Nové bistro ve francouzském stylu lidé najdou v prostorách bývalé kavárny Vladimíra Menšíka.

Sedíme v nekuřácké části podniku a obsluha hned přináší nabídku jídel. V klasickém lístku najdou lidé jen nápoje, seznam jídel si přečtou na vloženém listu. „Polévku, menu a salát obměňujeme každý den. Další jídla z hlavní nabídky pak jednou za několik dní," říká servírka.

Na lístku je jen několik málo jídel, která kuchař mění podle sezonní nabídky surovin. „Možná by jich mohlo být víc, výběr je poměrně omezený. Ale je to lepší než příliš mnoho jídel, protože má host záruku čerstvosti," myslí si Dlapka.

V jídelníčku je jediná polévka, karotkový krém. Dlapka by si ale raději dal vývar. Servírka mu nabízí rybí polévku, která není na papíře napsaná. Šéfkuchaři jídlo chutná a chválí, že v ní plavou kousky nerozvařené ryby. Mrkvová polévka je hustá a jemná. Přestože jedna porce měla být velká a druhá malá, na první pohled vypadá množství stejné.

Jako hlavní chod si kuchař z nabídky zvolil pečený selečí bok s pečeným zelím a pečivem. „Zelí zatím není dopečené. Kuchař by vám místo toho mohl připravit grilovanou zeleninu a opékané brambory," nabízí číšnice a Dlapka výměnu přijímá. Líbí se mu, že je servírka dobře informovaná. „Někdy se stává, že to obsluha zjistí až v kuchyni a za hostem musí znovu," říká odborník.

Než v kuchyni vyřídí objednávku, Dlapka si prohlíží interiér. Na podlaze je mozaikou vyskládané jméno restaurace. Ve velké výloze stojí dvě neobvyklé industriální lampy a pod nimi je adventní svícen. Rozměrná okna se šéfkuchaři příliš nezamlouvají. „Není mi to příjemné, když mi každý z ulice vidí až do talíře," říká, ale zároveň připouští, že je to lepší než tmavý kout.

Stěny zdobí dvě mozaiky a zvláštní instalace z trubek, které jsou zakončeny žárovkami. „Nemají věšák, host si musí odložit kabát na židli. Zvlášť teď v zimě je to dost nepohodlné," říká Dlapka.

Obsluha už přináší efektně naservírované pečené maso. „Kůže je nahoře trochu připálená," nelíbí se mu. Jinak mu ale pokrm chutná a zbytek si nechává zabalit s sebou. Rád by jídlo zapil a už mu došla minerálka. Jinak pozorná obsluha si toho ale nevšimla.

Druhým jídlem jsou vegetariánské karbanátky s listovým salátem z denního menu. Kuchař k nim servíruje opečenou bagetu potřenou trochu olejem. Karbanátky jsou z rýže a ze zelených fazolí mungo. Jsou příjemně křupavé. Mají obsahovat i kokos, ten ale není v jídle vůbec cítit. Některé části salátu kuchař nakrájel na dlouhé proužky, které se velmi obtížně nabírají vidličkou.

Hosté mají na výběr ze tří dezertů. Je to jediná věc, kterou si v restauraci nepřipravují sami. Dorty berou od cukráře. Čokoládová pohádka i sachr jsou dobré. Jedlíkům by ale porce mohla připadat malá. Místo sachru jsme původně chtěli cheesecake, ale servírka se přišla omluvit, že kolega před chvílí prodal poslední kousek a ona to ještě nevěděla.

Obsluha je příjemná, kuchaři používají sezonní suroviny a snaží se připravovat zajímavá jídla. Do dokonalosti ale ještě trochu chybí.