Posledním hřebíkem do rakve byla pro restauraci Bohéma loňská návštěva kuchaře Zdeňka Pohlreicha. Odmítl tam sníst lososa, protože páchl, a provozovatele nekompromisně zkritizoval. Brzy poté majitelé s dluhy podnik zavřeli. Teď restaurace v Janáčkově divadle znovu otevřela. Pro další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Test restaurací ji hodnotil odborník na zážitkovou gastronomii a kuchař restaurace Borgo Agnese Ivo Ševčík.
Obsluha je pozorná hned od začátku. Číšník bere hostům kabáty a ukládá je do šatny. Širokým průzorem je z restaurace vidět do kuchyně. Ševčík oceňuje, že kuchař má na hlavě čepici. „Mají tam čisto. Ale pro kuchaře okno výhody nemá. Potřebuje se někdy vyvztekat," směje se odborník.
S jídelním lístkem je spokojený. Líbí se mu, že je krátký. Obsluhují ho mladé servírky a číšník. Dívky nosí vínové šaty se zástěrou, které ladí s vybavením restaurace. Ta vypadá podobně jako za předchozích majitelů. Větší změnou jsou sloupy natřené na červeno.
Číšnice prostírá příbory v bílé rukavici. Její kolegyně přichází pro objednávku. Jídla zadává do přenosného terminálu. „Zrychlí to objednávku," popisuje výhody Ševčík.
Zvěřinovou paštiku, kterou si dal jako předkrm, si pochvaluje. I bramborový krém je vynikající. Hustá polévka v podzimním dnu příjemně zahřeje. Má výraznou chuť, která připomíná poctivou svíčkovou omáčku připravenou z kořenové zeleniny. „K paštice i polévce postrádám pečivo," upozorňuje Ševčík. Všímá si toho i číšník, který se přichází zeptat, jestli je vše v pořádku. „Stala se malá chyba," omlouvá se a pokládá na stůl košík s pečivem. Naaranžování jídla se kuchaři líbí. „Nejsou tam žádné lopuchy salátu," pokyvuje spokojeně hlavou.
I hlavní chod se mu zamlouvá. Objednal si hovězí jazyk. „Úplně se rozplývá," pochvaluje si Ševčík. Křenová omáčka se mu zdá příliš jemná, víc by ji dochutil. „Ale nedá se říct, že by to byla chyba," říká.
Oceňuje, že mu číšník přinesl část omáčky v omáčníku. Jídlo podle něj nevypadá na talíři v omáčce utopeně a zákazník si ji tam později přidá sám.
Lasagne se sýrem Grano Padano také vypadají dobře. Jen jsou trochu suché. Chyby se číšník dopouští, když předčasně odnáší talíř od hovězího jazyka. „Správně má počkat, až dojedí všichni u stolu. Ale je to malá chyba, dělají ji prakticky všude," poznamenává.
Po dobrém jídle si chce dát dezert. Servírka znovu přináší jídelní lístky a nabízí, že představí domácí dezerty. Přináší velký talíř a popisuje několik druhů sladkostí. Ševčík volí smetanovou terinku. Druhý dezert je košíček s malinovou pěnou z aktuální nabídky. Kuchaři se líbí, jak je číšnice informovaná. Dezert Ševčíkovi chutná. Chválí pečlivost kuchaře, který nezapomněl pocukrovat ani snítku máty.
Záchody jsou čisté, ale tak dobře schované, že je problém je najít. Je nutné zeptat se obsluhy. Na dveřích jsou cedulky s ozdobným nápisem toalety. Za nimi je silueta tanečníka nebo primabaleríny. Symbol ale vedle zdobného písma zaniká a návštěvník ho musí chvíli studovat, aby zjistil, do kterých dveří vejít.
S rychlostí přípravy jídla je odborník spokojený. Před druhou hodinou odpoledne je restaurace skoro prázdná a tříchodový oběd i s kávou trval hodinu. „Otázka je, jak to tady vypadá, když sem přijde tři sta lidí po skončení opery," poznamenává. Bohéma dostává samé jedničky. „Udělali obrovský kus práce," říká Ševčík.
ČTĚTE TAKÉ: Po Bohémě zbyly jen dluhy