Brněnský Masarykův okruh, na který se každý rok sjíždí desetitisíce fandů rychlých motorek z celého světa, má kompletně nový povrch závodní dráhy. A minulá sezona byla v návštěvnosti rekordně úspěšná. Ředitelkou úspěšného okruhu je přitom žena, která jízdu na motorce příliš nemusí: Ivana Ulmanová. Okruhu šéfuje více než dva roky a slavnou Grand Prix chce v Brně udržet navždy.


Stavební firma před několika dny dokončila nový povrch trati. Jste spokojená?
Velmi. Zhruba před půl rokem jsem skoro nespala, protože jsme měli nůž na krku od bezpečnostní komise, že musíme povrch opravit. Navíc nabídky od stavebních firem byly strašně drahé. Měli jsme ale štěstí, že se objevila německá společnost, která nám vyšla vstříc. Nakonec za nový povrch zaplatíme asi sto padesát milionů korun.


Jak dlouho takový povrch zkoušený závodními stroji vydrží?
Potřebovali bychom tak patnáct až dvacet let. Předpokládám, že deset let by měl vydržet bez oprav. A až poté se možná objeví menší prasklinky, které bude potřeba opravit.


Kousky staré dráhy budete dražit. Myslíte, že o ně bude zájem?
Dráhu oficiálně zprovozníme v neděli osmnáctého května, kdy také máme v plánu kousky dráhy vydražit. Už teď máme několik zájemců. Ono totiž nejde jenom o historickou hodnotu, ale ten kousek dráhy je i esteticky velmi zajímavý. Protože v průřezu je navrstveno několik barev.


Plánujete ještě nějaké další vylepšení okruhu? Mluví se například o tom, že budete stavět hotel. Je to pravda?
Ano, o hotelu opravdu uvažujeme. Jinde jsou hotely pro závodníky a techniky týmů normální. Zatím jsou ale tyto úvahy velmi předběžné. Také bychom chtěli opravit starou nebo postavit novou administrativní budovu.


Všechno je o penězích. Do čeho byste na okruhu ještě investovala, pokud byste měla peněz dostatek?
Je toho mnoho a stálo by to miliony korun. Určitě je třeba opravit ploty a postavit nové stánky s občerstvením. Mým snem je také, aby si divák na závodech mohl sednout kamkoliv. K tomu by ale byla potřeba postavit přemostění trati. Nyní je to tak, že pokud se dostanou na jednu tribunu, tak už nikam jinam jít nemohou.


Masarykův okruh nabídne příští rok i nové závody. Prozradíte jaké?
Mohli jsme je mít už letos, ale promotér těch závodů je chtěl přihlásit před čtrnácti dny. To už jsme však neměli volný termín. Počítáme, že by se tu nový závod jel příští rok.


Mluvíte teď o Le Mans, o kterém se vloni spekulovalo?
Ne. Není to Le Mans. Představa promotéra Le Mans byla zcela odlišná od naší. Takže jsme od toho nakonec ustoupili. Ale neřeknu vám, o který závod se jedná. Je však velice atraktivní a jeho součástí je i série formule 1. Navíc se podobné závody jezdí v Maďarsku, kde jsou velmi populární a chodí na ně někdy více lidí než na formuli.

A nemůžete tedy říct, který závod to bude?
Neřeknu. Lidé to sice stejně asi poznají. Ale nechci dopředu nic zakřiknout. Ani formule 1, kterou lidé stále chtějí, to nebude. Poplatky za její pořádání by totiž celkem vyšly se všemi úpravami trati na miliardu korun. A pochybuji, že by běžný Čech zaplatil za vstupenku pět až deset tisíc korun. Navíc bychom tyto poplatky museli platit každoročně.


Pokud byste chtěla dostat formuli 1 do Brna, tak jsou jedinou překážkou peníze?

Není to jenom o penězích. Formule 1 rovná se přepych. Brno není na přivítání formule připraveno. Například je tady málo hotelů. Na formuli nejezdí motorkáři, kteří si přivezou stan. Ani brněnské letiště by kapacitně nestačilo. Navíc hladina hluku by byla stoprocentně překročená. A nechceme dráždit okolí.


Jaké máte vůbec vztahy s okolními vesnicemi?
Od začátku se snažíme dodržovat hladinu hluku. Záleží to na počasí. Když je pěkně, tak Žebětín ani Ostrovačice nic neslyší. Pokud jsou mraky nízko, zvuk kopíruje krajinu a vše jde slyšet. Snažíme se jim ale pomáhat. Za Grand Prix posíláme obcím půl milionu.

Loňská Velká cena byla vyhlášena nejlepší z celé série. Čím si brněnský okruh tuto cenu zasloužil?
Důležitá je například dostupnost města, obslužnost areálu, přístupová cesta, ale i strava v restauraci. Navíc jsme jedna z mála Grand Prix, která pořádá pro mechaniky, techniky i jezdce vždy ve středu před začátkem Velké ceny ve městě velkou party. Celý rok pak tyto lidi potkávám. A oni se pořád ptají, jestli v Brně bude zase ta party. Takže možná i to hraje svoji roli.


Návštěvnost na loňské Grand Prix v Brně byla rekordní. Myslíte, že ji letos zopakujete?
Vůbec si netroufnu říct, kolik letos přijde lidí. A ani nebudu zklamaná, když jich bude méně. V minulém roce to byl tak trochu zázrak.

Jak jsou na tom ostatní závody s návštěvností? Na formuli A1 například nechodí moc lidí.
To je pravda. Seriál A1 GP nesplnil očekávání pořadatele, a tak se letos také kvůli tomu u nás nepojede. Pořadatel hodně prodělal a nechtěl to letos opět riskovat.


Jsou tedy závody nevýdělečné?
Kromě Grand Prix výdělečné nejsou. My ale závody musíme pořádat, i když jsou prodělečné, protože nám udržují prestiž okruhu. V Barceloně to řeší tím, že nevýdělečné závody ruší. To není správné, protože pomalu začne zanikat motoristický sport, a všemu nakonec bude vládnout jen formule 1.


Na čem tedy okruh nejvíce vydělává? Jsou to vstupenky?
Náš okruh žije z denního pronájmu. Každý den pronajímáme dráhu klubům, které si přijedou zajezdit na trati.


Takže by bylo nejlepší, kdybyste okruh pouze pronajímali?
To by se nám žilo úplně skvěle. Ale má to i druhou stranu mince. Kdybychom nepořádali závody, tak sem ti lidé vůbec nepřijedou, protože si chtějí zajezdit na okruhu, na kterém se jezdí mistrovství světa. Nyní máme ale zájemců o pronájem tolik, že i kdybychom měli dva okruhy, tak je zaplníme.


Jak dlouho se vám Grand Prix podaří v Brně udržet?
Aby okruh mohl žít, tak je pro něj Velká cena podmínkou. Naší snahou je udržet tady Grand Prix navždy. Nyní ji můžeme pořádat do roku 2012 a chceme, aby se nám po každé Velké ceně tento termín posunul o rok. V současné době nevidím důvod, proč by se tu Grand Prix v budoucnu nejela. Jedině kdybychom nemohli zaplatit licenční poplatek. Motocyklové závody jsou rok od roku populárnější a i poplatky za jejich pořádání stoupají. Všechno je nyní otázka peněz. Ze všeho se vytrácí pomalinku sportovní část a stává se z toho obchod.


Zájem o motoristický sport tedy roste. A co vám říká vůně benzinu a vysoká rychlost?
Nejezdím na motorce vůbec. A jsem i otřesný řidič
skútru. Troufám si říct, že jsem i nebezpečná. Po dráze při kontrole jezdím pomalu. Vždy mám takový zvláštní pocit, nedá se to vůbec srovnat s jízdou po silnici. Ta dráha čímsi dýchá. Na okruh se letos může podívat každý. Ve čtvrtek před Grand Prix totiž poprvé zpřístupníme prostor před boxy a kousek dráhy návštěvníkům.

Jak se cítíte mezi tolika muži? Jací jsou třeba závodníci?
Se závodníky nepřijdu tolik do styku. Spíše s technickým personálem. Jako žena mám výhodu, že na mě neřvou, nejsou vulgární a více méně mě respektují. Ale pokud někam přijdu s mužským kolegou, tak se automaticky obracejí na něj jako na hlavu automotodromu.


I když jste říkala, že se se závodníky příliš nesetkáváte, víte jak hodnotí brněnský okruh?
V zákulisí se pohybuji a vím, že například Italové jsou Českou republikou a Brnem obzvlášť nadšení. Jednak oceňují, že okruh je pěkně umístěný v lesích a zároveň je blízko města. A v neposlední řadě milují česká děvčata. Máme dobrou pověst.


Jak hodnotíte spolupráci s městem, krajem a vůbec s politiky? Okruh musí přece přinášet do země hodně peněz. Neměl by na něj stát přispívat víc?
Stěžovat si nemohu. Například musím vyzdvihnout spolupráci s policií, která bez problémů zvládá organizaci dopravy při odjezdu lidí z okruhu při velkých akcích. Ve světě ale všichni vědí, co je Brno, hlavně díky Grand Prix. Když se obrátím na členy vlády a pozvu je, ať se přijedou podívat na závody a přivítají jezdce, tak ani neodpoví. Ve Španělsku je například automatické, že na Grand Prix přijede král Juan Carlos. Ale říkám si, že v České republice se úspěch neodpouští, tak jsme asi úspěšní.