Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrnčíři. Dříve ceněné řemeslo pomalu mizí

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Řemeslo, které má na jižní Moravě tisíciletou tradici, se dnes touží naučit málokdo. Tradici udržují nadšenci a tvůrci lidového umění.

8.3.2010
SDÍLEJ:

Zatímco dříve hrnčíři poháněli hrnčířský kruh nohama, dnes jim s touto prací často pomáhá elektrický proud.Foto: DENÍK

Umění předávané z generace na generaci, tajemná alchymie míchání glazur a správného vypalování v peci a originální výrobky z rukou každého mistra. Tak kdysi vypadala práce hrnčířů. V současnosti jejich výrobky mizí v záplavě zboží dováženého z továren.

O tom, kdy se vlastně začaly výrobky z hlíny vypalovat v ohni, vypovídají nálezy archeologů. Nejstarší výrobek z vypálené keramické hlíny, který na jižní Moravě našli, je světoznámá Věstonická Venuše. „Vymodelovali ji zhruba před dvaceti až třiceti tisíci lety,“ sdělil archeolog David Merta ze společnosti Archaia. Výjimečně zachovalou ručně modelovanou sošku našel tým Karla Absolona v roce 1925.

Keramické nádoby či jejich úlomky, které archeologové na jižní Moravě nacházejí, jsou však mnohem mladší než keramická dáma s plnými tvary. „Běžně nacházíme vypalované keramické střepy z doby neolitu, jejich stáří odhadujeme na sedm tisíc let,“ přiblížil Merta.

Neolitická keramika však ještě zdaleka nevznikala na hrnčířském kruhu. Ten se na jižní Moravě objevil v několika vlnách až mnohem později. „Nejprve kolem roku čtyři sta před naším letopočtem, pak na začátku nového tisíciletí a poté po delší pauze až v devátém století,“ přiblížil archeolog období, kdy lidé na jižní Moravě točili keramiku na kruhu.

Znalosti, jak v různých dobách keramika vypadala, pomáhají archeologům určit stáří nalezených střepů. „Kromě toho nám keramika dokáže také hodně napovědět, jak lidé v různých dobách žili anebo jak bohatá byla domácnost, na jejíž pozůstatky jsme narazili,“ vysvětlil Merta.

Významný mezník pro hrnčířství a výrobu keramiky na jihu Moravy znamenal příchod takzvaných Novokřtěnců z Německa v šestnáctém století. Novokřtěnci zvaní též habáni s sebou totiž přinesli umění výroby habánské keramiky, jež se stala základem pro rozvoj lidové keramiky na celém území jižní Moravy.

Tradici habánské keramiky, charakteristické bílou glazurou s dekoracemi ve žluté, zelené, manganové a modré barvě, dodnes zachovává Karel Hanák z Násedlovic na Hodonínsku. „Technologii výroby i zkoumání původních vzorů habánské keramiky se systematicky věnuji nejméně posledních patnáct let,“ tvrdí umělec, který je díky svým znalostem od loňska i držitelem titulu Nositel lidových tradic.

Při spojení slov tradice a keramika se většině Jihomoravanů vybaví i keramika kunštátská. Tu dnes v Kunštátě na Blanensku vyrábí jediná firma, ačkoliv ještě před rokem 1989 tam fungovaly hned tři dílny. „Každá z nich měla tehdy čtyřicet učňů a další podobné dílny byly na mnoha dalších místech jižní Moravy,“ vzpomíná majitel společnosti Moravia Art Luboš Sedlák. Ten značku Kunštátská keramika vlastní a v jeho dílně se keramika vyrábí nepřetržitě od roku 1882.

V současné době se podle něj nad ručně vyráběnou keramikou pomalu stahují mraky. „V Jihomoravském kraji jsou poslední dvě školy, kde se studenti mohou vyučit řemeslu. Jenže tím se pak pravděpodobně stejně neuživí,“ povzdechl si majitel jediné větší keramické dílny v kraji.

Brněnská historička Dana Olivová o životě hrnčířů ve středověku říká: Lidé „od hlíny“ žili vždy skromně

Brno /ROZHOVOR/ – Hrnčíři, jejichž patronem býval Adam s Evou, patřívali po celá staletí k nepostradatelným obyvatelům měst. V každém býval alespoň jeden hrnčíř, protože jejich výrobky lidé nutně potřebovali. „Vždy však patřili spíše k chudším řemeslníkům,“ říká historička Dana Olivová z Muzea města Brna.

Co všechno patřívalo k sortimentu hrnčířů?

Z dobře připravené mastné a s pískem smíchané hlíny vyráběli nejrůznější druhy nemalovaného nádobí, ale také podlahové dlaždice a kamnové kachle. Od poloviny patnáctého století pak nádoby ještě pokrývali polevou z galenitu nebo ze směsí cínu a barevných surovin. Navíc je zdobili malováním nebo rytím.

Kde si výrobky hrnčířů mohli lidé nakoupit?

Své zboží hrnčíři nabízeli nejčastěji na trzích. Například v Brně máme jeden doložený v místech kolem dnešního Moravského zemského muzea na Zelném trhu.

Kde hrnčíři ve městech bydleli?

Lidé se báli, že by od hrnčířských pecí mohl ve městech vzniknout požár. Hrnčíři proto většinou bydleli až u hradeb anebo na předměstích. Pece pak měli většinou na humnech a zahradách, někdy i dost daleko od vlastní dílny.

Kdy se na Moravě začali hrnčíři sdružovat do cechů, které jim pomáhaly prosazovat jejich zájmy?

Cechy hrnčířů jako profesní sdružení se na Moravě začaly objevovat o jedno až dvě století později než v Čechách. Například v Brně je takový cech doložen v roce 1601.

O práci se nebojím, říká hrnčířka

Hrnčířský kruh, barevné glazury, štětce a pak objíždění jarmarků a prodej hotových výrobků do obchodů a přes internet. Takový je svět Hany Benešové, která v malé dílničce nedaleko centra Brna ručně vyrábí keramické výrobky s nezaměnitelným designem. „Keramiku tvořím i prodávám sama, jen s internetovým obchodem mi pomáhá přítel, jinak by toho bylo už opravdu moc,“ říká mladá výtvarnice.

Keramika pro ni znamenala nejprve zábavu a pak ji začala živit. Své hrnečky, vázy a džbánky zdobí rytím jehlou a poté je maluje pestrobarevnými glazurami. „Ještě před nějakou dobou jsem měla tolik zakázek, že jsem byla v dílně od rána do večera,“ tvrdí hrnčířka.

Dodává, že ani nyní v době krize nemá o zákazníky nouzi. „Je pravda, že zakázek trochu ubylo, ale díky tomu se alespoň mohu více věnovat umění a novým nápadům. Když jsem totiž tvořila jeden hrneček za druhým, byla to už trochu rutina,“ poznamenává řemeslnice.

Velkou část dne jí kromě samotné výroby zabere i starost o to, aby výrobky našly nového majitele. Hrnečky a vázy z její dílny putují do obchodů v Česku i na Slovensku. „Jezdíme také na jarmarky, kde je neopakovatelná atmosféra. A fenomén posledních let je prodej po internetu, takže ho taky využívám,“ vysvětluje Benešová.

Zákazníky tak s pomocí přítele získává i díky vlastnímu internetovému obchodu. „Naštěstí pořád existují lidé, kteří ocení kvalitní řemeslnou práci, takže o obživu se nebojím,“ uzavírá s optimismem Benešová.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

8.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Žáci 1.A ze ZŠ ve Zbýšově s paní učitelkou Marcelou Bartošovou.

NAŠI PRVŇÁČCI: školáci z Neslovic, Ostrovačic, Tetčic, Tišnova a Zbýšova

Ilustrační foto.
1

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Hasiči nacvičovali záchranu zaklíněného člověka. Zpod trolejbusu z kovošrotu

Brno - Zvedání několikatunového trolejbusu si vyzkoušeli hasiči v brněnském kovošrotu. Pracovníci všech směn ze stanic Brno-město si tak nacvičili náročnou činnost. Rychlost jejich zásahu totiž jednou může zachránit lidské životy.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

VOLEBNÍ ONLINE: Do koalice s Babišem nikdy nepůjdeme, uvedla Krutáková

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpovídala na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se dvojky kandidátky KDU-ČSL Jaroslava Klašky

Jižní Morava – Jaroslav Klaška je dvojka jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 9 do 10 hodin dopoledne odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení