Herbert Felix proslavil znojemskou okurku

Když Švéd zasedne k večeři, pak si jistě u švédského stolu pochutnává na nakládané zelenině, studených omáčkách nebo kečupu značky Felix. Zřejmě ale neví, že muž, který dal zelenině v plechovkách a kečupu v umělohmotných lahvích jméno, se narodil v jihomoravském Znojmě.

Herbert Felix, kterého představuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět, odešel z Československa v roce 1938. Byl spolumajitelem jedné z konzerváren ve Znojmě a už před druhou světovou válkou vyvážel do celého světa nakládané znojemské okurky. Ve Švédsku založil konzervárenské impérium, které nyní ovládá tamní potravinářský sektor. Felix byl mimořádně úspěšným podnikatelem a jeho stejnojmenná značka s obrázkem populárního kocoura Felixe dosáhla obdobné slávy jako třeba firma Baťa.

Rodina Felixů pocházela z Francie, odkud se koncem sedmnáctého století přestěhovala do Znojma. Byla židovského původu. „Podle dochovaných zpráv se zabývala výrobou kořalky,“ uvedl historik a znojemský radní Jiří Kacetl.

Koncem devatenáctého století založil Herbertův dědeček Moritz Felix ve Znojmě první primitivní octárnu a konzervárnu, ve které pracovníci nakládali okurky do pětilitrových sklenic. Znojemské okurky se brzy staly známými po celém Rakousko-Uhersku a po vzniku samostatného Československa putovaly Felixovy pětilitrové sklenice s černým kocourem na firemní nálepce do zbytku Evropy. Kromě jiného také do Skandinávie.

Herbert Felix se narodil 9. července 1908 ve Znojmě. Začátkem třicátých let studoval ve Vídni obchodní školu. Poté dostal ve firmě na starosti firemní export a odjel na obchodní cestu po Skandinávii, aby tam prozkoumal možnosti proniknout na tamní trh. Poznal tam také svou první ženu.

„Znojemský rodinný podnik v té době velmi slušně prosperoval, ale mezinárodní situace v Evropě se zhoršovala. Proto v roce 1938, těsně před Mnichovem, opustil Československo,“ připomněl důvody odchodu jednoho z nejznámějších majitelů konzervárny ve Znojmě do zahraničí předseda Občanského sdružení Znojemská okurka Zbyšek Dřevojan.

Do Švédska přišel Felix v roce 1939 jako uprchlík a ve městě Eslöv v zemědělské oblasti Skäne založil konzervárnu, ve které zpracovával kromě jiného zeleninu i okurky. Ty prodával pod názvem Znojemské. Když ze Znojma utíkal před nacisty, odnesl si totiž s sebou nejen dědečkův recept na lák na nakládané okurky, ale i obchodní značku. „Ve Švédsku objevil nížinu, kde se pěstování okurek mimořádně dařilo,“ konstatoval Kacetl.

V roce 1943, uprostřed druhé světové války, podnikání opustil. Odešel do Anglie, kde vstoupil do československé zahraniční armády. V roce 1944 se zúčastnil vylodění spojenců v Normandii a válečnou anabázi zakončil v bitvě u Dunkerque jako vyšší důstojník.

Znojemský podnik jeho rodiny byl po obsazení Československa nacisty arizován, což znamená, že jej převzali nežidovští obyvatelé. Když Felix na konci války přišel s americkou armádou do Československa, zjistil, že jeho rodiče a bratr byli na podzim roku 1944 deportováni z koncentračního tábora Terezín do Osvětimi, kde zemřeli. „Po válce se skoro žádný z židovských okurkářů nevrátil. Němečtí byli odsunuti, zůstal tam jen zbytek českých,“ popsal poválečnou situaci ve Znojmě Dřevojan.Herbert Felix se vrátil do Švédska, kde pokračoval v rozvíjení konzervárenského podniku Felix. Znojemské okurky se dostaly na trhu do takové pozice, že poptávka převyšovala nabídku. Firma se rychle rozrůstala a skupovala podniky v potravinářské oblasti po celém jižním a středním Švédsku.

Koupilo je Volvo

S pomocí svého bratrance a později i rakouského kancléře Bruna Kreiskyho založil také supermoderní závod v malém rakouském městečku Mettersburgu pod názvem Felix – Austria. V průběhu šedesátých let postavil koncern Felix ještě několik závodů v Německu, i ve Švýcarsku. Podnikatel československého původu za sebou zanechal prosperující podnik, který několik let před smrtí prodal finanční skupině, která v současné době patří automobilovému koncernu Volvo. Herbert Felix zemřel v italském Římě v roce 1973.

Město Znojmo, kde se Herbert Felix, šiřitel jména a tradice znojemských okurek narodil, mu in memoriam udělilo čestné občanství města. „Bylo to v roce 2007 a Znojmo se dokonce stalo partnerským městem švédského města Eslöv. Poznat Znojmo chtěli také zástupci švédského města, takže jsme u nás přivítali i představitelky města Cecilii Lind a Lenu Larson,“ informovala znojemská mluvčí Denisa Šipošová.

Jméno Herberta Felixe nenesou jen nakládané okurky, zelenina nebo kečupy. V roce 2006 vznikl v Eslöv Herbert Felix Institut. S jeho pomocí chce místní univerzita posílit výzkum v oblasti podnikání přistěhovalců, osvětlit význam imigrace do Švédska a podporovat lidi, kteří chtějí založit vlastní podniky prostřednictvím poradenství a vedení. „Herbert Felix byl člověk, který se chytil příležitosti. Přišel jako imigrant z bývalého Československa se speciálním receptem na nakládané okurky a vytvořil jednu z nejdůležitějších a největších potravinářských firem ve Švédsku,“ uvedl vedoucí institutu Ingemar Jeppsson.

Zajímavá nabídka

Před rokem se zajel do Felixovy konzervárny v Eslöv podívat bývalý starosta Nového Šaldorfu Bohumil Suchý. Záleží mu totiž na obnově znojemských sladkokyselých okurek zpracovaných tradiční metodou. „Přijali mě a provedli továrnou. Se synem Herberta Felixe jsem se sice nesetkal, byl na služební cestě, ale napsal mi pak poděkování za návštěvu,“ řekl Suchý.

Herbertu Felixovi mladšímu učinil zajímavou nabídku. „Řekl jsem mu, že mám pro něj v Novém Šaldorfu u Znojma pozemek a že bych byl rád, kdyby na něm postavil konzervárnu a navázal na tradici výroby znojemských okurek,“ vylíčil smělé plány důchodce, jehož otec byl po válce jedním ze zakladatelů družstva Znojmia.

To se později přeměnilo na národní podnik Fruta a v roce 1958 ve Znojmě vznikl nejmodernější konzervárenský závod v Evropě, který vyráběl okurky pod značkou Znojmia. V devadesátých letech minulého století však zkrachoval. „Spíš byl vytunelovaný. Je to výsledek špatné privatizace a omylů devadesátých let. Přitom ti, kteří za zničení podniku nesou vinu, ještě nebyli pravomocně odsouzeni,“ uvedl znojemský radní Jiří Kacetl. Okurky pod značkou Znojmia nyní vyrábí Hamé Babice a podle odborníků to rozhodně nejsou znojemské okurky. „Spíše dovážené z Vietnamu, kde je levná pracovní síla,“ kritizuje situaci Dřevojan.

Na českém trhu nenajdeme ani výrobky švédské firmy Felix. „Nikde, ani v největších řetězcích, jsem je neviděl. Je to škoda, protože když jsem spatřil kvalitní zeleninu, kterou ve Švédsku pěstují na obrovských lánech a také její zpracování, je mi líto, že to už u nás není,“ dodal bývalý novošaldorfský starosta Suchý.