Palác nechal postavit Karl von Skene, jeden ze tří bratrů, kteří zdědili textilní továrnu na vlněná sukna Williama Skeneho. Vybral si místo hned naproti rodinnému podniku. „Koncem roku 1845 koupil tři domy v tehdejší Silniční ulici. Nechal je zbořit a na jejich místě vznikla novostavba," popisuje historik Pavel Zatloukal. Z oken paláce se rodina dívala do rozlehlých zahrad s parkovou úpravou. „Sahaly až ke Křídlovické ulici," dodává historik.

Návrh domu vznikl v hlavě vídeňského architekta Ludwiga von Förstera. Ve stejné hlavě, která stvořila i současnou podobu Vídně s její proslavenou okružní třídou. „Je také autorem například lužáneckého Kasina, Kleinova paláce na náměstí Svobody či střední školy, takzvané reálky, v Jánské ulici," vyjmenovává historička umění Lenka Kudělková v Encyklopedii města Brna. V současné Hybešově ulici tak vyrostla další stavba, která se zařadila po bok známějších Försterových počinů v Brně.

Po necelých deseti letech od dokončení Karl von Skene zemřel a palác zůstal jeho bratru Alfredovi, který v polovině šedesátých let předminulého století zastával post brněnského starosty. „V roce 1866 se Alfred odstěhoval a palác prodal. Střídal řadu majitelů, až ho v roce 1924 získalo Spolkové židovské reformní reálné gymnázium pro Moravu a Slezsko," uvádí Zatloukal. Z obytného domu se stala židovská škola a se změnou funkce došlo i na změny stavební. „V interiérech vznikla modlitebna. Dále udělali do značné míry znehodnocující nadstavbu," dodává historik.

Po židovské škole objekt vlastnila Fakultní nemocnice u svaté Anny a v roce 1967 vznikla podkrovní přístavba. „V devadesátých letech vrátil stát v restituci dům židovské obci. Byl v dezolátním stavu a hrozilo zborcení. Neměli jsme ale peníze na záchranu," vysvětluje Jindřich Bauer z Židovské obce Brno.

V roce 2004 objekt koupila firma Zdeňka Jašíčka. „Byl vybydlený a v hrozném stavu," vzpomíná současný majitel. Z původní stavby nechali při opravách jen obvodové zdi. Vnitřek přestavěli v moderní zdravotnické zařízení. „S přístavbami, které dům v minulosti dostal, má teď čtyři nadzemní podlaží. Zásahy z dob socialismu byly nevkusné a nevhodné," podotýká Jašíček.

Dlouhá léta navíc bil do očí rozpor mezi původními klenutými otvory a novými hranatými okny. „Hlavním znakem průčelí byla půlkruhově klenutá okna a hlavní portál v arkádovém stylu," uvádí Kudělková. Fasádu dodnes zdobí rustika a jemný dekor.

Při poslední přestavbě byla snaha sjednotit vzhled, ale autentická podoba je nenávratně ztracená. Odborníci zůstávají nad zásahy rozpačití. Existují i připodobnění k pudinku s plechovkou od sardinek. „Nejsem spokojený, jak dům dopadl," říká i stavitel Petr Rumián, který měl na starosti technickou část vnitřní úpravy.

Ze starých zahrad se dochovala jen část a ta zůstává v rukou židovské obce. „Slouží pro potěchu oka. Moc ji nevyužíváme, ale zahrada je volně přístupná," upozorňuje Bauer. Přežil v ní i mohutný památkově chráněný platan starý okolo dvou set let.

BLANKA SEDLÁKOVÁ