Srdcem digitária je prosklená, asi pět metrů čtverečních velká místnost. Světlo modré zářivky dopadá na skříně s desítkami počítačů a nejrůznějších elektronických zařízení. „V počítačích je trojrozměrný model vesmíru. Kamera létá vesmírem a počítač promítá obraz v reálném čase," vysvětluje princip projekce ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Model vesmíru je na hard discích seřazených zhruba ve dvoumetrové skříni. Ve druhé jsou řídicí počítače, které generují obraz, a v poslední skříni vzniká zvuk k filmům. „Rozlišení obrazu je osmkrát HD. Při projekci dochází k obrovským datovým tokům. Data proudí optickými kabely," ukazuje ředitel. Kabely pod prosklenou podlahou přenáší signál pomocí světla.

Zázemí digitária• naučné filmy promítají ve hvězdárně na kopuli o průměru sedmnáct metrů
• model vesmíru generují počítače v místnosti za sálem digitária
• nové filmy připravují režiséři v projekční místnosti s modelem kopule

Poslední skříň v místnosti slouží jako záložní zdroj. Při výpadku elektrického proudu udrží techniku v chodu o pět minut déle. Potom se začne aparatura z desítek počítačů vypínat. Jako poslední ztichne chlazení projektoru. „Pokud bychom ho nechladili, tak by mohla prasknout žárovka. Jedna vyjde totiž asi na šedesát tisíc korun," upozorňuje Dušek.

Moderní digitárium funguje ve hvězdárně už přes dva roky. Rekonstrukce vyšla celkem na sto padesát milionů korun. Třetinu z částky zaplatilo vedení hvězdárny právě za techniku k promítání. „Dříve tu bývala promítačka na analogové pásy. První dataprojektory jsme zkoušeli v devadesátých letech," vzpomíná Dušek.

V té době připravovali režiséři a scenáristé nové filmy přes noc. „O patro níž je malé projekční studio, kde pořady testujeme. Model kopule je vlastně náhledový monitor," vysvětluje ředitel. Kompletní příprava nového pořadu zabere jeden rok. Premiéru dvou plánuje hvězdárna v září.

Už tento víkend si na hvězdárně připomenou výročí požáru. „Před třinácti lety shořel dalekohled namířený na Slunce. Bylo to v den před významným astronomickým úkazem, kdy se planeta Merkur objeví mezi Sluncem a Zemí. Tento jev se opakuje jen jednou za třináct let," říká Dušek.