VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kazeťák a kotoučák. Také z nich zněla muzika

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Skupina mladých lidí posedává v parku na lavičce a z mobilního telefonu jim vyhrává hudba. Před lety se jejich vrstevníci také scházeli a pouštěli si muziku. Přenosný gramofon nebo magnetofon však do kapsy neschovali. V dalším díle seriálu Letní retro Deník Rovnost přibližuje přístroje, na nichž lidé poslouchali hudbu.

3.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Nejstarší z masově dostupných zařízení pro přehrávání zvuku je gramofon. Před druhou světovou válkou je vyráběla i společnost Zaorálek v brněnském Králově Poli. „Po roce 1946 byly tři brněnské firmy, mezi nimi i Zaorálek, znárodněny a spojeny do podniku Křižík," říká Martin Hájek, který na internetu provozuje stránky Virtuální museum historické radiotechniky. Firma potřebovala nové prostory a přestěhovala se do Litovle na Olomoucku, do zrušené továrny na cukrovinky. Později se proslavila výrobou gramofonů a magnetofonů pod jménem Tesla Litovel.

V roce 1956 se v Československu začaly vyrábět první kotoučové magnetofony. Přístroje se daly koupit až do sametové revoluce. Jeden takový přístroj měl doma i Jaromír Grygárek z Vyškova. „Ještě dlouho po tom, co jim odzvonilo, jsem na nich poslouchal hity sedmdesátých a osmdesátých let. A několik let po revoluci, kdy už byly v módě přehrávače na kazety, jsem si na pásky nahrával hudbu z televize," vzpomíná muž.

Modernější magnetofon na kazety začala litovelská Tesla vyrábět v roce 1968. „Nevýhodou bylo, že kazety stály dost peněz," popisuje Hájek. Proto se takzvané kazeťáky či magiče staly populární až později.

Ilustrační foto.

U kotoučových magnetofonů byla výhoda, že se na pásek vešlo víc hodin muziky. „Na jednu stranu se dala nahrát hodina a půl skladeb, což odpovídalo dvěma gramofonovým deskám," vysvětluje odborník.

Na první magnetofon u nich doma si dodnes dobře vzpomíná sedmačtyřicetiletá Dáša Pařízková z Blanska. „Šlo o starý kotoučák B73 z Tesly. Na páskách jsme měli nahraného třeba Karla Gotta a Hurvínka," vzpomíná žena. Když začala dospívat, toužila po něčem modernějším. „K patnáctým narozeninám jsem dostala kazeťák. Byla jsem na něj moc pyšná. Nejčastěji jsem poslouchala Jiřího Schelingera," dodává Pařízková.

Na kotoučový magnetofon si pamatuje i profesionální zvukař ze Znojma Lubomír Chlumský. „Když mi byly tři roky, nazpíval jsem na Sonet duo písničku Pionýři, pionýři. Dodnes mám tu nahrávku schovanou. Vymyslel jsem originální techniku dýchání, když jsem byl schopen vydávat hlas jak při výdechu, tak při nádechu," říká sedmapadesátiletý Chlumský.

Sonet duo byl ve své době vyhlášený magnetofon. „Byl šíleně těžký a blikalo na něm takzvané magické oko. Lidi ho mohli vidět třeba ve filmu Pelíšky," přibližuje Chlumský.

V sedmdesátých letech pak poslouchal hudbu na magnetofonu Pluto. „Byl to přístroj na šest velkých baterií. Se mnou cloumala puberta a já nadšeně poslouchal Led Zeppelin a Deep Purple," říká muž.

Led Zeppelin poslouchal i osmapadesátiletý Milan Břeský z Radějova na Hodonínsku. Vzpomíná, že nejraději měl právě západní skupiny. „Hudbu jsem poslouchal každý večer. V Radějově navíc bývaly každou sobotu fonotéky. Sloužila k nim místní hospoda a tři magnetofony s továrním označením Tesla B-52," vypráví muž.

Luděk Kabelka z Břeclavi si pouštěl hudbu na všem možném. Od hracích skříní s rádiem a gramofonem, přes kotoučové magnetofony Tesla, až po magnetofony na kazety z NDR o velikosti větší knihy. Vzpomněl si také na počátky kompaktních disků před rokem 1989. „Kamarád se před námi jednou vytáhl s krabicí plnou cédéček. Znělo to skvěle. Tenkrát jsme mu ale řekli, že máme většinu muziky na vinylových deskách a že není důvod si přehrávač kupovat. Mysleli jsme si, že to nemá budoucnost," říká dvaapadesátiletý muž.

Zatímco magnetofony už často skončily v elektroodpadu, gramofony a vinylové desky se vracejí. „Dobrý gramofon má totiž kvalitnější zvuk než hudba z CD," uvedl znalec starých přístrojů Hájek.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

3.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Pípání detektoru kovů se ozývá špilberským nádvořím. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží sekeru prehistorickou. Neobvyklý pohled se naskytnul návštěvníkům hradu v sobotu. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení