Karel David: Papír mne živí, jenže muziku miluju

Davida, kterému patří další díl letního seriálu Deníku Rovnost Na návštěvě u…, jsme zastihli v jeho ruční papírně Stará škola v Želeticích, kde právě předváděl návštěvníkům, jak se ruční papír vyrábí.

Všestranný muž působí velmi vyrovnaně a svěže. Na otázku k aktuálnímu věku však na okamžik zaváhá. „Tak jsem to spočítal. Je mi skutečně pětapadesát. Po padesátce se člověk snaží to přibývající číslo poněkud vytěsnit," vysvětluje David svůj přístup k věku. Ovšem za půlstoletí svého života toho dokázal dost a dost.

Nejen přátelé z gymnázia a posléze z vysoké školy ho znají jako vedoucího hudební skupiny Ještě jsme se nedohodli (JJSN). „S muzikou jsem začal s kamarády už na gymnáziu. Byli jsme jednou z part, která se takto bavila. Hráli jsme rock, ale věděli, že to nemá perspektivu. Spojení slov rock a socialismus je totiž protimluv," říká David.

Jak dodává, nesnažili se dělat umění. „Přestože jsme nikdy neměli oficiální povolení, vystupovali jsme v šedé zóně. Já ovládal od začátku baskytaru. Hráli jsme i jazz. Pro nás bylo to tehdejší muzicírování jakési vyrovnání se s režimem. Byl to klasický generační model. Texty byly poměrně přímočaré a jasné," vzpomíná na začátky své muzikantské dráhy muž.

Prakticky po celou dobu hrají přátelé ze studií ve stejné sestavě. Teď má jeden kytarista kapely práci v cizině. „Proto v poslední době vystupujeme jen minimálně. Ale muzicírování mi hodně chybí," posteskne si David.

Z poličky vytáhne knížku svých hudebních textů. „Mládí je, viděno optikou mých textů, hodně kruté období. To, co jsme tehdy zažili, bývalo dost divoké a jsem rád, že jsem všechno přežil. Věci, které jsme hráli na konci gymplu a na začátku vysoké školy, hrajeme prakticky dosud," naznačuje muzikant.

Naposledy mohli jeho skupinu vidět lidé v Brně na Musilce loni na Vánoce. „Moc často jsme nevystupovali. Asi osmkrát za rok," říká David.

Napsal řadu textů i pro zpěvačku Ivu Bittovou. „Svého času s námi v kapele bubnoval Pavel Fajt, který se točil i kolem Divadla na provázku a začal spolupracovat právě s Bittovou. S Ivou jsme si padli do noty. Adaptoval jsem nějaké lidovky a jí se to líbilo. Když pak začínala koncertovat, jezdil jsem s ní jako host. Později Pavel s Ivou rozjeli kapelu Dunaj a já se stal jejím hlavním textařem," svěřuje se hudebník.

Textař David psal také pro Vladimíra Václavka, skupinu Hrozně, Lenku Veselou, Dorotu Barovou či pro představení Ananas J. A. Pitínského.

A muzikál Hvězdy na vrbě, který napsal a režíroval při svém působení v brněnském Kabinetu múz, nastudovalo už šest divadel. Právě jej hrají v Městském divadle v Mostě.

Na pultech knihkupectví lidé jeho knihu dlouho neviděli.

„Nejsem stavěný na to, abych obcházel se svými texty redakce. Lidé se dívají na papír jako na pozadí, jako na užitnou věc. Pozorují hlavně písmo. Jenže papír sám o sobě je podle mne nositelem estetické hodnoty. Jako své současné umělecké dílo vnímám náš papír. Ani na něm nemusí být napsaná žádná báseň," poznamenává výrobce ručního papíru. Jemu díky své ženě Marcele zcela propadl.

Neřeší, jestli má raději muziku, psaní textů nebo sport. „Dominantní je samozřejmě obživa, tedy výroba ručního papíru. A místem pro relaxaci je pak vinný sklípek," říká David, který víno i sám vyrábí.

Nestará se jen o duchovní rovinu svého žití. Vydatně se také věnuje sportu. Kromě tenisu, který ho velmi baví, a pořádá v něm například turnaje v Želeticích, hrál donedávna také okresní přebor ledního hokeje.

Z menší místnůstky vytahu-je zarámované obrazy s hokejisty ve žlutých dresech. „Mám sice své fotky s Havlem a s kdekým, ale v mé předsíni slávy visí tohle. Hrál jsem centra, ale nejsem hokejista od dětství. Pořádně jsem začal hrát až po čtyřicítce, nadchl jsem se, když jsem během svého působení v Praze při režírování muzikálu Vlasy v Pyra-midě párkrát hrál za tým Fondu ohrožených dětí s Antonínem Panenkou a dalšími sportovci," zavzpomíná David.

Dodává, že ještě pořád hraje. „Někdy až třikrát týdně," říká David. A ukazuje fotografii, na které sedí v plné výstroji a přilbě vedle známého hokejisty, mistra světa Pavla Richtra.

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.