VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeolog Merta odhaluje minulost Brna

Brno - Jsou téměř vždycky tam, kde se něco staví. Brňané je potkávají ve městě skoro každý den. V parném létě i v mrazivých měsících neúnavně doplňují mozaiku bohaté historie města.

19.3.2008
SDÍLEJ:

Ředitel Archaia Brno David Merta.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Není to nějaké souvislé bádání. Nastupují tehdy, když se někdo rozhodne změnit současnou tvář Brna. Řeč je o archeolozích z Archaii Brno, kteří provádějí záchranné výzkumy. Ředitelem této obecně prospěšné společnosti je David Merta.

„K archeologii jsem se dostal tak nějak samovolně. Otec byl archeolog, a tak jsem ani o ničem jiném neuvažoval,“ popisuje své začátky jedenačtyřicetiletý Merta. Už za studií na filozofické fakultě Masarykovy univerzity, která ale nedokončil, se účastnil archeologických průzkumů v Brně. Od roku 1997 je vedl. A to například při bádání v Rašínově a Kobližné ulici nebo na Dominikánském náměstí.

„Z období vrcholného středověku, tedy od třináctého do čtrnáctého století, nás v Brně až tak převratné objevy pravděpodobně nečekají. O významných stavbách ve městě totiž víme díky písemným pramenům, které se dochovaly. Svoji středověkou tvář si Brno udrželo až do velké přestavby na přelomu devatenáctého a dvacátého století,“ líčí Merta, jak významné věci mohou archeologové pod povrchem brněnských ulic najít.

Archeologové představy historiků spíš zpřesňují, než aby přinášeli přelomové informace. Jedním z příkladů doplnění historie Brna byl objev z února letošního roku, kdy v Rašínově ulici našli lidé z Archaii Brno základy kaple svatého Mořice. První zpráva o této kapli ji datovala do roku 1365. Archeologové její stáří posunuli až k roku 1300.

Přesto Merta doufá, že se i jim podaří významné zápisy do dějin Brna. „Velké objevy nás pravděpodobně čekají z období raného středověku, hlavně z doby Velké Moravy. Předpokládáme, že bychom v areálu takzvaného jižního centra mohli objevit osídlení z této doby,“ dodal Merta.

Písemné zprávy z období Velké Moravy skoro nejsou a žádné stavby se nedochovaly. Veškeré poznatky tak pocházejí právě od archeologů. Původní představa, že Maďaři na začátku desátého století zcela zničili první stát západních Slovanů, Velkou Moravu, není přesná. Politicky stát sice zanikl, ale lidé a jejich sídla jen tak nezmizela ze dne na den. Teď už podle Merty chybí pouze najít jejich hradisko, centrum jejich moci na Brněnsku.

Autor: Martin Mikuláš

19.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení