Brno ovládlo radostné očekávání. Na jeho Dolním náměstí se od rána srocují lidé zblízka i zdaleka. Slavnostně vyzdobeným centrem, které hýří barvami fasád nových barokních paláců, zní hudba. Nádheru slavnostního dne pak umocňuje účast církevních a světských špiček zemské aristokracie. Hlavní město Moravy získalo svoji novou kašnu. Tak nějak vypadal onen den, kdy v roce 1699 začala z takzvané Merkurovy kašny prýštit voda na dnešním náměstí Svobody. Její torzo je dnes na nádvoří Moravského zemského muzea v Muzejní ulici.

„Autorem kašny z konce sedmnáctého století je rakouský sochař Ignác Bendl. Ve stejné době Brno ozdobil i slavný Parnas na dnešním Zelném trhu od Jana Bernarda Fischera z Erlachu,“ uvedla historička Milena Flodrová. Barokní kašny pak doplnil ještě takzvaný Malý Parnas na dnešním Dominikánském náměstí. Centrum města věrného katolické víře tak ovládla antická božstva.

„Dříve se sochy na kašně mylně interpretovaly jako personifikace řek Svratky a Svitavy, které protékají Brnem. Jsou to ale alegorie živlů. Vulkán představuje Oheň, Ceres Zemi, Neptun Vodu a Merkur Vzduch. Ten má vztah i k Brnu. Je totiž také bohem obchodu, kterému se město tenkrát čile věnovalo,“ objasnil historik umění Miloš Stehlík.

Vodu do kašny přiváděl už třetí městský vodovod z Králova Pole. Poprvé Brňané kašny opravili v roce 1766. Další oprava přišla v roce 1835. V té době už obyvatelé města chránili kašnu před zimou dřevěným obložením i koňským trusem a slámou. Přesto odborná komise musela v polovině devatenáctého století konstatovat, že kašna opět není v dobrém stavu.

Čas brněnských kašen se v této době už ale nachýlil. Město se rozhodlo je rozebrat a prodat. „Nabízelo je v inzerátech. Mnohá blízká městečka tuto možnost přivítala a kašny umístila na svá náměstí. Rosice tak například získaly kašnu z dnešního Moravského náměstí. Jednou z mála, která tuto dobu přežila, je Parnas na Zelném trhu,“ uvedla v článku o kašnách ve Zprávách Státního památkového ústavu v Brně Petra Peterková. Merkurova kašna se tak ocitla v roce 1876 na nádvoří Biskupského dvora, tehdy Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea. Zde pod věžemi brněnské katedrály obklopený renesančními arkádami muzea dál připomíná slávu barokního Brna.