Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kopec patřil mnichům. Pak tam vzniklo zoo

Brno /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - Pár klecí, dvě cirkusové maringotky a klobouk, do kterého se vybíralo vstupné. Tak vypadaly v padesátých letech minulého století začátky brněnské zoo. Na jejím místě uprostřed kopce Mniší hora původně plánovali univerzitní botanickou zahradu. Mniší hora je první chráněné území v Brně. Kopci je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

19.11.2012 1
SDÍLEJ:

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří, po roce 1948 přešel kopec do majetku ministerstva zemědělství.Foto: DENÍK/ Drahomír Stulír

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří. „Ve čtrnáctém století je darovali augustiniánům na Starém Brně. Odtud získal kopec jméno. Dříve se místu říkalo Mnišská hora. Až od osmnáctého století ji prameny uvádí jako Mniší horu," vysvětluje historička Milena Flodrová. Po roce 1948 přešla Mniší hora do majetku ministerstva zemědělství. To ji v roce 1949 věnovalo nynější Masarykově univerzitě, aby tam zřídila botanickou zahradu. Nakonec vzniklo zoo.

Přírodní památku Mniší hora vyhlásili v únoru 1950 jako první chráněné území v Brně. „Místo je vzácné hlavně kvůli lesním porostům, které připomínají volnou přírodu. Důležitý je i výskyt starých a vyvrácených kmenů. Na nich rostou některé druhy hub. Navíc jsou domovem množství hmyzu, za kterým tam létají zajímaví ptáci," uvádí Jaroslav Možný z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu, který má území na starost. Dodává, že s postupným rozšiřováním zoo se chráněné území zmenšilo.

Práce na zoo začaly v červnu 1950. Spolek pro její zřízení v Brně však založila skupina nadšenců už v roce 1935. „O dva roky později otevřeli zoologický koutek v Tyršově sadu u Kounicovy ulice. Zvěř darovali lidé a firmy. Postupně v místě chovali až dvě stě zvířat. Včetně mývalů, nutrií, jezevců, kočkodanů a lvů," nastiňuje zaměstnanec brněnské zoo a znalec její historie Eduard Stuchlík. I když podle něho ochranáři protestovali, že zvířata v Tyršově sadu trpí hladem, byl zookoutek oblíbeným místem pro vycházky Brňanů. O nedělích prý přicházelo až tisíc návštěvníků.

Zookoutek zlikvidovalo v roce 1941 rozhodnutí protektorátního vedení města. „Zvěř skončila v jiných zahradách v republice. Polovina transport nepřežila. Činnost spolku obnovili až po válce," doplňuje Stuchlík.

Otevření zoo na Mniší hoře na konci srpna 1953 bylo podle něho pro Brňany velkou událostí. Ještě do konce roku ji navštívilo téměř pětatřicet tisíc lidí. „Začátky byly skromné. Ještě několik měsíců po otevření se vstupné vybíralo do klobouku, protože neexistovaly pokladny. Jako kanceláře sloužily některé místnosti bývalé hájenky. Původně byla jedinou stavbou v areálu," podotýká Stuchlík.

První roky zahrady zažil i brněnský fotograf Miloš Budík. „Chodili jsme tam s kamarádem fotit od roku 1955. Zpočátku to bylo provizorní. Na hájenku vyvěsili nápis Zoo, dvě maringotky získal nový areál díky cirkusu Berousek. Strávil jsem tam focením přibližně dva roky," vzpomíná fotograf.

O vznik se hodně zasadil brněnský architekt Otto Eisler. „Zajímal se o zoologii a botaniku. Projektoval vše, co ještě za jeho života v zoo postavili. I když toho nebylo moc. Velkorysý byl například návrh výběhu pro medvědy, který se podařilo vystavět v roce 1959," říká Stuchlík.

Eisler, který je uváděný také jako první ředitel zoo, je známý hlavně svými předválečnými projekty. „Nejzajímavější stavbou v Brně je jeho „Dům pro dva mládence" z roku 1930. Postavil jej pro sebe a svého bratra Mořice. Zaujme i jeho obytný dům s obchody firmy Wittreich na rohu Orlí a Masarykovy ulice. Navrhl také brněnskou synagogu. V Brně se jinak Eisler prosadil hlavně jako architekt nájemních domů. Nejpokrokovější je zejména jeho invenční řešení fasád," nastiňuje historička architektury Lenka Kudělková z Muzea města Brna. Dodává, že řadu zakázek získal Eisler od stavební firmy svých bratrů Artura a Mořice.

Areál zoo se postupně rozrůstal o nové pavilony a další zvěř. „Významný je třeba odchov dvou ledních medvědů. Vzhledem k tomu, že jen osm procent mláďat narozených v zoo se dožije dospělosti, je to slušný chovatelský úspěch," podotýká Stuchlík. První pár ledních medvědů přivezli do zahrady v roce 1964. V roce 1976 se tomuto páru narodilo první mládě, které se podařilo uměle odchovat.

Příští rok chce brněnská zoo otevřít tři nové pavilony za čtyřiapadesát milionů korun. Pavilon Beringie se rozšíří o část s orly. Dále vedení zoo chystá nový výběh klokanů a africkou vesnici.

DALŠÍ DÍL SERIÁLU ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Klára Židková

19.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Utkání 14. kola hokejové extraligy: HC Oceláři Třinec vs. HC Kometa Group.
AKTUALIZOVÁNO
19

Kometa prohrála v Třinci, hattrickem ji sestřelil Růžička

Ilustrační foto.
6

Lékaři ve středu na protest zavřou ordinace. Dusí je papírování

Pětiletého syna otec znásilnil, potvrdil soud. Muž trvá na tom, že je nevinný

Brno, Blanensko – Svého pětiletého syna podle obžaloby znásilnil. Muže z Blanenska v květnu Krajský soud v Brně odsoudil k pěti a půl roku vězení. „Využil neznalosti a nevědomosti svého syna. V posteli se vzájemně dotýkali na svých penisech. Poté ho donutil k tomu, aby jej uspokojil rukou,” uvedl předseda senátu Michal Zámečník. Muž svou vinu popírá a odvolal se k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten případ vrátil k přezkoumání zpátky do Brna.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídryně Starostů a nezávislých Jany Krutákové

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Kometa zná termíny osmifinále Ligy mistrů. Se švýcarským Zugem začne doma

Brno - Nejprve doma a poté ven. Hokejisté brněnské Komety osmifinále Ligy mistrů začnou před vlastními fanoušky. Se švýcarským Zugem se poprvé střetnou na ledě DRFG Areny v úterý 31. října v sedm hodin večer, odvetu pak ve Švýcarsku pak Brňané sehrají 7. listopadu ve tři čtvrtě na osm večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení