Při pohledu na město uvidí člověk z různých míst na horizontu obrovský lom s televizním vysílačem na vrcholu. Kopec Hády severně od brněnské Líšně a Vinohrad patří k dominantám panoramatu města. Zatímco vrchol kopce je nejjižnějším výběžkem Moravského krasu, jeho jihozápadní část odřízlo dobývání vápence. „Těžba krajinu zásadně proměnila. Nelze ale říct, že ve všech ohledech nepříznivě," říká předseda Pozemkového spolku Hády Lubomír Tichý.

V okolí Hádů je několik chráněných území. Na vrchu kopce leží největší z nich, národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Popisuje ji další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Jméno Hády je odvozené z němčiny. „Místu se dřív říkalo Heideberg, protože kopec původně pokrývaly stepi a pastviny. A heide znamená německy step nebo pláň," vysvětluje Tichý.

Vápenec na Hádech těžili odpradávna. „Svědčí o tom mnoho malých lůmků a jam v okolí. Jejich stáří nelze přesně zjistit," uvádí Petr Laštůvka ze sdružení Rezekvítek, jež o část Hádecké planinky pečuje. Masivní těžba vápence pro nedalekou maloměřickou cementárnu začala koncem devatenáctého století. „Pokračovala téměř po celé dvacáté století. Menší jámový Růženin lom a lom Džungle zavřeli někdy v šedesátých letech. Místo něj otevřeli velký stěnový lom, kde se intenzivně dobývalo až do roku 1997," popisuje Laštůvka.

Těžba podle odborníků v okolí kopce ochudila živou i neživou přírodu. „Zanikly například původní stepi. Současné vznikly až druhotně na místech, kde bývaly sady a zahrady," říká Tichý. Dodává, že na druhé straně se v okolí lomu dobře daří některým rostlinám, které by v půdách bohatších na živiny vytlačily rychleji rostoucí druhy. A další druhy rostlin a živočichů se nově objevily v okolí malých jezer, která se díky těžbě vápence vytvořila na dně Růženina lomu.

Ke kopci Hády míří mnoho Brňanů za odpočinkem a přírodou. „Je to klidné místo. Nabízí nenáročné vycházkové trasy pro každého. V létě je dokonce možné koupat se v přírodních jezerech na dně Růženina lomu," uvádí starosta Líšně Břetislav Štefan.

Z vrcholu lomu má člověk rozhled na Brno pod sebou. „Vyhlídku z hrany lomu miluji. Člověk má město jako na dlani. Za dobrého počasí je vidět až na Pálavu, někdy ještě dál," podotýká Laštůvka z Rezekvítku.

Hády byly oblíbeným výletním místem Brňanů odedávna. Na počátku dvacátého století tam chodíval i básník Stanislav Kostka Neumann. Připomíná ho památník v nejsevernější části planinky. Je na něm jedna z jeho básní, v níž se o Hádech zmiňuje. „Pochází ze sbírky Kniha lesů, vod a strání, ve které opěvuje moravskou přírodu," uvádí literární teoretik Jiří Trávníček z akademie věd.

Odmala míří k Hádům i konceptuální umělkyně Kateřina Šedá, která je líšeňskou rodačkou. „Od dětství jsme s rodiči pravidelně chodili do lomu nebo k nedaleké restauraci Velká Klajdovka. Zbožňovala jsem výhled a velký prostor kolem sebe. Na Hádech jsem byla i na prvním rande. Nebyl to jen můj nápad. Cestou jsme potkali deset dalších dvojic. Teď tam vodím čtyřletou dceru," vypráví Šedá.

Čeká na zavolání

Ve svých uměleckých projektech se často zabývá vztahy mezi obyvateli rodné Líšně. „Přímo na Hádech jsem nic neuskutečnila, protože si mne to místo zatím nezavolalo. Když nebudu přemýšlet o krajině, ale jen o vztazích, které se v ní dějí, jsou podle mne Hády velmi pozitivní. Lidé tam společně tráví volný čas. Potkáte tam důchodce i matky s kočárkem," říká umělkyně.

Kromě Neumannova památníku či jezer na dně Růženina lomu narazí lidé při procházce v okolí lomu i na televizní vysílač. A v bývalém lomu Džungle funguje takzvané Lamacentrum. Pro návštěvníky je otevřené o víkendech. „Cílem malé farmy lam alpak provozované Pozemkovým spolkem Hády je probudit v lidech opět zájem o přírodu, která stále více upadá. Lamy v této krajině sice původně nežijí, ale jsou to poměrně chytrá a krotká zvířata. Nebojí se jich ani malé děti," vysvětluje Tichý.

Spolek chce do budoucna lom Džungle lidem ještě víc přiblížit. „Postupně sbíráme informace i historii místa. Plánujeme v lomu například geologický koutek se vzorky hornin nebo takzvaný živoucí rostlinný hřbitov. Bude informovat, které druhy rostlin z Hádů zmizely a proč. Přemýšlíme také, jak názorně lidem ukázat, jak rychle se krajina mění bez lidských zásahů," nastiňuje ochranář.

Hádecká planinka

Forma ochrany: národní přírodní rezervace

Vyhlášeno: 2. září 1950

Rozloha: 83,1616 hektaru

Jak se tam dostat: Hádecká planinka se nachází na vrcholu kopce Hády severně od brněnské Líšně či Vinohrad. U hotelu Velká Klajdovka začíná žlutá turistická trasa, která prochází celým územím.

Důvod ochrany: Rozsáhlé plochy takzvaných šípákových doubrav, které vytváří dub pýřitý, vzácné druhy rostlin, například koniklec velkokvětý, růže bedrníkolistá či hadinec červený.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 86

Na Hádech má památník Stanislav Kostka Neumann. Teoretik Jiří Trávníček říká:

Urazil císaře a pobuřoval

Ve svých básních opěvoval proletariát, anarchismus, satanismus, moderní civilizaci i nespoutanou přírodu. Básník Stanislav Kostka Neumann prožil část života v brněnských Řečkovicích a nedalekých Bílovicích nad Svitavou. „Morava ho inspirovala k napsání sbírky Kniha lesů, vod a strání," říká literární teoretik Jiří Trávníček z akademie věd. V jedné z básní Neumann zmiňuje i vrch Hády.

Kdy se Neumann přestěhoval z Prahy do Brna?

V roce 1905. O rok dřív opustil ženu Kamilu i dvě děti. S novou družkou Boženou Hodačovou zamířil nejprve do Vídně, kde se jim nevedlo. Proto přesídlili do brněnských Řečkovic, kde bydleli Boženini rodiče. Po dvou letech je odtud úředně vypověděli. Usadili se v Bílovicích nad Svitavou. Tam žili do roku 1915, kdy Neumann narukoval.

Která básníkova díla jsou inspirovaná životem na Moravě?

Kniha lesů, vod a strání z roku 1914 a soubor drobné publicistiky S městem za zády. V Bílovicích vznikly i Nové zpěvy vydané v roce 1918. Jejich inspirace je už jiná. Od přírody Neumann utekl k moderní civilizaci.

Jaká místa na Moravě měl Neumann rád? Patřil k nim i vrch Hády?

Pokud budeme brát jako kompas sbírku Kniha lesů, vod a strání, jež vznikla z okouzlení přírodou, pak měl moc rád bukové lesy kolem Bílovic. Často zmiňuje řeku Svitavu. Hády se objevují v jedné jeho básni. Určitě tam rád chodil. Šlo o oblíbené výletní místo Brňanů.

Neumann prý tehdejší společnost velmi pobuřoval, hlavně když bydlel v Řečkovicích.

Provokoval hlavně tím, že jako ženatý žil ve svazku s jinou ženou. Do řečkovického domu se také sjíždělo mnoho známých. Náš dům stal se domem průchozím, píše Božena Hodačová ve svých vzpomínkách. Z Řečkovic jej vypověděli za urážku císaře pána. Rozjařený pivem na jakési zábavě totiž odmítl zpívat píseň, která císaře oslavovala.

Ovlivnil Neumann i jiné brněnské básníky a spisovatele?

Stýkal se s mnoha z nich. Například s šéfredaktorem Lidových novin Arnoštem Hei-nrichem, básníkem Josefem Holým nebo také prozaikem Karlem Elgartem Sokolem. Ale ovlivnil například i bratry Čapkovy, kteří za ním do Bílovic nad Svitavou jezdili na prázdniny.

Vzácné rostliny z planinky

Hadinec červený roste jen na Moravě

Také v Hádecké planince narazí lidé na mnoho vzácných a zajímavých druhů rostlin. Některé patří mezi ohrožené. „V roce 2004 napočítali odborníci v oblasti Hádů téměř 140 ohrožených druhů. Nemusí to být konečné číslo," podotýká ředitel sdružení Rezekvítek Petr Laštůvka. Jedním je kriticky ohrožený hadinec červený. V Česku roste tato zpravidla dvouletá bylina jen na jižní Moravě. Chráněným druhem je hadinec červený i v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Šípák může mít velikost keře

Část Hádecké planinky pokrývají doubravy. „Poměrně rozsáhlou plochu zaujímají takzvané šípákové doubravy," uvádí ředitel sdružení Rezekvítek Petr Laštůvka. Kromě šípáku neboli dubu pýřitého roste v okolí kopce Hády dub cer. Šípák je nízký strom, nepřesahuje patnáct metrů. Někdy může mít dokonce jen velikost keře. Tento strom často roste na vápenitých půdách. V Česku jej kromě Pálavy můžeme vidět třeba v Českém středohoří nebo Českém krasu.

Růže bedrníkolistá má nejvíc trnů

Má medově vonící bílo-žluté květy a černé šípky. Pravý milovník růží prý bez růže bedrníkolisté nebude nikdy šťastný. S tímto druhem se můžeme setkat i ve volné přírodě. Jedním z míst, kde roste, je i Hádecká planinka. Růži bedrníkolistou objevili v šestnáctém století. Její keř je vysoký šedesát až sto centimetrů. Jde o nejtrnitější růži. Její ostny jsou husté, tenké a jehlicovité. Květy růže bedrníkolisté vykvétají každoročně v květnu až červnu. Květ má zpravidla pět plátků.