Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel gymnázia kapitána Jaroše: Nejlepší učitelé končí v počítačových firmách

Brno /ROZHOVOR/ - Už sto padesát let posílá brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše své absolventy na ty nejlepší české i světové univerzity. Z jeho lavic vzešly osobnosti jako Petr Bezruč, Alfons Mucha a Karel Čapek.

24.9.2017 2
SDÍLEJ:

Jiří Herman je ředitelem brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše už dvacet let.Foto: Foto: Deník/Lenka Jebáčková

Kromě oslav letošního výročí však řediteli gymnázia Jiřímu Hermanovi dělají starosti i nízké platy učitelů. „V učitelství hrozí kolaps. Ti nejlepší studenti pedagogiky z drtivé většiny končí místo ve třídách v počítačových firmách. Učitelství jim nezaručuje slušný životní standard,“ říká v rozhovoru pro Brněnský deník.

Před sto padesáti lety vzniklo gymnázium jako první české gymnázium v Brně a na Moravě. Jak oslavíte letošní výročí?

Výročí slavíme každých pět let. Letos jsme se nicméně rozhodli, že oslavy rozšíříme. Dříve byly hlavně pro naše absolventy. Tento rok jsme si řekli, že by si výročí měli užít i současní žáci. Začátkem října chystáme akci Jaroška v pohybu. Pořádáme několik akcí přímo pro naše studenty i pro rodiče, například vystoupení pěveckého sboru nebo muzikály. Ve středu vyrazíme na průvod z náměstí Svobody na náměstí 28. října, abychom Brnu připomněli, že existuje gymnázium staré sto padesát let. Oslovili jsme také sedmadvacet zajímavých absolventů, kteří přijedou do školy a budou si s žáky povídat o jejich studiu na škole.

Myslíte, že spolu s gymnáziem jako ředitel oslavíte i jeho sto šedesáté výročí?

Nevím, jestli se na to cítím. Je mi jednašedesát let a na konci školního roku mi končí šestiletá lhůta. Takže se ještě rozmyslím i podle toho, zda na místo kraj vypíše konkurzy.

Ředitelem gymnázia jste už od roku 1997, takže sám slavíte své osobní dvacetileté výročí ve funkci. Co se na škole za tu dobu nejvíce změnilo?

Jako učitel na škole působím už od roku 1981. Spousta věcí se změnila průběžně. Vyučujeme podle naprosto jiných dokumentů, před dvaceti lety nebyly žádné vzdělávací programy ani centrální osnovy. Z mého pohledu se mnohé změnilo také, co se týče kolegů. Z těch, kteří tady byli před dvaceti lety, už nezůstala ani třetina.

Jiří Herman
∙ Narodil se v Brně v roce 1956.
∙ Vystudoval gymnázium na Slovanském náměstí a poté Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, obor matematika a fyzika.
∙ Od roku 1981 pracuje na gymnáziu na třídě Kapitána Jaroše.
∙ Před dvaceti lety se stal na gymnáziu ředitelem.
∙ Externě učí i na katedře matematiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
∙ Má dva syny.

Změnili se nějak i žáci gymnázia?

Poměrně podstatně. Každá generace má ostatně své specifické vlastnosti. Teď jde o generaci odkojenou internetem a sociálními sítěmi. Velký problém nám proto dělá udržet jejich pozornost. Kvůli tomu také musíme hledat různorodé formy výuky, abychom je zaujali.

Je něco, co byste na škole chtěl v budoucnu změnit vy?

Jsou věci, které bych do budoucna ještě změnit chtěl, ale ne nijak zásadně. Investičně bych si představoval, že bychom mohli přistavit novou tělocvičnu. To je ale ještě běh na dlouhou trať.

Jak jste se k práci na gymnáziu dostal?

V roce 1980 jsem vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pak jsem byl rok na vojně, kam jsem nastupoval ještě jako nezaměstnaný. Pak se ukázalo, že tehdejší učitel tohoto gymnázia potřebuje učitele fyziky. Komise mě sem nakonec přidělila k prvnímu září 1981.

Proč právě studium matematiky a fyziky?

Když jsem chodil na gymnázium, docela mi tyto předměty šly. Škola se v té době nicméně zaměřovala spíše na jazyky, matematika a fyzika už byly horší. Třeba v matematice se nám po dobu mého studia vystřídalo devět učitelů. Když jsem pak nastoupil na vysokou školu, byl to pro mě šok. Zjistil jsem najednou, kolik toho neznám. Nakonec jsem ale vystudoval bez problému s červeným diplomem, asi jsem se kvůli prvotnímu šoku ještě více snažil vše dohnat.

Jak vidíte pozici vašeho gymnázia mezi ostatními brněnskými středními školami?

Myslím, že velmi dobře. Ministerstvo například vypisuje program Excelence. Ten motivuje učitele, kteří se starají o nadané žáky. V každém roce jsme ve výsledcích žáků patřili mezi nejlepší školy. Loni jsme třeba získali první místo s osmdesáti body, zatímco druhá nejlepší škola jich měla šestačtyřicet. Brněnská technika pak třeba také pětistovce nejlepších maturantů uděluje několikatisícové stipendium. Tam naše gymnázium patří do top trojice.

Podíl vašich absolventů, kteří se dostanou na vysoké školy, se blíží stu procentům. Kam nejčastěji vaši žáci míří?

Naše absolventy vystihuje neumění nedostat se na vysokou školu. Řada z nich studuje na prestižních školách, nejen u nás ale i v zahraničí. Jednoho absolventa máme teď třeba na Cambridge a dva nyní studují na Oxfordu. Spektrum jejich oborů je přitom velmi široké, od filozofie a sociálních věd přes medicínu, veterinu až po matematické a inženýrské obory.

Jaký je zájem o studium na vašem gymnáziu?

Letos jsme vypsali v osmiletém studiu šedesát míst a přihlásilo se nám 450 uchazečů. Na čtyřleté studium se letos přihlásilo jen sto padesát žáků, všichni však v přijímacích zkouškách dopadli ve srovnání s ostatními velmi dobře, a to i ti, které jsme nakonec nemohli přijmout. Zdá se mi, že v Brně už má Jaroška mezi žáky takové povědomí, že ne všichni si na ni troufnou. Pak se proto hlásí opravdu jen ti, kteří mohou naši školu zvládnout.

Příprava přijímacích zkoušek na střední školy i maturit letos přešla do rukou společnosti Cermat. Co si o tom myslíte?

Co se týče přijímacích zkoušek na střední školy, nemám s tím problém. Dokonce to považuji za krok kupředu. V předmětech jako je matematika nebo český jazyk, to alespoň trochu zvýší tlak na základní školy. My jsme nikdy bez zkoušek žáky nepřijímali a zkoušky z Cermatu jsme dobrovolně používali ještě před tím, než začaly být povinné. Kromě výsledků u zkoušek ale u žáků bereme v potaz i mimoškolní aktivity nebo účast na olympiádách. Případná drobná nervozita u přijímacího řízení by tak neměla ohrozit přijetí opravdu dobrého žáka.

A co například centrálně hodnocené maturitní slohové práce? Neměli jste s nimi letos problém?

Myslím si, že je dobře, když učitelé žáků mají s hodnocením jejich prací co nejméně společného. Na druhou stanu musím říci, že opravovací tým společnosti Cermat letos měl slabá místa. Některé práce našich žáků byly podhodnocené. Například dívka, která měla osm let samé jedničky, kvůli špatné známce ze slohu dostala u maturity svoji první dvojku. V písemné práci ji podle mě potrestali za jednu chybu dvakrát. Mluvil jsem o tom s ředitelkou sekce, která mi chybu vysvětlila tím, že někteří hodnotitelé nebyli z časových důvodů na tu práci dostatečně kvalitní.

Co jako dlouholetý učitel matematiky říkáte na povinnou maturitu z tohoto předmětu, která se má zavést od roku 2021?

Obecně se změnou souhlasím. Podle mého názoru by se však této maturitní zkoušce mělo spíše říkat zkouška z matematické gramotnosti. Má totiž, hlavně pro gymnazisty, opravdu nízkou úroveň. Myslím, že každý, kdo chce maturitní vysvědčení, by něco takového měl zvládnout. Pro gymnazisty naštěstí existuje i matematika plus. K té se třeba na naší škole hlásí téměř polovina žáků. Když ji zvládnou, mají záruku, že budou dobře připraveni na vysokou školu.

Letos propadlo třiadvacet procent maturantů, kteří si matematiku zvolili dobrovolně. Jak to zvládnou ti, kterým matematika nejde?

Někdy problém souvisí právě s dobrovolností. Žáci si řeknou, že matematiku budou mít za dvě hodiny za sebou, kdežto angličtina je se všemi částmi zdlouhavá. Vysoká neúspěšnost je podle mě pak hlavně ve školách, které žáky braly bez přijímacích zkoušek. K maturitě se pak dostávají i ti, kteří nemají šanci ji zvládnout.

Má podle vás nyní zkouška dospělosti stejnou hodnotu, jako měla maturita třeba před padesáti lety?

Samozřejmě že ne. Procento těch, kteří maturitu získají, se za léta zdvojnásobilo. Kdybych měl srovnat váhu jednotlivých zkoušek třeba s dobou za první republiky, to, co byla tehdy maturita, je dnes bakalářský nebo magisterský titul. To, co bylo dříve vysokoškolské vzdělání, se dá srovnat s dnešním doktorátem. Nicméně rozdíl třeba oproti období před dvaceti lety už tak dramatický není.

Je v úspěšnosti nějaký rozdíl mezi žáky čtyřletých a víceletých gymnázií?

Žáci víceletých gymnázií jsou výrazně lepší než žáci čtyřletých. Zájem rodičů o osmiletá gymnázia je obrovský. My třeba vybíráme z osminásobku žádostí, brněnské Gymnázium Matyáše Lercha dokonce z desetinásobku. V Brně jsou osmiletá gymnázia poddimenzovaná, nebylo by proto na škodu počet těchto tříd alespoň o dvě navýšit. Mnohdy však nástup na osmileté gymnázium není ani tak volba dětí, jako spíše volba rodičů. Dnes se to bere jako prestiž, to je ale podle mě chyba. Děti byly zvyklé, že na základní škole vyčnívaly, najednou se dostanou někam, kde jsou i dvě třetiny žáků lepší než ony. Jsou kvůli tomu ve stresu a pod velkým tlakem.

Diskutované téma jsou dlouhodobě nízké platy pedagogů. Od listopadu je má vláda zvýšit o patnáct procent. Je to podle vás dost?

Situace je skutečně kritická. V Brně to naštěstí až tak dramatické není, většina škol si stále ještě učitele může vybírat. Třeba v Praze je to ale tragédie. Platové ohodnocení se musí změnit skokově, minimálně o padesát procent. V učitelství hrozí kolaps a patnáct procent nic nevyřeší. Ti nejlepší studenti učitelství kvůli těmto podmínkám z drtivé většiny končí na místo ve třídách v počítačových firmách. Stále se také snižuje i objem peněz na tarify. Nemohu tak dát svým učitelům, kteří pro školu žijí, dost peněz na to, abych jim zajistil slušný životní standard. Hrozně bych přitom chtěl, aby tady ve škole zůstali a aby ze svého platu mohli slušně žít, a to i když už třeba mají děti, které musí živit.

Je práce učitele náročná?

Komukoli, kdo učitelům závidí dvouměsíční prázdniny, bych přál, aby si šel práci s žáky zkusit. Má-li se to povolání dělat kvalitně a s nasazením, je opravdu těžké. Je to vidět hlavně na konci roku, kdy se tady po škole pohybují samé mátohy. Včetně ředitele.

Autor: Růžena Machálková

24.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

V minulém režimu odmítli jít na vojnu. Vrchní soud přehodnotil vinu šesti mužů

Žáci 1.A ze ZŠ ve Zbýšově s paní učitelkou Marcelou Bartošovou.

NAŠI PRVŇÁČCI: školáci z Neslovic, Ostrovačic, Tetčic, Tišnova a Zbýšova

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Hasiči nacvičovali záchranu zaklíněného člověka. Zpod trolejbusu z kovošrotu

Brno - Zvedání několikatunového trolejbusu si vyzkoušeli hasiči v brněnském kovošrotu. Pracovníci všech směn ze stanic Brno-město si tak nacvičili náročnou činnost. Rychlost jejich zásahu totiž jednou může zachránit lidské životy.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

VOLEBNÍ ONLINE: Do koalice s Babišem nikdy nepůjdeme, uvedla Krutáková

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpovídala na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení