Podivné zvuky se v pravidelných intervalech ozývají Malinovského náměstím. Pro procházející je to velká neznámá. Hádanka má však zcela prozaické řešení. Krákání a nářek vydává magnetofon na střeše jednoho z domů. Hlas dravců z rušičky má odlákat nezvané holuby ze střech a fasád.

Lidé pravidelně procházející Malinovského náměstím si na zvláštní podkreslení místa zvykli. Každý si však původ podivných zvuků vysvětluje po svém. „Vždy když čekám na jedničku, ozve se ten zvuk. Myslím, že to jsou holubi. Naříkají nebo se páří,“ soudí Věra Machancová z Brna.

Spousta lidí si zvuky ani nedokáže vysvětlit. „Jsou to divné zvuky, něco jako pták, ale holub to není,“ tápe Milana Kudláčková. Rozluštění hádanky je o něco blíž chodkyně, která si přeje zůstat v anonymitě. „Zvuky jsou moc pravidelné. Jsou nahrané na magnetofon, pták takové nevydává,“ říká.

Při detailnějším zkoumání rozezná bystrý chodec místo, odkud zvuk vychází. Je jím dům číslo pět. „Máme tu přístroj na plašení holubů. Těch ptáků je tady kolem dvou tisíc a nevíme, co s nimi dělat, protože nás obtěžují,“ říká Pavel Břoušek. Bydlí v posledním patře a přístroj s nahrávkou na střechu instaloval.

Rušička byla původně obrácená do dvora domu, odkud sice vyháněla holuby, ale rovněž rušila nájemníky v době nočního klidu. „Když byla rušička ve dvoře, holubi tu nebyli. Teď jich je opět ve dvoře plno,“ potvrdil anonymní nájemník, kterému teď rušička umístěná na náměstí nevadí.

Problém s holuby musí řešit i správce budovy protějšího Mahenova divadla Oldřich Kořínek. Jelikož nemá od města povolení k odstřelu, holuby likviduje jinými metodami. „To nechám na vaší fantazii. Nemám rád přátele holubů,“ naznačuje Kořínek. Tvrdí, že mu ptáci znepříjemňují život už osm let. Za rok, vždy o prázdninách, sundají pracovníci správy divadla třicet igelitových pytlů plných holubích výtrusů.

Fungující prostředek, který by zabránil usídlování holubů na divadelních fasádách, ale nezná. Nepomohl by podle něj ani živý dravec. „Protože sní jen to, co může. Dál už nezabíjí,“ vysvětluje Kořínek negativa „dravčí metody“.

Ani rušička podle něj příliš nezabírá. „Současnou generaci holubů sice vyleká, ale nově narození si na ni zvyknou,“ dodává Kořínek. To potvrzuje i zoolog Roman Zajíček. „Ptáci klidně hnízdí na mostě, kde často hlučí tramvaj,“ tvrdí Zajíček.

Neřešitelný problém

Město individuální odstřel holubů nepovoluje. Každý rok na jaře ale zařizuje jejich odstřel podle zákona. „Ročně odstřelí v Tuřanech asi pět set kusů,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Spolehlivé metody, jak vyhnat holuby z města, neexistují. „Člověk, co by vyřešil problém, který sužuje mnoho měst ve světě, by dostal Nobelovu cenu,“ míní Zajíček.

Města zkouší tedy všechno. Připevňování drátů, vystřelovací sítě na odchyt, hormonální antikoncepci či zasíťování nejohroženějších míst. „Trávit holuby jedem se nedoporučuje. Otrávený pták se totiž jakoby zblázní, rychle se pohybuje, a může tak třeba vlétnout do oken,“ upozorňuje Zajíček.