Přístroje najdou uplatnění třeba ve výzkumu přírodních materiálů, kriminalistice nebo automobilovém průmyslu. Podmínka oblečení sterilních plášťů a obutí návleků je zřejmá: mikroskopy jsou citlivé na prachové částice ve vzduchu. Stejně tak důležité je zamezit jakýmkoliv otřesům.

Firma proto k přístrojům dodává požadavky na instalaci. „Musíme zajistit odpružení nebo zaizolování případných otřesů. Zkreslovaly by obraz. Kromě toho máme požadavky také na prostor kolem samotného mikroskopu. Dodáváme k němu hodně elektroniky, která potřebuje takzvaně dýchat," říká Magda Siroginová z marketingového oddělení společnosti.

Elektronový mikroskop totiž vypadá spíše jako robot než jako studentům známý přístroj ze středoškolské laboratoře. Do menšího zařízení se vejde přibližně plechovka, do největšího by se vměstnal i drobnější člověk. Ke každému mikroskopu vede navíc řada přívodů vzduchu a plynů, součástí je také počítač, jehož pomocí se celý mikroskop ovládá.

Tescan
∙ Firma Tescan existuje v brněnských Kohoutovicích od roku 1991.
∙ Má dvě budovy, v první jsou administrativní prostory, v druhé probíhá vývoj a výroba.
∙ Ročně vyrobí dvě stě padesát elektronových mikroskopů.
∙ Slouží pro výzkum přírodních materiálů, v automobilovém nebo elektrotechnickém průmyslu.
∙ Každý přístroj se skládá z tisíců součástek, do světa je posílají ve třech vysokých bednách.
∙ Mikroskopy umožňují pozorovat až nanočástice.

Jen o pár set metrů dál a o něco níž se v Kohoutovicích nachází novější budova této společnosti. Zaměstnanci se v ní věnují vývoji a výrobě. Mikroskopy tam skládají z tisíců součástek. Po sestavení putuje každý přístroj do zkušebního provozu.

Podstatná část montáže a nastavení se děje v čistých a superčistých laboratořích, kde je neustále udržovaný přetlak pro zajištění stálé úrovně čistoty.

V těchto podmínkách pracovníci sestavují vnitřní části mikroskopu, musí mít na sobě kromě overalu a návleků také roušky a rukavice. „Do vnitřní komory a tubusu mikroskopu se nesmí dostat vůbec nic. Znehodnotilo by to celý přístroj a jeho funkci," upozorňuje Siroginová.

Elektronový mikroskop pracuje s vakuem. Proto neslouží k zobrazování živých buněk. Využívá se v přírodních vědách, elektrotechnickém nebo automobilovém průmyslu. „Uvnitř komory mikroskopu, do které se vkládají vzorky, se nachází výstup z elektronového tubusu, odkud do komory proudí elektrony. Částice se odrážejí od vzorku a celá řada detektorů podle jejich rychlosti a směru potom vykresluje výsledný obraz," popisuje Siroginová.

Složité přístroje, které umožňují pozorovat až nanočástice, prodává společnost prostřednictvím celosvětové distribuční sítě. Jeden mikroskop stojí od jednotek po desítky milionů korun. „Je to podobné jako s autem. Existují levná i super drahá auta. Záleží na výbavě a typu přístroje. Nabízíme jak standardní mikroskopy, tak modifikované pro konkrétní použití," informuje generální ředitel společnosti Tescan Brno Antonín Sedláček.

Kromě vývojových a výrobních laboratoří je v budově také sklad a balírna. Přístroj k zákazníkům zaměstnanci expedují ve třech bednách. Každou část zařízení chrání fólie a vysoká dřevěná bedna s bezpečnostními čidly. Poté je odesílají do firem a institucí. „Naše přístroje využívá například Karlova univerzita v Praze nebo Vysoké učení technické a Masarykova univerzita v Brně. Má je také Akademie věd České republiky, výzkumné středisko Ceitec, ale i světové společnosti jako třeba Bosch, Volkswagen nebo Samsung," upřesňuje Sedláček.

Dodává, že s úplně prvním komerčně vyrobeným mikroskopem značky Tescan dodnes pracují ve firmě Foma Bohemia v Hradci Králové.

SIMONA FERULÍKOVÁ