Jen tak z nebe se však nesnesly. „Vytvořili je čeští i zahraniční sochaři, kteří se zúčastnili dvou ročníků Sympozia Kámen,“ vysvětlil původ soch organizátor sympozia, brněnský sochař Jiří Marek.

Lidé jsou ze soch oživujících nábřeží nadšení. „Pamatuji si, jak je sem stěhovali. Moc se mi líbí a je to zábava třeba pro děti,“ říká Drahoslava Rybníčková, která opodál bydlí. Osamělí chodci se u nich zastavují, maminky je ukazují dětem a ty je zkoumají. Bruslařům či cyklistům zpestřují monotónní říční pozadí. Mnohdy však lidé netuší, co vlastně mají tajemné sochy znamenat.

„Když se na ně podíváte z různých pohledů, představují pokaždé něco jiného. Tahle může být dračí dráp nebo i postřelený havran,“ připouští David Kozubík, který sem chodí odpočívat s rodinou.

Řetězová galerie soch měla původně lemovat cyklistickou stezku Brno–Vídeň alespoň k Brněnské přehradě. „Komise odboru životního prostředí části Brno-střed však další osazování zakázala, a to je velká škoda,“ vysvětluje Marek.

Pískovcových soch tak i přes snahy organizátorů i některých zástupců města na Bakalově nábřeží zůstane pouze sedm. Sympozium Kámen se každoročně střídalo se Sympoziem Dřevo, jehož výsledky mohou lidé obdivovat právě teď na Brněnské přehradě.