Průměrnému katolickému knězi z jižní Moravy je třiapadesát let, má více než patnáct set kolegů po celé zemi a většinou ho zná jen pár desítek či stovek věřících z jeho farnosti. Osmatřicetiletý farář Vojtěch Vlastimil Protivínský se však do takové průměrné škatulky zařadit nedá. Nejenže je výrazně mladší než většina jeho kolegů, ale před osmi lety na sebe strhl pozornost milionů lidí. Věřící i nevěřící se tehdy zajímali o to, zda kvůli své místní protikomunistické kampani půjde do vězení. Osudy bývalého rakvického faráře, kterému udělil milost tehdejší prezident Václav Havel, odhaluje brněnský Deník Rovnost v dalším díle pravidelného seriálu Patnáct minut slávy.

Když se v létě roku 2000 ujal farář Vojtěch Vlastimil Protivínský několika farností na Břeclavsku, ještě netušil, jak mu služba ve vinařském regionu změní život. Na starosti měl několik obcí kolem Rakvic a do místního kostela chodilo na bohoslužby pár desítek věřících. Poklidná služba ale měla jeden háček – tehdejší listopadové volby do senátu a úspěch komunistické kandidátky z Břeclavska v jejich prvním kole.

„Mezi dvěma koly senátních voleb, kdy stáli proti sobě jen kandidátka KSČM a kandidát Čtyřkoalice, jsem se upřímně vyděsil,“ říká farář. Stačila chvilka přemýšlení a pár dnů příprav a mladý kněz se dal do akce. Vytisknul dva a půl tisíce letáků, ve kterých si vůči komunistům nebral žádné servítky.

Plakáty proti komunistům

„KSČM je vážnou hrozbou pro demokracii, základní lidská práva a pro každého z nás. Proto nemohu mlčet. Jako kněz jsem povinen nejen upozorňovat na případné zlo, ale také se proti jakémukoliv zlu postavit, proto vyzývám: zastavte nástup komunismu. Jděte v neděli volit a hlasujte proti kandidátce KSČM!“ stálo v prohlášení, pod kterým byl tehdy dvaatřicetiletý duchovní podepsán.

Protivínský vylepil letáky společně s několika známými studenty po okolních obcích. „Naše nevýhoda byla, že v listopadu jsou krátké dny a studenti, kteří mi pomáhali, mohli přijít až navečer. Proto jsme lepili často potmě, což mohlo mít nádech něčeho nekalého,“ směje se při vzpomínce na plakátovací brigádu farář.

Lidé chápali jeho čin různě. Nebyli zvyklí na to, aby kněz působil i v roli politického aktivisty. „Dost lidí bylo přesvědčeno, že farář má jen zapalovat svíčky v kostele. Někteří ale zase ocenili, že v takové choulostivé věci slyšeli jasný názor,“ popisuje Protivínský reakce farníků i dalších lidí z okolí.

Ať už byla odezva jakákoli, záměr mu vyšel. Komunistka Marta Strušková dostala jen necelou třetinu hlasů a senátorem za Břeclavsko se tak na šest let stal kandidát Čtyřkoalice Vladimír Schovánek. Ve druhém kole pro něj hlasovalo přes osmnáct tisíc voličů, tedy více než dvojnásobek oproti kolu prvnímu.

Břeclavští komunisté se s prohrou jen tak nesmířili. Nejdříve podali na Protivínského trestní oznámení pro maření příprav a průběhu voleb, které však vyšetřovatel ani nezačal řešit.

Pak to ale zkusili znovu, tentokrát ho chtěli dostat k soudu za hanobení národa, rasy a přesvědčení. Na to už policisté slyšeli. Rok po senátních volbách, v půlce listopadu 2001, přišel faráři dopis s obviněním. „Muž hanobil skupinu obyvatel pro její politické přesvědčení,“ znělo vysvětlení mluvčí břeclavské policie Dagmar Bartoníkové. Trestní sazba: až dva roky vězení.

„Jsem rád, že policie takto postupuje. Svědčí to o tom, že se z České republiky konečně stává právní stát,“ nechal se tenkrát slyšet šéf břeclavského výboru KSČM Jaromír Špaček, který trestní oznámení podal.

V tu chvíli se o farářův osud začala zajímat média, další politici i lidé z celé republiky. Možnost, že by se duchovní kvůli svému názoru dostal za mříže, byla dvanáct let po pádu komunistického režimu pro většinu nepochopitelná. Dveře od kostela se s novináři i lidmi, kteří mu drželi palce, netrhly, telefony nepřestávaly zvonit.

„Jezdily sem televizní štáby, zájem byl opravdu velký. I do kostela občas přišlo víc lidí, asi aby viděli, co je to ten známý farář za člověka,“ vzpomíná Protivínský na listopad 2001.

Podpora z církve i od umělců

Postoje rakvického faráře podpořili i jeho kolegové z církve. Někteří dokonce tím, že vyzvali břeclavskou státní zástupkyni Drahomíru Císařovou, aby obvinění rozšířila také na ně. S peticí na podporu stíhaného faráře vystoupily známé osobnosti, například herec Jan Kraus, režiséři Břetislav Rychlík a Jan Hřebejk nebo bývalý studentský vůdce Jan Bubeník. „Moc jsem si té podpory vážil. Třeba s panem Krausem jsem se setkal i osobně,“ říká Protivínský.

Nad případem obviněného kněze žasl i tehdejší prezident Václav Havel. Ve středu 21. listopadu 2001 se proto rozhodl, že dá stíhanému faráři milost. „Jestliže prezident vidí, že se někde stává jakýsi nesmysl a má pravomoc zasáhnout, musí tak učinit,“ vysvětlil Havlův krok jeho mluvčí Ladislav Špaček.

Pro komunistické funkcionáře však byla prezidentova milost důkazem farářovy viny. Alespoň do té chvíle než zjistili, že už pár okamžiků před rozhodnutím prezidenta ukončil trestní stíhání Protivínského brněnský krajský státní zástupce Petr Coufal. Podle něj farář nikdy nespáchal trestný čin, za který byl stíhán. „Pouze využil své svobody slova dané Listinou základních práv a svobod,“ uvedl Coufal s tím, že stíhání faráře bylo celou dobu nezákonné.

Přestože pro faráře skončil případ dobře, úplně spokojen s výsledky své akce není. „Ve volbách o dva roky později zase komunisté získali velké procento hlasů. To mě zklamalo,“ říká Protivínský, který spravoval farnosti Rakvice, Zaječí, Milovice, Pavlov a Přítluky do roku 2006.
V té době způsobil ještě jednou rozruch. V roce 2005 totiž nechal po republice vyvěsit deset billboardů varujících před spojováním KSČM a ČSSD.

Plakátová kampaň z roku 2000 prý mladému faráři změnila život. „Určitě jsem ztratil kousek svobody, lidé si mě ještě dlouho potom pamatovali. Ale zase jsem se dostal do povědomí lidí, a když se naskytne nějaký zajímavý projekt, tak mě osloví,“ tvrdí Protivínský.

Potrestání protivníků?

A doplňuje jednu zvláštní okolnost případu, který ho na chvíli proslavil. „Nikomu kolem té kauzy jsem samozřejmě nepřál nic zlého. Docela mě ale zarazilo, že asi měsíc po tom případu měla státní zástupkyně, která mě chtěla dostat do vězení, tragickou nehodu. Na přechodu v Břeclavi ji srazil náklaďák, kterému selhaly brzdy,“ vzpomíná farář.

V roce 2006 odešel sloužit do Rakouska, ze kterého se vrátil teprve letos v lednu. Nyní působí na třebíčské faře.

Lidé si ho však pamatují nejen jako faráře, ale i jako vášnivého včelaře nebo radioamatéra. Při amatérském vysílání vystupoval pod přezdívkou Vochomůrka. Dnes už ani jednomu ze svých dřívějších koníčků neholduje.

„Naplňuje mě práce faráře. Nebylo by dobré, kdybych byl ve včelíně, když mě potřebují lidé. A v dnešní době mobilů už není tak romantické být radioamatér,“ dodává Protivínský.