VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slova výtvarnice: Zdobnost dnes často sklouzává do nevkusu

Brno - Olga Vlasáková z Brna se vedle profesionálního výtvarnictví věnuje také národopisnému sběratelství. V brněnském nakladatelství Dodatek právě vydala reedici knihy Od medu k perníku.

31.12.2007 1
SDÍLEJ:

Olga Vlasáková kreslí a popisuje předměty, jež byly součástí tradice a obyčejůFoto: DENÍK/Markéta Stulírová

Do povědomí veřejnosti se dostala například knihami Soubor grafických listů pro Slovácký rok v Kyjově I, II, Velikonoce nebo Koledy z Brněnska. Autorčinou výhodou je, že si jako výtvarnice texty sama ilustruje, a to způsobem, který má uměleckou i dokumentární hodnotu. Soubor textů Olgy Vlasákové se tak stává dokumentem zachycujícím zanikající svět lidových tvůrců.



Jak dlouho se věnujete lidové zdobnosti?
Více jak třicet let. První impuls mi dodaly kresby v terénu, kterými jsem se snažila mapovat nejen folklor. Teprve později jsem zjistila, že folklor je mnohem hlubší, má svoji symboliku i poezii. Zaujaly mě především obyčejové předměty, které jsou nositeli těchto symbolů.

Jste z Brna, nejprve vás oslovil brněnský folklor?
Ano, začínala jsem na brněnsku a na Vysočině. Myslela jsem si, že na Slovácku už je vše zmapované – pocit, ale ona to nebyla pravda. Co se týče obyčejových předmětů, tak tam se pojí výtvarno a symbolika určitého zvyku. Lidé vycházeli hlavně z materiálů okolo sebe, z přírody, květin… Stylizovali se do obyčejových předmětů přes svůj názor.

Folklor a lidová tradice vyplňují velkou část vašeho života, kde jste však pracovala?
V Brně jsem vystudovala monumentální malbu, celou řadu věcí mám dosud na Slovensku. A jak jsem cestovala, brala jsem s sebou také folklorní záležitosti – nalezla jsem v nich lidskost a přímou návaznost člověka s přírodou. Po deseti letech jsem se do toho doslova zakousla. Rok jsem pracovala v uměleckých řemeslech, ale poté jsem byla na volné noze. Dostala jsem zakázky na Slovensku, malovala obrazy a skicovala.

Malování vás tedy živilo…
Ale vůbec ne, to mě spíš z kapsy vyhánělo. Jednou za rok jsem udělala velký obraz a z toho jsem pak žila. Později už to nešlo, nebylo tolik zakázek. Kreslila jsem tedy ilustrace pro Rovnost, pak i psala, a nakonec jsem měla na starosti literární dvojstranu. Denně jsem kreslila různá témata. Z konkrétních kreseb jsem vycházela a vytvářela z toho kompozice. Později jsem se zacílila už jen na výzkumy v terénu – právě ty mě propojily s lidmi. K nim jsem se pak vracela. Měla jsem tolik materiálu, že jsem to nestačila zpracovávat. Až doposud.

Kde jste vyrůstala jako malá?
V Brně – Žabovřeskách. Tehdy tam žila vrstva sedláků, kteří vycházeli z lidových zvyků a názorů. Já jsem se k nim vrátila až později a začala psát o Žabovřeskách knihu. Jako první jsem tam vlastně udělala národopisný průzkum.

Kde lidé tradice nejvíce dodržují?
V tradici se dodnes žije a tvoří na Slovácku – tam je tradice dosud nepřerušena a rozvíjí se. Ale nejen tam! Ohnisko tradice je také v Komíně. Mezi jednotlivými kraji jsou rozdílnosti. Výsledky svých postřehů mám zakresleny, jsou to často výjimečnosti. To hodlám ještě vydat

Dnešní doba je uspěchaná, lidé pod vlivem médií i společnosti mění své hodnoty. Ustupuje tradice do ústraní?
Ne! Mladí lidé se snaží o čistotu projevu, jak v písni, tak v tanci. A i když staří takzvaně jedou po starém způsobu, mladí se je snaží formovat.

Která z knih, jež jste napsala, je vám nejbližší?
Určitě ta o Žabovřeskách – tam jsem se, jak už jsem zmínila, narodila. Vřelý vztah mám ale ke všem knihám, které jsem napsala. A to proto, že všechny zachycují dávné tradice.

Po sametové revoluci jste vystavovala i ve Vídni, s jakým ohlasem jste se setkala?
Měla jsem tam výstavu Velikonoce. Rakušané byli doslova unešeni tím, že máme tolik kraslic a technik. Výstava měla velký úspěch. Vídeňští obyvatelé totiž nemají grunt, nemají z čeho vycházet a čeho se chytnout.

Jak se díváte na zdobnost ve spojitosti s vánočními svátky?
Abychom mohli pochopit lidovou vánoční zdobnost, musíme nahlédnout hluboko do její obsahovosti. Vychází z atmosféry jednak roku zanikajícího a roku nově se rodícího, z očekávání slunovratu a prodlužujících se dnů. Tvorba vycházející z lidové symboliky překvapuje moudrostí, bezprostředností a výtvarným sdělením.

Jaké předměty například symbolizují přání do nového roku?
Například plodnostní symboly a znaky zdraví, svěžesti a lásky. Ty jsou obsaženy v rostlinách a stromech, jejich částech, květech, plodech i semenech. Magická sílá předmětů má být dána jejich vzájemným uspořádáním s ohledem na estetické ztvárnění symbolických detailů.

Můžete uvést příklad?
Třeba v obilí se užívá zrna, klasů i slámy. Lidová zdobnost používá k dekorativnímu zpracování kukuřičná semena a listy kukuřice – šustí, hlavy makovic i zrna máku, ořechová jádra i skořápky. Stejně tak jablka a jiné ovoce. Barevným doplňkem se pak stávají suché květy podzimu, časté jsou slaměnky a penízovka. K barevné zdobnosti se připojují léčivky, které bývaly bylinkami i voničkami lásky.

Mění se s postupem doby obyčejové předměty?
Přírodní materiály už během devatenáctého století doplňovaly tvary z papíru. Míra pozdějšího vkusu nebyla vždy a všude stejná. Ve stále častější snaze o maximální efekt se ztrácel obsah a zdobnost sklouzávala do nevkusu až degenerace samoúčelnou dekorativností. Příkladem úměrnosti vkusu jsou oblasti chudší, horské, ale i příměstské.

V jedné z vašich knih se zmiňujete o poetizaci reality běžného života. Co přesně to znamená?
Prosté materiály, které nás obklopují, se stávají součástí symboliky. Nad těmito fakty jsem se zamýšlela už v mládí, kdy prostí lidé pro mě byli poznáním. V době techniky a panelových sídlišť mi pomohli najít cestu k přírodním zákonům a dotvořit si životní i výtvarný názor. Pro lidské pravdy, pro tvůrčí jistoty projevu, ale také pokory k životu.

Stejnou cestou by se měli ubírat i současní tvůrci?
Přístup tvůrců k výtvarnému zpracování, které se podřizuje materiálu a vychází z klasických hodnot, je cesta dobrá. Často je však narušena okolními vlivy. A tady se dostáváme do úskalí kýčů, které lze překlenout nastavením zrcadla podstatě lidové tvorby.

31.12.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 12 200 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: - Profese kuchař se zaměřením na vietnamskou a asijskou kuchyni, - Osvědčení o základní odborné kvalifikaci pro techniku přípravy a zpracování jídel získané ve Vietnamské socialistické republice, - Místo výkonu práce Brno, OD Letmo, - Dobrý zdravotní stav, - Týdenní pracovní doba 40 hod., - Měsíční mzda 10.000,- Kč, - pracovní místo není vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, - pracovní smlouva bude uzavřena na dobu 2 roků, , Souhlas zaměstnavatele se zaměstnaneckou kartou. Pracoviště: Hivago, s.r.o. - bamboo, oc letmo, Nádražní, č.p. 681, 602 00 Brno 2. Informace: Hinh Ngoc Doan - jednatel, .

Řemeslné práce - Řemeslné práce Švadlena 7 700 Kč

Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech šička/švadlena - pouze pro OZP. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 7700 kč, mzda max. 10000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt se zaměstnavatelem telefonicky, e-mailem nebo osobně po domluvě, Šití finálních výrobků (nejedná se o pásovou výrobu), vyučení není podmínkou. Podmínkou je znalost šití na šicím stroji, kreativita, zručnost. Znalost šití na overlocku a coverlocku výhodou, ne podmínkou, Rozvržení týdenní pracovní doby dohodou, 1 týden dovolené navíc. Pracoviště: Hanasen, z.s. - provozovna veveří, Veveří, č.p. 953, 602 00 Brno 2. Informace: Alena Vozdková, +420 731 274 130,724 039 492.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Manipulační dělník 12 200 Kč

Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: První kontakt telefonicky., , Krátkodobé zaměstnání., , Místo výkonu práce: Rajhradice.. Pracoviště: M.a.k. effekt, družstvo - 01, Opatovická, č.p. 139, 664 61 Rajhrad. Informace: Zajfertová, +420 777 853 207.

Výroba - Obsluha ostatních stacionárních strojů a zařízení 13 500 Kč

Obsluha ostatních stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNÁNÍ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNÁNÍ, Zájemci se dostaví v Út a Pá mezi 9.00 - 10.00 hodinou na kontaktní adresu, Koželužská 9, Brno, , Požadujeme dobrý zdravotní stav. Samostatnost. Spolehlivost., Broušení a montáž kovových dílců a skládání kovových konstrukcí, obsluha strojů.. Pracoviště: Stejk s.r.o., Koželužská, č.p. 34, 602 00 Brno 2. Informace: Jiří Karmazin, +420 543 422 774.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravní policisté zkontrolovali autobusy na jedenácti vybraných místech Jihomoravského kraje.

Policisté kontrolovali autobusy. Polský řidič lhal o době odpočinku

Na snímku  Ashiru. Ilustrační foto.

Zbrojovka dala Lanžhotu šest gólů, vyzkoušela i chorvatského záložníka

Mikulov navštívily hvězdy z NHL. Přijel Voráček i Pastrňák

Mikulov /FOTOGALERIE/- Sportem pomáhají pacientům trpícím roztroušenou sklerózou. Už třetím rokem. Nadace Jakuba Voráčka pořádala v Mikulově charitativní akci Hokejky pro Kluka Puka.

Vlak srazil mladou ženu. Záchranáři ji oživovali přímo pod vagónem

Brno – O život bojuje mladá žena, kterou srazil v neděli krátce před jedenáctou hodinou dopoledne v brněnských Černovicích rychlík. Úsek mezi hlavním nádražím a Slatinou byl pro vlaky neprůjezdný. Trať je podle informací Českých drah znovu průjezdná od půl druhé odpoledne.

AKTUALIZOVÁNO

U Olympie se srazila čtyři auta. Zranilo se šest lidí, na D2 se tvořily kolony

Brno – Nehoda čtyř osobních aut na dálnici D2 poblíž obchodního centra Olympia Brno si vyžádala šest zraněných lidí. Na místě se vytvořila více než čtyřkilometrová kolona.

Žáci jsou líní. Z tělocviku se vymlouvají na zapomenuté úbory i ženské problémy

Jižní Morava - Hráli jsme pořád jen fotbal, nebavilo mě to, vysvětluje loňský maturant z Brna Daniel Filipek, proč si vyřídil celoroční uvolnění z tělocviku. „Zranil jsem se a využil toho, abych už cvičit nemusel,“ přiznává.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT