Western z amerického západu by filmaři mohli natáčet v restauraci Na ranči mezi brněnským Ořešínem a Útěchovem. Bez přestřelky, zato s dobrým jídlem a pitím. „Dýchne tu na hosty kovbojsko,“ použije neobvyklý příměr zástupce šéfkuchaře z Bobycentra Jan Seibert. Myslí tím dřevem obložené stěny, obrázky a dřevěné sošky indiánů, tomahawků a bizonů a taky oheň praskající v krbu.

Při pohledu do jídelního lístku svádějí bitvu s chuťovými buňkami hostů rančerské speciality, fazole a steaky a klasická moravská jídla jako vepřové koleno nebo halušky. K tomu Na ranči čepují čtyři druhy piva.

Podle Seiberta kuchyni vládne excelentní kuchař. Hodnotí tak hned podle šunkové rolky s křenem. Křenová pěna je nadýchaná a dobře dochucená. „Křen je v ní cítit, a zároveň nepálí,“ chválí předkrm odborník na přípravu rautů a studenou kuchyni.

O chvíli později přináší obsluha hlavní jídla. Vídeňské koleno a steak z krkovičky. Nad obrovskou porcí masa z kolene prasete s křenem, hořčicí, feferonkou a okurkami se hostům může orosit čelo. Téměř polovinu porce nechává na prkénku i kuchař Seibert, číšnice mu ochotně nabízí zabalit zbytek s sebou.

Vlastní styl i nápad

„Koleno vonělo, bylo propečené, měkoučké a šťavnaté,“ je spokojen kuchař. A co víc: přestože na stole v ošatce je stále dostatek čerstvého chleba i dochucovadel, restaurace si neúčtuje couvert.

To, že kuchaři při sestavování jídelního lístku nechybí fantazie, dokazuje i klas grilované kukuřice u vepřové krkovičky s volským okem a hranolky. Zajít do restaurace právě na tuhle specialitu si zvykli výletníci i majitelé koní ustájených v přilehlých stájích.

Ceny jídel jsou Na ranči rozdílné. Zatímco za čtyřsetgramové steaky z hovězí svíčkové zaplatí host přes pět set korun, za jiný plný talíř – testovanou krkovičku s hranolky vydá z peněženky pouze sto osmnáct korun. Podle Seiberta nepohorší ani oděv číšnice. Rifle se do stylu restaurace hodí. „Kdyby mě tu obsluhoval borec ve fraku, tak bych se asi vyděsil,“ směje se.

Interiéru restaurace nechybí styl ani nápad. Podle rázu podniku se Seibert rozhodoval i ve výběru jídla. „Váhal jsem mezi kolenem a steakem. A rád se sem vrátím na cokoliv,“ hodnotí uznale.

Závěrečnou třešničkou na dortu je hruška v pohárku domácí hruškovice, kterou hosté Na ranči dostávají pro dobré trávení. Restaurace hosty láká na množství hudebních akcí a projížďky na koních, které lze objednat ve stájích. Ranč s výhledem na Brno, obklopený lesy a pastvinami, je oblíbeným výletním místem. Škoda, že večer se utápí v nepříjemné tmě. Osvětlení silnice končí půl kilometru pod restaurací u posledních domů Ořešína.