Číšník brněnské restaurace U Chluparů vítá hosty voláním na kuchaře do kuchyňského okénka. „Polívky!“ Zarazí se, když hosté nechtějí menu a přejí si objednat jídlo z jídelního lístku.

„Tak si ho vemte támhle v rohu,“ ukazuje na poličku. Nejdřív si ale u kuchaře ověří, že hodinu po poledni zvládne kromě menu uvařit i něco jiného.

Přestože jsou před restaurací kousek od parku Obilní trh pod slunečníky umístěny stoly a židle, posedět v těchto dnech na zahrádce u Chluparů je spíš za trest než pro chvíle pohody. Mohou za to bagry a sbíječky při práci dělníků v Jiráskově ulici. Jejich hluk do zahrádky nemile doléhá. Hosté tak mají na výběr mezi zakouřenou místností se šedivými záclonami, nebo zahrádkou uprostřed stavby.

Výborná nabídka

Při pročítání jídelního lístku u stolu, odděleného od dalších dřevěnou zástěnou, se však šéfkuchař restaurace U Královny Elišky Jiří Vařílek nestačí divit. „Kurňa, mají tu samé dobré věci,“ hodnotí jídelníček autor testu.

Oceňuje nabídku specialit od Chluparů v podobě třista­ a čtyřistagramových steaků a pobaví ho názvy jídel jako Kozy tetky Krákačky, Flaksy z Bosonoh nebo Šnyclíky. V restauraci navíc točí nejen kofolu, ale i oblíbenou žlutou kombajnérku.

„Jestli bude jídlo tak dobré, jako je jídelní lístek, máme se na co těšit,“ říká Vařílek a ke steaku z vepřové panenky Brněnský drak si od číšnice objednává selské brambory. „Taky opravdu musím pečlivě promýšlet, co doporučit. Zkusil bych ještě Chluparovu kapcu, smaženou v kukuřičných lupíncích s mandlemi, a také flamendr,“ vybírá šéfkuchař další jídla do testu.

Přestože je jídlo na stole během přijatelných dvaceti minut, číšnice se omlouvá za delší čekání. Na talíři šéfkuchaře Vařílka leží u masa opravdový dráček vytvořený z okurky, s jazykem z kapie a očima z hořčice a z kuliček pepře.

Maso je podle Vařílka dobře opracované a jen se rozplývá. „Skoro jako bych vařil já sám,“ chválí přípravu vepřové panenky Vařílek. Jen selské brambory se slaninou, smetanou, cibulí a sýrem doporučuje víc přisolit.

Odborník na gastronomii chválí také druhé jídlo, maso Chluparovy kapcy je šťavnaté, lupínky nejsou rozemleté a host na nich opravdu najde kousky mandlí. Chuťově výborný je i flamendr, navíc bramboráky jako příloha jsou zaručeně čerstvé domácí, a ne z mrazáku.

„Obloha klasická, okurek, salát, rajče, jídla ale na úrovni,“ hodnotí Vařílek vzhled jídla a výkon kuchaře u Chluparů. Ten vychází z kuchyně v kuchařském bílém obleku s dvouřadým zapínáním.

Fakt, že vaří v rondonu, šéfkuchaře Vařílka překvapuje. „Je v tom dost vedro, ale to je jedno. I kdyby vařil jen ve slipech, nic to nemění na tom, že jídlo bylo výborné,“ dodává Vařílek.

Brněnská restaurace U Chluparů.

Pokrmy na jedničku

Při objednávání povidlových taštiček číšnice šéfkuchaře zklame. U Chluparů mají jen tvarohové a nejsou domácí. „Aspoň že nezapírá, že je to kupovaný polotovar,“ oceňuje vystupování číšnice Vařílek a dává na její doporučení ochutnat nabízené zmrzliny. Jde sice rovněž o hotové výrobky z obchodu, ale podávají je v keramických miskách nebo skleničkách a host si je může odnést domů.

„Záclony potřebují vyprat, zdi vymalovat a lokál hodně vyvětrat, ale vaří zde výborně. Kdybych hodnotil podle prostředí restaurace, je pro mě výsledek testu opravdu překvapující,“ dodává Vařílek. Malé restauraci dává za dobré jídlo jedničku.