Zajít mohou do zahrady plné dotyků, vůní a zvuků. Najdou ji v Tyršově sadu mezi ulicemi Botanická a Kounicova. Roste v ní jedenačtyřicet druhů trvalek, označených cedulkou s českým i latinským názvem a navíc popiskem v Braillově písmu.

S nápadem dát možnost nevidomým či slabozrakým, aby mohli poznávat rostliny, přišel zahradní architekt Ivar Otruba. V roce 2000 totiž dostal za úkol Tyršův sad zrekonstruovat a rozhodl se vytvořit speciální záhon. „Byl to můj nápad, ale ve světě to není zase tak něco ojedinělého,“ popisuje zrod slepecké zahrady Otruba. Například v Brně je podobný park pro zrakově postižené ještě v arboretu Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity.

„Zahrady pro nevidomé mívají často větší rozsah než jeden záhon. Kombinují se s různými skládačkami, horninami či stojatou a tekoucí vodou,“ upozorňuje Otruba. V Tyršově sadu je „dotyková“ zahrádka velmi jednoduchá. Tvoří ji jeden záhon, který je vyvýšený zhruba půl metru nad cestičku, aby k němu měli lidé lepší přístup. Využívají jej třeba i vozíčkáři. Nevidomí rozpoznávají květiny pomocí cedulek s Braillovým slepeckým písmem. Hmat ale není jediný smysl, kterým se mohou v květinách vyznat. Orientují se i pomocí čichu nebo dokonce sluchu.

Rostliny jsou různě teplé, vodnaté nebo mají jinak plstnaté listy. „Po hmatu se pozná třeba čemeřice, která má tuhé a zubaté listy,“ vysvětluje Lenka Němcová z Veřejné zeleně města Brna, která o Tyršův park pečuje. „Mateřídouška citronová voní zase po citronu, a proto je snadné poznat ji po čichu,“ upřesňuje Němcová. Málokdo však ví, že rostliny lze rozeznat i sluchem. Ty, které obsahují hodně vody, totiž jakoby „vržou“.

Například Milka Bažantová chodívala do Tyršova parku pravidelně na procházku se psem. „Teď bydlím na Francouzské a mám jej trochu z ruky,“ říká Bažantová, která je nevidomá od narození. „V květnu nebo červnu ale začnu zase chodit. Jsem z vesnice a od mala mě učili poznávat květiny v přírodě i na plastických mapkách. Díky záhonu se dovzdělávám,“ pochvaluje si Bažantová.

Záhon slouží jednotlivcům a skupinám nevidomých také z jiných měst než z Brna. Každý rok se u něj pořádají soutěže pro zrakově postižené. „Měsíc před soutěží musí účastníci trénovat, aby květiny poznali,“ upřesňuje Němcová. Tyršův park vznikl na místě hřbitova zrušeného roku 1883 a je kulturní památkou. Bývalý hřbitov dnes v parku připomíná jen zrestaurovaný litinový kříž.

Hana Fasurová