Z malé tiskárny na stole Věry Vymazalové vyjedou naráz tři žádanky. Nasazuje si brýle a lístky podobné účtenkám ze supermarketu pročítá. „Žádanky se tisknou automaticky každých deset minut. Na dodání knih mám hodinu. Páteční provoz je klidný, nejhorší jsou pondělky. To se skoro nezastavím," vysvětluje skladnice procházející mezi regály plnými knih. Pokud ji některá zaujme, půjčí si ji domů.

V přízemí skladiště to voní jako v knihkupectví. „Tady máme nejnovější knihy. Proto jsou i tak barevné," poznamenává vedoucí knihovního fondu Přemysl Kachlík.

Jiná patra skladiště už tak barevná nejsou. Nejstarší knihy jsou většinou ve druhém podzemním podlaží. Jsou větší než klasické a vázané do tmavé kůže. Speciální posuvné regály šetří místo a vydrží zatížení i půldruhé tuny na metr čtvereční. Skladníci chodí do podzemí zhruba jednou za čtyřiadvacet hodin.

Kromě podzemí jsou v každém patře jen dvě malá okna. Knihy nesmí vyblednout. Podle Kachlíka se ale zaměstnanci v potemnělých skladech nebojí. „Úzké uličky mohou na někoho působit depresivně. Dokonce tu byl natočený i jeden krátký hororový film," vzpomíná vedoucí.

Moravská zemská knihovna je s fondem více než čtyř milionů dokumentů druhá největší v České republice. Každoročně přibývá ve skladech průměrně třicet tisíc položek. „Máme povinnost mít ve fondech jeden výtisk od každé české a dříve československé produkce. V běžném fondu je v regálech místo na dalších pět až deset let. U neobvyklých formátů knih i padesát. Pomalu ale přemýšlíme, jak to jednou budeme řešit," vysvětluje Kachlík.

V každém patře skladu jsou knihy jiné velikosti. V regálech jsou pak seřazené podle čísel. Zaměstnanci je do prvního nebo čtvrtého patra posílají speciálním výtahem. „Povinností skladníků je navíc každé léto projít regály a zkontrolovat pořadí knih podle čísel. Máme i revizní tým, který ze zákona musí nahlédnout a případně opravit za rok minimálně dvě stě tisíc svazků," popisuje vedoucí fondu. Celková revize může trvat i přes dvacet let.

V běžném fondu jsou dokumenty od roku 1800. V knihovně najdou čtenáři i mapy, spisy nebo zvukové záznamy. Některé z nich jsou součástí uzavřených sbírek a knihovna je čtenářům nepůjčí. „Jde třeba o soukromé sbírky. Podařilo se nám získat knihovnu kněze a spisovatele Jakuba Demla," dodává Kachlík.