Váš předchůdce Jaroslav Přikryl je i po pravomocném rozsudku za zneužití pravomoci stále strážník. Kdy skončí?

Je v pracovní neschopnosti. Po jejím ukončení s ním rozvážeme pracovní poměr.

Jak posuzujete Přikrylovo odsouzení?

Případ považuji od začátku za nešťastný. Myšlenka mého předchůdce možná byla dobrá, ale špatně uchopená. Chci, aby lidé vnímali brněnskou městskou policii dobře, a toto nás vrací zpět. Budeme rádi, až všechny jeho kauzy i mediální zájem kolem nich skončí. Byl to dvacet let můj kolega, těžko se mi k tomu vyjadřuje.

Znáte se dlouho. Už když jste byl šéf policistů z Brna-venkova, Přikryl měl na povel vaše brněnské kolegy. Pak jste byl jeho náměstek a nyní vlastně jeho nadřízený. Jaký je váš vztah teď?

Profesionální.

Zašel byste s ním i dnes na pivo?

Nemám s tím problém.

Ovlivnily kauzy bývalého ředitele důvěryhodnost strážníků?

Stíhání a soud se rozhodně mohly odrazit v negativním pohledu na městskou policii. Hodláme to napravit jak dobrou mediální kampaní, tak kvalitní každodenní prací, která časem samozřejmě tu momentální negativní kampaň vytlačí.

Co udělal váš předchůdce u strážníků nejlepšího?

Dřív jsme měli ve srovnání s Prahou víc administrativních pracovníků v poměru ke strážníkům v terénu. Tyto podpůrné jednotky, ekonomické oddělení a odbor informačních technologií se podařilo zúžit. Například upravil fungování administrativy natolik, že díky tomu mohla vzniknout nová pořádková jednotka.

KDO JE BOHUMIL ŠIMEK
• narodil se před pětapadesáti
  lety v Brně. Ve městě strávil
  celý svůj život, miluje ho a
  označuje se za brněnského
  patriota
• po absolvování Právnické
  fakulty Masarykovy univerzity
  nastoupil v roce 1990 k policii.
  Tam pracoval osmnáct let, z
  toho patnáct let byl ředitelem
  policistů z Brna-venkova
• od loňského léta působil jako
  náměstek Jaroslava Přikryla
 pro majetkové záležitosti  strážníků
• po pravomocném rozsudku v
  Přikrylově kauze ho pověřil
  primátor Roman Onderka od
  pantáctého února úkoly
  spojenými s řízením
  strážníků. Minulý týden ho
  jmenoval novým ředitelem
• mezi jeho koníčky patří četba
  severských detektivek,
 sledování rallye a rhodeský
  ridgeback, který získal už dvě
  třetí místa na mezinárodní psí
 výstavě v Brně.

Kdy začne fungovat?

Od prvního května letošního roku. Nejdřív si jí lidé ale asi ani nevšimnou. Bude trvat nejméně rok, než plně vycvičíme všech dvaadvacet jejích členů.

Co budou mít tito členové v popisu práce?

Pořádková jednotka bude zasahovat při různých společenských, sportovních a kulturních akcích ve městě a spolupracovat s brněnským dopravním podnikem a jeho revizory.

Jak se bude nový tým lišit od dosavadní jednotky operativního zásahu?

Jednotka operativního zásahu bude stále v ulicích, aby zajišťovala ostatní strážníky. Její členové zasahují v kritických situacích, při kterých je potřeba někam slaňovat nebo využít jiné speciální dovednosti. Tito strážníci mají zvláštní režim. Každý týden část z nich něco trénuje, třeba kácení nebezpečných stromů, a zbytek je v akci. Nová pořádková jednotka bude zasahovat jen u velkých akcí, které jsem zmínil.

Kdo do jednotky nastoupí?

V současné době vybíráme členy z dosavadních strážníků. Je důležité, aby měli dobrou fyzickou kondici, určité dovednosti i psychickou odolnost. Například zásahy na sportovních utkáních jsou velmi psychicky náročné a často vypjaté. Počítáme i se zásahy proti davům.

Ale na podobných akcích strážníci pracovali už dřív. Proč tedy vznikla speciální jednotka?

Při podobných opatřeních se tříští síly jednotlivých revírů. Strážníci se z nich museli na akce stahovat a pak někde chyběli. To bylo špatně. S plánem na novou jednotku přišel kvůli tomu už můj předchůdce a já jsem ji v podstatě jen dotáhl do konce.

V čem, co Přikryl zavedl, byste rád pokračoval?

Určitě chci dál podporovat myšlenku tvorby účinnější dopravní výuky základních škol. Nový areál dopravní výchovy vznikne na brněnské Riviéře. Budeme tam školit brněnské a zřejmě i mimobrněnské žáky. Věřím, že se to v budoucnu odrazí v lepším chování lidí na silnicích. Jinak věřím, že brněnští strážníci celkově fungují velmi dobře. Existují dílčí nedostatky tak jako všude. Ale pracujeme na nich.

Uveďte příklad nějakého problému u městské policie.

Ne každý strážník je podle mě ustrojený tak, jak by měl být. Je trošku smutné, když má jeden člen hlídky jiný typ uniformy než druhý. Na lidi to nepůsobí profesionálně. Není to zásadní problém, ale kolegové by se měli domluvit, aby šli oba ve stejném.

Jak dopadl nový radiokomunikační systém brněnské městské policie, kterým se kvůli zakázce zabýval i antimonopolní úřad?

Všechno v zakázce bylo v pořádku. Žádnou pokutu jsme nedostali. Systém pořád stavíme. Podle plánu to mělo trvat čtyři roky a v současné době jsme ve třetím. Do poloviny letošního roku bychom měli mít stoprocentní pokrytí Brna. Nový systém Tetra není například možné na rozdíl od toho starého odposlouchávat.

V čem jiném konkrétně pomůže při práci?

Pro strážníky znamená při práci mnohem lepší spojení. Například při jednom fotbalovém zápase v Brně bylo potřeba jednomu člověku přivolat záchranáře. Ostatní systémy tehdy selhaly. Jedině ten náš nový pořád fungoval a mohli jsme díky němu člověka zachránit.

Chystáte se propouštět, nebo přijímat zaměstnance?

Žádné propouštění nechystám. Nové čekatele najímáme pořád a doplňujeme stav. Stali jsme se jakousi farmou policie a musíme nahrazovat strážníky, kteří odcházejí. V současné době je jich 616, ideální by bylo číslo asi o deset vyšší. Vzhledem k tomu, že máme školu plnou nových čekatelů, jsme ale v podstatě naplnění.

Plánujete vztahy s policií nějak měnit?

Jedině zlepšovat. I teď je vnímám jako velmi dobré. Zrovna tento týden jsme měli společnou poradu s městským ředitelstvím policie a nastavili jsme si pravidla dobrého fungování. Například spolupráce při uzavírce ulice Milady Horákové byla výborná. Bohumil Šimek, nové šéf brněnských strážníků.

Právě u policie jste od roku 1990 působil. Jaký máte z této práce nejhezčí zážitek?

Za ta léta jich bylo mnoho. Řešili jsme spoustu případů. U policie je asi nejlepší, když objasníte vraždu. Pokud si dobře pamatuji, za mého působení jich bylo šestatřicet a jen dvě zůstaly neobjasněné. To je asi největší počin.

Měl jste i špatný zážitek, na který raději nevzpomínáte?

Nepříjemné bylo například, když jsme dřív u policie vyjížděli ke smrtelným dopravním nehodám. Vzpomínám si také na některé zážitky z devadesátých let a prvopočátků Velké ceny Brna. V Ostrovačicích na Brněnsku se tehdy konaly motorkářské noci a situace tam někdy byla vyhrocená. O život jsem se nebál. Ale jednou, když nás tam bylo přibližně padesát proti davu asi tří tisíc přiopilých fanoušků, neměl jsem zrovna dobrý pocit. Dobře to ale tehdy dopadlo.

Jak jste se k práci strážce zákona vlastně dostal?

Už když jsem byl malý a hráli jsme si na četníky a na zloděje, vždy jsem byl radši četník. Před čtyřiadvaceti lety jsem pak přijal nabídku známých vytvářet novou policii. Bral jsem to jako poslání a zajímavou práci, která mě vždy bavila.

Proč jste od policie přešel ke strážníkům?

Mezitím jsem ještě působil jako bezpečnostní ředitel na krajském úřadě. Moji pozici ale zrušili, a tak jsem hledal nové možnosti. Výběrové řízení na pozici u brněnských strážníků byla potom nejlepší příležitost pokračovat v práci, kterou jsem celý život rád dělal.

Co vám u městské policie dělá radost?

Baví mě, že je to práce s lidmi. Dobrý pocit mám třeba, když se podaří zajistit peníze na něco důležitého. Teď například pracujeme na tom, abychom opravili služebnu v Labské ulici. Pokud se to podaří, bude to skvělé. Těší mě také spousta děkovných dopisů.

Která část práce řadového strážníka je nejobtížnější?

Pravděpodobně jednání s lidmi. Ne každý je vždy dobře naladěný. Ne každý vnímá, co mu strážník říká. Cíl je přitom slušnou formou člověku říct, co dělá špatně a případně mu poradit, jak to má dělat lépe.

Co je nejtěžší na funkci ve vedení?

Pořád je to práce a komunikace s lidmi. Je spousta věcí, které je jim potřeba vysvětlit. Někdy to jde a někdy ne. Samozřejmě je také pořád potřeba, aby se služba strážníků zlepšovala a šla dopředu. S tím souvisí vymýšlení nových způsobů a metod, jak mají strážníci své úkoly plnit.

Kde vidíte budoucnost brněnských strážníků za pět či deset let?

Vše bude samozřejmě záviset na vedení města. Pořád je co zlepšovat. Já si například představuji, že se zlepšíme natolik, aby byli lidé s naší prací spokojení. Ideální by bylo, kdyby se nám například podařilo přesvědčit řidiče ve středu města, aby parkovali tak, jak mají. S tím se ale zároveň pojí důvod, proč nikdy nebudeme populární jako záchranáři nebo hasiči. Pořád nutíme lidi, aby něco dodržovali. I strážník, který zachránil životy deseti lidí, musí reagovat na špatně zaparkované auto.

Co máte na svém rodném městě nejraději?

Jsem brněnský patriot a město je podle mě celé krásné. Zajímavý je samozřejmě Špilberk a jeho okolí. Známému, který by přijel na návštěvu, bych ukázal i přehradu nebo například automotodrom. To je rarita, kterou jinde nemají.