Kliknutím zvětšítePodle některých odborníků za neúspěch strany může například absence Michala Haška a dalších známých jmen sociální demokracie na kandidátkách. Souhlasíte s tím?
Netroufnu si říct, že by za to mohla absence konkrétního kandidáta. To by platilo v případě, kdy by výsledek ČSSD například na jihu Moravy byl horší než jinde, jenže on byl mizerný všude. Strana se v posledních letech zúžila, co se týče množství voličů, které dokáže oslovit. Dříve získávala hlasy na levici až skoro po komunisty.
Mohl by ale návrat například Michala Haška stranu znovu posílit?
Mohl by neúspěch strany zdůvodňovat tím, že byl umlčen. Ale osobně si nemyslím, že by dokázal sám nějak zvednout preference strany. Ztráty utrpěli všichni, kdo mají pevné ideje a stojí si za nimi. Naopak ve volbách uspěli ti, kdo se dokážou přizpůsobit poptávce voličů, přestože ještě pár let zpět tvrdili něco jiného.
Může dojít ke slučování stran, například ČSSD a komunistů nebo TOP 09, lidovců a Starostů?
Nějakou šanci na spolupráci nebo slučování vidím spíš na pravici než levici.
Lidovci chtěli původně do voleb kandidovat v koalici se Starosty, nakonec své spojenectví rozpustili. Měli by podle vás šanci se do sněmovny dostat i společně, když to zvládli zvlášť?
Jako politologovi se mi příčí dělat prognózy, co by kdyby. Při spolupráci by mohli být pro voliče lidovců nepřijatelní někteří lidé od Starostů a naopak. Je možné, že by měli lepší výsledek, ale dovedu si představit i scénář, že by se to nepovedlo. Byl by to velmi riskantní a odvážný krok.
V úterý oznámil konec v čele TOP 09 Miroslav Kalousek. Může to straně pomoct?
Kalousek je velmi kontroverzní politik, ale mezi příznivci strany platil za garanta ideového směřování. Nevadí, když vás devadesát procent společnosti nemá rádo, pokud vás zbývajících deset procent volí. Pravděpodobně se změní profilace strany. Už nyní je část jejích politiků spíše liberálních a jiná konzervativních. Tuto část reprezentoval například Kalousek. Strana se ale jako celek asi posune spíš k větší liberálnosti, což ji může připravit o voliče, kteří měli rádi právě konzervativní směřování.
Poprvé za dlouhou dobu se stalo, že jedno politické hnutí ovládlo prakticky všechny úrovně politiky s výjimkou senátu. ANO má největší sílu ve sněmovně, silné zastoupení v krajích i ve velkých městech. Může z toho plynout nějaké riziko?
Pokud nějaká strana dominuje napříč úrovněmi politiky, je to vždy riziko. V minulosti se tomu blížila ČSSD a ODS. V té době vznikala spousta pochybností, skandálů a korupčních kauz. Toto riziko může nastat i u ANO.
Miloš Gregor
∙ Narodil se 7. února 1987 ve Znojmě.
∙ Pracuje na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
∙ Zpracovává výzkum, ve kterém hodnotí způsob vedení politické kampaně před nedávnými volbami do poslanecké sněmovny. Zabýval se prezentacemi politiků na sociálních sítích, ale také v televizních diskuzích nebo na mítincích.
Andrej Babiš už dřív volal po zrušení senátu. Může se mu to nyní povést?
To si netroufnu odhadnout, nicméně hlasů, které by to uvítaly, přibývá. Zrušení senátu nemusí být až tak problematické, pokud ho doprovodí jiné kroky, které zajistí, že nebude pro jednoho populistického politika snadné ovládnout celou zemi. Právě senát nyní funguje jako záruka, že to není snadné.
Mohla by touto pojistkou být třeba změna politického uspořádání ke vzniku prezidentského systému?
To už jsme v sci-fi rovině. Není v ničím zájmu, aby se takto razantně měnil politický systém. Ani v prezidentském systému není vyloučeno riziko, že si jeden populista bude se zemí dělat, co chce.
Při každých volbách větší strany získávají mandáty za menší počet hlasů než ty malé. Není čas na změnu?
Podle mě je to spíš výhoda. Ve chvíli, kdy je ve sněmovně tolik stran a hnutí jako nyní, by byla při přísně poměrném zastoupení malá šance na sestavení stabilní vlády. Proto je potřeba větším stranám napomáhat, aby měly šanci vládu sestavit. Problém vidím v různé velikosti volebních krajů. Například na jižní Moravě, kde se rozděluje přes dvacet mandátů, je snazší získat poslanecké místo než třeba v Libereckém kraji, kde lidé volí méně poslanců.
Andrej Babiš ve své knize mluví o vytvoření 101 volebních obvodů s přímou jednokolovou volbou poslanců. Co si o tom myslíte?
Je to velmi nebezpečný návrh, který by ovšem Babišovi určitě pomohl. Populistům by to pomohlo ovládnout zemi. Například u senátních voleb je ale vidět, že velká část společnosti Babiše odmítá. Kandidáti ANO v řadě případů dokážou postoupit do druhého kola, ale tam je už voliči nepodpoří.
Babiš už od neděle vede vyjednávání o koalici. S kým ji podle vás utvoří?
Pokud budou stále platná prohlášení politiků, tak s nikým.
Může tedy dojít k rozpuštění sněmovny a předčasným volbám?
To je podle mě nyní nepravděpodobné. V úvahu možná přichází menšinová vláda Babiše s nestrannými odborníky, což by mohlo některé strany přesvědčit k podpoře a poté by Babiš vyjednával o každém přijímaném zákonu. Je ale jen pár dnů po volbách. I při těch minulých trvalo několik měsíců, než vláda vznikla. Prohlášení Babiše, že chce složit vládu do Vánoc, se mi ale zdá nereálné. Média se politiků každý den ptají, jak se mění jejich názory. Jenže tím jim nedávají moc prostoru, jak změnit názory.
Pokud by přece jen k předčasným volbám v blízké době došlo, jak by dopadly?
Babiš by se je pravděpodobně snažil pojmout jako referendum o tom, zda si lidé přejí, aby vládl. Pro ČSSD by šlo o problematické volby, protože by strana musela voliče přesvědčit, že má cenu ji stále volit a že může být relevantní silou. Strana ovšem dosud nebyla zvyklá na sedmiprocentní výsledek a věnování se jen úzké skupině voličů.
Může si ČSSD dovolit volby při své finanční situaci?
Z tohoto pohledu pro ni dopadly volby špatně, výrazně se jí snížil příspěvek od státu a ještě s sebou nese dluh 330 milionů korun za Lidový dům. V této situaci jsou pro členy strany vyhlíd-ky na konkurenceschopnou kampaň špatné. Finanční problémy měli dříve třeba lidovci v roce 2010, kdy vypadli ze sněmovny a museli značně zeštíhlit. Podobně se tehdy musela uskromnit i ODS.
Jediný, kdo do vlády chce, je Tomio Okamura. Hlásá ale jiný program než před čtyřmi lety. Věříte mu ho?
Tehdy se fotil s přítelkyní před mešitou a účastnil se jako porotce různých soutěží krásy cizinek. Nejsem si jistý, že své názory skutečně myslí tak, jak je prezentuje. To, že je nyní nejhlasitějším kritikem islámu a přerozdělování migrantů, vnímám spíše jako pragmatický krok, protože na to voliči slyší.
Dá se označit za politického podnikatele?
Vykazuje znaky takového chování. Z jeho vyjádření mám ale pocit, že ani nechce být ve vládě, přestože to tak deklaruje. Svými výroky znesnadňuje svým možným partnerům ve sněmovně, aby se s ním domluvili.
Novinkou letošních voleb je činnost Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Co si od něj slibujete?
Vznikl, aby kontroloval férovost voleb. To je určitě dobře, ale problém je, že ve chvíli, kdy se nějaká strana prohřeší vůči zákonům, tak s ní sice zahájí správní řízení, ale je neveřejné a nestihne je vyřešit za pár týdnů. Úřad by posílilo, kdyby mohl zveřejňovat, s kým řeší prohřešky, a kdyby mohl dávat vyšší pokuty.
Měl by úřad dostat pravomoc odebrat mandát při závažném pochybení?
To je příliš radikální řešení. První krok, který by posílil jeho pravomoci, je zveřejnění pochybení stran a hnutí. Kdyby i před volbami říkal, s kým zahajuje řízení. Je to ovšem ještě otázka z pohledu zásahu do voleb, voliče by informace o správním řízení mohla teoreticky ovlivnit. Markantní je bezzubost úřadu například u prezidentské volby. Když totiž zákon poruší kandidát, který je poté ve volbě zvolený, získává imunitu a úřad s ním už nic nezmůže.
Před volbami jste spolu s dalšími členy katedry zkoumal politické kampaně. K čemu jste došli?
Zatím máme zhodnocené vystupování stran na sociálních sítích. Zjistili jsme, že polovina příspěvků se zabývala pozvánkami na veřejná setkání s kandidáty a fotkami z těchto setkání, kde byl politik zpravidla uprostřed houfu voličů. Na druhém místě bylo osočování dalších politických stran a až na třetím politická témata. Obvykle šlo o asi pět procent z příspěvků. Sledovali jsme 114 profilů a analyzovali 8500 statusů.
Zabývali jste se i televizními debatami. Co jste u nich vypozorovali?
Zástupci vládních stran zpravidla obhajovali svoje výsledky, zatímco opoziční politici je kritizovali. Čím dál tím patrnější ve vedení kampaní bývá jejich zaměření se na osobu politika. Výjimkou jsou ale právě televizní debaty. Ty se týkaly většinou programových záležitostí. Vymizelo zdůvodňování, proč by voliči měli volit konkrétního politika. Poznatky z kontaktních kampaní ještě vyhodnocené nemáme.
Dá se nějak odhadnout na základě víkendových voleb, jak dopadnou příští rok komunální volby?
Rok je dlouhá doba. Pokud se nic nestane, patrně posílí hnutí ANO. Voliči budou opět volit Babiše, díky kterému lidé pro hnutí hlasují. Velká výzva to bude pro ČSSD. Čeká ji to stejné, co ODS v roce 2014. Strana tehdy musela přemlouvat osobnosti, aby na její kandidátky vstoupily. Bály se, že je spojení se stranou poškodí. Uvidíme, jak to dokáže ČSSD.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
