Charismatický muž s originálními názory, jeden ze zakladatelů české Církve Satanovy, autor neoficiální satanistické hymny, ale také milovník Beatles i Beethovena a hlavně zpěvák a frontman legendární brněnské metalové kapely Root. Tím i mnohým dalším je rodilý Brňan Jiří Big Boss Valter. Když v roce 1987 založil Root, v okamžiku se stal ikonou pro tisíce československých vyznavačů metalu a satanismu. Oddaní fanoušci chodí na vystoupení skupiny už jedenadvacet let a s nadšením hltají rozhovory s BigBossem ve specializovaných časopisech.

Čas od času se ale šestapadesátiletý Valter dostane i do středu zájmu lidí, kterým drsná muzika nic neříká. Jak tvrdí, „když se začne řešit satanismus, všichni novináři asi musí mluvit s BigBossem.“ I proto se jeho příběhu věnuje Deník Rovnost v dalším dílu pravidelného seriálu Patnáct minut slávy.

Hudební dráha Jiřího Valtera začala v jeho třinácti letech. Nepamatuje si sice, kde a kdy přesně to bylo, ale jasné je, že seděl za bicími v kulturním domě v jedné z vesnic v okolí Brna. „S kamarády jsme hráli Beatles a bylo to strašné. Kdyby to Beatles slyšeli, nechali by nás zavřít,“ vzpomíná na své první vystoupení BigBoss.

Rodilý muzikant

O tom, že se bude věnovat muzice, bylo podle něj rozhodnuto už v dětství. Jeho otec Milan je totiž klavírista a profesor na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. „Po něm jsem zdědil hudební geny. Ale na klavír mě hrát nenaučil, i když se o to hodně snažil. Přestože skládám na klávesách, neumím ani jednu notu,“ tvrdí zpěvák.

Díky otci začal poslouchat vážnou hudbu a dodnes miluje třeba skladby Beethovena a Wagnera. Metal, který ho obklopuje celý život, prý vůbec nevyhledává. „Slyším ho maximálně na koncertech, ale i odtud prchám. Tak před patnácti lety jsem pochopil, že je tahle muzika pořád dokola. My se to v kapele aspoň snažíme měnit,“ vysvětluje lídr skupiny Root.

K založení této metalové legendy na konci osmdesátých let ho mimo jiné přivedlo učení satanismu. „Doba byla za komunistů prapodivná a mě lákalo se o tom něco dozvědět. Obstaral jsem si nějaké knihy o satanismu a dostalo mě to. V začátcích Root jsem toho byl plný a díky kapele jsem to mohl někde ventilovat,“ vykládá BigBoss. Počátky Rootu nebyly pro muzikanty v čele s BigBossem jednoduché. Komunistický režim nepovažoval temný metal se satanistickými prvky za zrovna ideální druh zábavy pro československou mládež. Přestože ale byli Root zakázaní, v hraní jim to nezabránilo.

„Samozřejmě, že jsme hráli. Jednou nás policajti přijeli zatknout na koncert někde u Kutné Hory. Lidi jim ale udělali hradbu, nehnuli se a my jsme si v klidu sbalili věci a oknem utekli ven. Měli jsme z toho prdel,“ směje se BigBoss.

Komunisty skutečně nemá v lásce. A nejen kvůli tehdejšímu zákazu kapely. Valterův otec totiž při Pražském jaru 1968 podepsal prohlášení Dva tisíce slov. Státní bezpečnost se pak zaměřila nejen na něj, ale i na jeho syna. „Nenechali mě vystudovat, takže jsem nevzdělaný pitomec se základním vzděláním. Na začátku sedmdesátých let mě taky zavřeli na pět let do vězení. Ani nevím, co si na mě tehdy vymysleli. Je to kapitola života, kterou jsem odříznul a nechci ji rozebírat,“ říká BigBoss.

Komunisté jsou spolu s křesťany pro BigBosse úhlavními nepřáteli. „Všichni jsou to vyžírky a patří vymýtit do základů. Zakázat, zrušit, izolovat do zoo, to je jediné, co se s nimi dá dělat,“ nebere si BigBoss servítky.

Prací k satanismu

V životě se kromě muziky živil různě. Pracoval v pětadvaceti různých zaměstnáních, od prodavače ptačího zobu po pracovníka v krematoriu. „Jeden den jsem se taky učil na soustružníka ve Zbrojovce, ale všechny jsem tam tak znechutil, že mě hned druhý den vyrazili,“ vzpomíná Valter.

V roce 1991 založil českou pobočku celosvětové Církve Satanovy a stal se jejím veleknězem. Činnost v ní sice v roce 2004 svým Prohlášením 666 hodně omezil, ale i tak je jeho život satanismem stále prostoupen. „Základní filosofie satanismu je naprosto úžasná. Neklaněj se cizím bohům, buď sám sobě Bohem. Nedělej nikomu poskoka a blbečka, sám sebe si važ a dokaž, že to, co jsi, je obhajitelné,“ říká BigBoss.

Satanismus podle něj zdůrazňuje zdravý egoismus a má člověku pomoci dosáhnout v životě svých cílů. „Samozřejmě, že Satan s kopytem a rohama neexistuje. Je to jen symbol. Nějaký symbol musí být na začátku všeho. Může to být lžička, židle nebo šicí stroj, ale tady je to prostě Satan. Ze začátku se na něj asi upneš, ale když ti to pálí, tak pochopíš, že je to právě jen symbol, který ti pomůže jít dál, rozvíjet se,“ vysvětluje autor několika knih o satanismu a překladatel Satanské bible od zakladatele Církve Satanovy Antona Szandora LaVeye.

Cílem satanismu je podle BigBosse úspěch, bohatství a postavení. „Každý, kdo něčeho dosáhl, na sobě musel zapracovat. A to je myšlenka satanismu. Proto je podle mě satanista každý, kdo je úspěšný,“ soudí muž, kterému zdobí stěnu obývacího pokoje velký obrácený kříž. „V pekle už mám určitě vyhrazeno jedno z vedoucích míst. Už se tam těším. Průser ale je, že nesnáším teplo, takže tam pro mě budou muset udělat ledové oddělení,“ říká s úsměvem.

Před lety Valter napsal a nazpíval neoficiální hymnu satanistů Píseň pro Satana. Ta má stále mezi vyznavači tohoto hnutí velký úspěch. A nejen u fanoušků kapely Root, která ji hraje na svých koncertech. „Hrají ji metalisti po celém světě a všude to zpívají česky. Teď jsem dostal třeba video z Kolumbie. To je fakt masakr,“ směje se.

Kromě satanismu na BigBosse působí i magie a mysticismus. Díky nim prý dokonce vznikly všechny desky Rootu i další Valterovy kapely Equirhodont. „Každé album vzniklo tak, že jsem se zničehonic probudil v jednu hodinu ráno, sednul k počítači a napsal ho na jeden zátah komplet. Nikdo tomu nevěří, ale je to tak. Diktují mi to mí démoni, je to mazec,“ popisuje svou tvorbu BigBoss. Pro Root takhle napsal už osm desek.

Na nich, ale hlavně na koncertech kapely, se prezentuje osobitým stylem zpěvu i vizáže. Vyholená hlava pomalovaná černými čárami společně s dlouhou bradkou a zuřivým výrazem v očích vypadá skutečně působivě. Věrné fanoušky dostává do varu svým nezaměnitelným hrubým hlasem. „Málokdo tomu věří, ale fakt nemám hlas školený. Ani se o něj nijak nestarám. Chlastám a hulím pořád, třeba i u mikrofonu, a je to jedno. Dokud ho mám, musím ho využít na plný koule,“ říká BigBoss.

Úspěch v cizině

Jeho hlas si teď častěji mohou vychutnat také metaloví fanoušci v zahraničí. V minulém roce se totiž Root předvedli na evropské metalové tour No Mercy Festivals, při které koncertovali osmnáctkrát během dvaceti dnů. Náročný program se ale vyplatil a nabídky od zahraničních klubů se začaly hrnout více než dosud. „Dá se říct, že teď prožíváme nejúspěšnější období. Před sedmi lety bylo takové období stagnace, lidi byli přežraní. Tou expanzí ven jsme se jakoby nastartovali podruhé. Norsko, Švédsko, Finsko, tam všude jsme modly. Teď jsme se vrátili z Portugalska, kde na nás přišlo tři a půl tisíce lidí,“ popisuje Valter.

BigBossovi příbuzní jsou prý z jeho hudební kariéry nadšení a patří k největším fanouškům kapely. „O satanismu se spolu sice nebavíme, protože k tomu není důvod, ale Rootu hrozně fandí. Otec třeba všechny skladby překomponovává do klavíru, dělá z nich básně a ukazuje je na přednáškách na JAMU,“ dodává.

Svérázný zpěvák pronikl na univerzitní půdu i jinak. Před pár lety se společně s Egonem Bondym a několika faráři zúčastnil diskuse na olomoucké Univerzitě Palackého. O jeho vystoupení si tam studenti dodnes vyprávějí. „S Egonem Bondym jsme ty faráře úplně převálcovali, studenti se váleli smíchy po zemi. Tehdy jsem jim navrhnul, že jestli chtějí, založím jim tam novou fakultu satanismu. Bylo to samozřejmě v legraci, ale myslím, že by to určitě neškodilo,“ vzpomíná BigBoss, jež by se prý nebránil ani založení mateřské školy pro malé satanisty.

Už teď se prý šestapadesátiletý metalista těší, až za deset let oslaví šestašedesáté narozeniny. Narodil se totiž šestého února, takže se ten den ponese ve znamení „satanských“ tří šestek. „Hergot, to bude mazec. Jestli se toho dožiju, tak bude mohutný zapíjení,“ těší se zřejmě nejznámější český satanista.