VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jméno Markova kopce s křížem na vrcholu je doposud záhadou

Miroslav /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Šest samostatných vrchů tvoří národní přírodní rezervaci Miroslavské kopce na Znojemsku. Každý nabízí návštěvníkům něco zajímavého.

14.5.2012
SDÍLEJ:

Miroslavské kopce na Znojemsku jsou národní přírodní památkou chránící suchomilné rostlinstvo, jako je třeba kavyl.Foto: internet

Od února do listopadu prochodí každoročně přes tisíc kilometrů po celé republice. Turistice se Brňan Jiří Němeček se svou ženou Ivanou věnuje přes dvacet let. Na jižní Moravě mají několik oblíbených míst. Patří k nim i Miroslavské kopce. Za posledních pět let navštívili lokalitu jižně od Miroslavi na Znojemsku třikrát. Šest kopců obklopují rozsáhlé vinice. Jejich vrcholy nabízejí rozhled až na Pálavu. Této národní přírodní památce se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Větrník, Přední a Zadní Markův kopec, Ve vinohradu, U letiště, Zmrzlé. To jsou názvy šesti Miroslavských kopců. „Na mapě je ale uvedený jen Markův kopec. Ostatní tam nenajdeme," podotýká turista Němeček.

Starší generace Miroslavských ještě donedávna užívaly i německé názvy vrchů. Ve městě žili Češi i Němci a většinou ovládali oba jazyky.

Název Markova kopce je záhadný. Podle pamětníků se původně nerozlišovalo na Přední a Zadní Markův kopec. „Proč se kopec jmenuje Marek a proč je na něm kříž, nevíme. Podle mé domněnky kvůli přírodním podmínkám. Oblast leží ve srážkovém stínu a je velmi suchá. V minulosti se pětadvacátého dubna na svatého Marka konaly prosebné průvody do polí a ke křížům za dostatek vláhy a velkou úrodu. Možná, že průvody mířily i ke kříži na kopec, kterému se začalo říkat Markův," spekuluje učitelka a znalkyně miroslavské historie Lia Ryšavá.

Miroslavské kopce na Znojemsku jsou národní přírodní památkou chránící suchomilné rostlinstvo, jako je třeba kavyl.

Území je chráněné hlavně kvůli travinatým stepním porostům na slepencovém podloží. Kromě vzácných rostlin a živočichů se tam vyskytují také ojedinělé houby. „Například druh kyjanka se zde objevil poprvé v celé republice," upozorňuje Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava.

Velké překvapení prý pro všechny bylo i objevení fialově kvetoucího suchokvětu ročního. „Tento druh rostliny se v posledních desetiletích na našem území vůbec nevyskytoval," doplňuje místostarosta Miroslavi Roman Volf.

Kromě rozsáhlých stepí jsou součástí národní přírodní památky také velké a úrodné vinohrady. „V okolí Miroslavi jde o nejlepší místo pro pěstování vína. Věděli to už naši předkové. Vinice v tomto místě zakládali pravděpodobně od středověku," zmiňuje předseda Skupiny miroslavských vinařů Jiří Hybler.

Teď v květnu a červnu se navíc návštěvníci pokochají i záplavou bílých květů tamních akátových lesíků. Ačkoli jsou tam nepůvodní dřevinou a ochranáři je chtějí v budoucnu vykácet. „Kořeny akátu vylučují látky bránící růstu jiných rostlin. Proto se plochy po akátu těžko vracejí do původního stavu nebo zalesňují jinými dřevinami. Nyní akáty neodstraňujeme. Jen bráníme jejich dalšímu šíření. V budoucnu ale chceme tamní původní travinaté porosty rozšířit," vysvětluje Heralt z CHKO Pálava.

Miroslavské kopce na Znojemsku jsou národní přírodní památkou chránící suchomilné rostlinstvo, jako je třeba kavyl.Do oblasti Miroslavských kopců nevede turistická trasa a podle Němečka velmi záleží na tom, kdy se tam lidé vypraví. „Pokud je deštivé jaro, tak je tamní rostlinstvo zvlášť v červnu velmi rozbujelé. Řada míst zarůstá a pustne. Cesty na Zadním Markově kopci mizejí a člověk se někdy musí prodírat vysokou trávou plnou klíšťat," upozorňuje na možná úskalí výletu turista Němeček.

Vedení Miroslavi zřídilo v roce 2006 v místě naučnou stezku s informačními cedulemi. Vede i kolem Miroslavského rybníka. Naučná trasa podle Němečka také v poslední době zpustla. „Cedule jsou naštěstí v pořádku. Nalézt ovšem oranžové značení už je obtížnější," myslí si turista.

Ochranář Heralt přiznává, že je péče o Miroslavské kopce náročná a stojí hodně peněz. „Místo je třeba pravidelně sekat a bránit jeho zarůstání stromy. Občas bojujeme s černými skládkami," připomíná. Dodává, že bujný porost udržují v normálních mezích stáda koz a ovcí.

Navzdory problémům má většina místních ke kopcům pevný vztah. „Stejně jako ostatní obyvatelé Miroslavi jsem i já k Miroslavským kopcům přilnula. Ráda si tam zajdu v kterékoliv roční době. Na vrcholu Markova kopce si pokaždé uvědomím, že jsme jakési krajinné rozhraní. Směrem k jihu se táhne rovina, na které se střídají pole a vesnice, na obzoru je dobře viditelná Pálava. Na opačné straně je krajina zvlněná, s kopci a vinohrady. Rozhodně nejsme turisticky atraktivní místo. Ale kdo chce, krásu krajiny objeví i tady," myslí si znalkyně tamní historie Ryšavá.

Letos v srpnu lze navštívit Miroslavské kopce s průvodcem. Správa národního parku Podyjí tam v sobotu jedenáctého srpna pořádá vycházku s výkladem. „Je to součást našich vycházek po Znojemsku. Sraz je o půl deváté ráno v Miroslavi na náměstí. Není třeba se hlásit předem," zve Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí.

Miroslavské kopce

Forma ochrany: národní přírodní památka
Vyhlášeno: 15. 8. 2004
Rozloha: 30,8 hektaru
Jak se tam dostat: Sedm kopců těsně navazuje na jižní konec obce Miroslav na Znojemsku. Do lokality nevede žádné turistické značení.
Důvod ochrany: stepní porosty na slepencovém podloží, výskyt kriticky ohrožených druhů rostlin lněnky rolní a pískavice provensálské, silně ohrožených druhů, například vstavače vojenského, křivatce českého či violky obojaké a překvapivý výskyt suchokvětu ročního
Mapa: turistická mapa KČT číslo 82

Vinice pamatují Přemysla I., připomíná předseda vinařů Hybler

Miroslav - V létě je třeba být ve vinici už v pět hodin ráno. Pozorovat při tom východ slunce nad Miroslavskými kopci je něco nádherného. Tak vzpomíná předseda Skupiny miroslavských vinařů Jiří Hybler na práci ve vinicích v okolí národní přírodní památky Miroslavské kopce. Pečoval o ně přibližně čtyřicet let. „Zdejší viniční trať Weinperky je jednou z největších a nejlepších na Znojemsku," vyzdvihuje.

Jak dlouhá je tradice vinohradnictví v okolí Miroslavi?

Je doložená už od třináctého století. Máme písemné zmínky z roku 1222, že Přemysl Otakar I. potvrzuje odvádění vinného desátku z Miroslavi rajhradskému klášteru. Proto už v té době muselo jít o výnosné a velké vinice.

A stejně staré jsou i vinice přímo v Miroslavských kopcích?

Pravděpodobně ano. Je to jedno z nejlepších míst pro pěstování vína v Miroslavi. Jsou zde pozůstatky starých teras. I když v historii rozloha místních vinic kolísala. Klesla například po třicetileté válce, koncem devatenáctého století po napadení révokazem, po odsunu Němců.

Proč se Miroslavské kopce pro pěstování vína tak dobře hodí?

Tamní půda má vhodné složení. Vinice je navíc orientovaná na jihovýchod a jih. Naši předci velmi dobře věděli, kde vinice zakládat.

Jaké odrůdy se tam pěstují?

Například Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský či Frankovka. Nově pak skupina Rulandských odrůd, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a další.

Je třeba dodržovat zvláštní opatření při pěstování vína v okolí chráněné lokality?

Nesmíme používat některé chemické přípravky proti chorobám nebo postřiky proti hmyzu. Národní přírodní památku vyhlásili v roce 2004. Už předtím jsme se v tomto místě zavázali k takzvané integrované produkci. To znamená, že při pěstování vína dodržujeme zásady trvale udržitelného rozvoje a některé chemikálie nepoužíváme už od roku 2000.

Kolik let jste na vinicích v Miroslavských kopcích pracoval?

Přibližně čtyřicet. V šedesátých letech minulého století se část vinic znovu osazovala. V devadesátých letech se opět klučily a pak znovu vysazovaly. Při tom všem jsem byl. Za tu dobu jsem pochopitelně k místu přirostl. I když jsem už v důchodu, rád sem zajdu.

Nejzajímavější vrchy

Dřevěný kříž několikrát vyměnili
Na jeho vrcholu se nachází kříž i vodojem, který zásobuje celou Miroslav. Podle Přemysla Heralta ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava je Přední Markův kopec jedním z nejzajímavějších vrchů národní přírodní památky Miroslavské kopce. „Dřevěný kříž na vrcholu je už několikátý. Je zakreslený i v historické mapě z osmnáctého století. Současný vztyčili v roce 1994. Díky pomoci původních německých obyvatel Miroslavi," vypráví učitelka a znalkyně miroslavské historie Lia Ryšavá.

Zadní Markův kopec je nejhezčí v červnu
Po botanické stránce je Zadní Markův kopec nejhodnotnější část národní přírodní památky Miroslavské kopce. Jde o výrazný kopec se dvěma vrcholky. „Je tam největší zachovalá plocha stepních trávníků. Pro návštěvu je nejlepší červen," doporučuje Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava. Podle učitelky Liy Ryšavé se původně rozdělení na Přední a Zadní Markův kopec nepoužívalo. „Dřív byl obvyklý jen název Marek nebo německy Markusberg," doplňuje Ryšavá.

Kopec se jmenuje podle mlýnu
V minulosti byl kopec Větrník téměř bez stromů. Název získal podle větrného mlýnu. Stál tam na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Jeho majitel Rudolf Nase ho dal okolo roku 1900 opravit. V roce 1911 ale odjel do Ameriky. Dlouhá léta pak sloužil už jen jako obydlí," říká učitelka a znalkyně miroslavské historie Lia Ryšavá. Kruhový základ mlýna je podle ní v místě patrný ještě dnes. „Obraz mlýna se dochoval i na několika historických pohlednicích," dodává Ryšavá.

Autor: Klára Židková

14.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Téměř opravený dům Falkensteinerovy nadace na Moravském náměstí v Brně.
2 18

Odhalí funkcionalistickou perlu Moravského náměstí. Nabídne i vyhlídku z terasy

Požár v suterénu Janáčkova divadla, kde začala hořet izolace v příčce.
AKTUALIZOVÁNO

Evakuace 36 lidí z Janáčkova divadla. Kvůli v suterénu hořící izolaci

Nebojte se kazit, vyzývá Pivarník. Zbrojovka před Teplicemi pilovala střelbu

Brno /INFOGRAFIKA/ – Možná je čeká podobný úkol jako většinou hokejisty Komety v domácím prostředí – zdolávání obranného valu. Přestože jsou fotbalisté brněnské Zbrojovky před domácím duelem čtrnáctého kola první ligy na posledním šestnáctém místě a čekají je sedmé Teplice. Soupeř se zřejmě nikam nepožene. „Hru má postavenou z bloku, ale hrajeme doma a chceme samozřejmě dominovat,“ ujišťuje brněnský kouč Roman Pivarník.

AKTUALIZOVÁNO

Kometě opět chyběl větší důraz před brankou. Vítkovicím podlehla 1:3

Brno /FOTOGALERIE/ – Jakoby se vrátili v čase. Byli aktivnější a svého soupeře znovu přestříleli, tentokrát o šestnáct pokusů. Stejně jako ve středu proti Pardubicím však hokejisté brněnské Komety odešli poraženi. Ve 22. extraligovém kole totiž podlehli Vítkovicím 1:3 a klesli na třetí místo za Třinec. „Měli jsme lepší nástup než do duelu s Pardubicemi. Po obratu to soupeř zavřel a důkladně bránil,“ krčil rameny Petr Haken, asistent kouče Komety. 

Studenti šli hlavou proti zdi, zaznělo na připomínce listopadových událostí

Brno /VIDEO/ - Vzpomínky na pád komunismu, divadlo i lampionový průvod, který rozzářil město. Studenti z pěti brněnských univerzit vyšli v pátek, v den státního svátku, do ulic u příležitosti akce Brněnský sedmnáctý. Na náměstí Svobody si připomněli události z let 1939 a 1989.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Blanensko – Dvacítka tabulek s vyznačením přírodní rezervace a jedna se skupinou památných stromů jsou zpět na původních místech. Letos je na Blanensku rozkradl a poničil neznámý vandal. Na značkách mu vadil symbol malého státního znaku s českým lvem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT