňostrojů běžné. Například ve Švýcarsku se koná na Ženevském jezeře.

Kolik lidí zhruba navštěvuje ohňostroje na přehradě?

Na této akci se nevybírá vstupné, takže není možné přesně zjistit, kolik lidí se na ohňostroje dívá. Ale z údajů z dopravního podniku nebo od policistů víme jistě, že nikdy na Brněnskou přehradu nepřišlo méně než sto tisíc lidí. A to i ve všední dny a dokonce za špatného počasí. Víkendy bývají samozřejmě mnohem silnější. Proto jsme také letos program trochu rozmělnili, abychom využili právě jeden víkend navíc.

Vy se podíváte na všechny ohňostroje?

Zatím jsem nechyběl u žádného z ohňostrojů, které jsme pořádali. Letos to bude složitější, protože zároveň se začátkem festivalu pořádáme i cyrilometodějské oslavy v Mikulčicích. Ale předpokládám, že se opět stihnu na všechny podívat.

Jak velké jméno má přehlídka ohňostrojů ve světě?

Odborníci si festivalu velmi váží a často se námi inspirují i pořadatelé podobných přehlídek. Jako první jsme například začali spolupracovat při ohňostrojích s rádiem, které k nim vysílá hudbu. Přestože jsme nízkonákladová přehlídka, máme ve světě velké jméno. A to i díky obrovskému doprovodnému programu celé akce Brno město uprostřed Evropy. Ten údajně nemá ve světě obdoby. Přitom původně ohňostroje jen doprovázely tento festival. V posledních letech se to ale už bere naopak.

Pro soutěžní ohňostroje je povinná společná skladba. Je to u podobných přehlídek běžné?

To je také jeden z nápadů, se kterým jsme přišli jako první a přehlídky ve světě nyní tento prvek kopírují. Naše ohňostroje jsou specifické tím, že jsou zaměřené spíše umělecky než na obrovské množství efektů. Podle toho také vypadá odborná porota, ve které letos sedí například ředitelé tří českých filharmonií, hudební skladatelé, umělečtí fotografové, scénografové, ale samozřejmě odborníci na pyrotechniku. Ve světě má brněnský festival takovou pověst, že zdejší porota se nedá ovlivnit. Což se o jiných přehlídkách mnohdy nedá říct. Právě proto jsme mezi odborníky velmi uznávaní, což dokazuje třeba i to, že ocenění ohňostrůjci se účastí na akci Ignis Brunensis chlubí ve svých propagačních materiálech.

Jakou společnou skladbu jste letos vybrali?

Letos slavíme 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. To připomene i povinná skladba soutěžních ohňostrojů, kterou bude řecká melodie z období, kdy věrozvěstové žili. Je známá i ze slavného filmu Řek Zorba.

Mnoho lidí městu vytýká, že by mohlo peníze za ohňostroje lépe využít. Kolik vlastně pořádání přehlídky stojí?

Hodně lidí nadává a představuje si nějaké přemrštěné částky. Náklady na celý festival se pohybují kolem deseti milionů korun. Dva a půl milionu z toho přispívá město, dva Jihomoravský kraj. Zbytek pokrývají sponzoři. Za jeden ohňostroj zaplatíme jen poplatek ve výši sedmnáct tisíc eur. A záleží pak na každém účastníku soutěže, kolik z této částky utratí za materiál. Mnohdy jsou jejich náklady vyšší, protože se chtějí předvést a udělat si jméno.

Festival Brno město uprostřed Evropy ale není jen přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. Na co se lidé mohou letos těšit?

Festival jako každoročně připomíná mnoho důležitých výročí. Letos je to například 690 let od založení kláštera na Starém Brně, šedesát let od založení zoo nebo sto let Zbrojovky. Program začíná dnem otevřených dveří Českého rozhlasu. Festival končí šestnáctého června. Součástí jsou například Lidové hradní slavnosti na Špilberku, festival na výstavišti Vystec fest nebo mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. Stejně jako v posledních letech také přijede Hudba hradní stráže. Festivalem ožije celé město a každý si podle mě najde akci, která ho přitáhne. Podrobný program lidé najdou ve svých schránkách nebo na našich internetových stránkách.