Podle pověsti mužův duch za umučení proklel hradního pána a s ním i celý jeho rod. „A skutečně, rytíř i všichni jeho potomci zemřeli v nevysokém věku násilnou smrtí a zkameněli," líčí pověst. Po letech vypil poslední potomek s dcerou otrávené víno. On zkameněl, z dcery se stala bílá paní. „Vysvobodil ji až mladý rytíř, který tudy náhodně cestoval a potřeboval přístřešek," pokračuje pověst. Mladík zachránil bílou paní ze zakletí a kaple s hrobkou, kde byli zkamenělí rytíři, se propadla do země. Z hradu se stala zřícenina.

Pověst o prokletém rytíři, jeho potomcích a bílé paní není jediná. Další vypráví o chudé ženě, která šla k hradu vykopat poklad. Jiná je o zlém muži, který na Čertově mostě při hledání pokladu zahynul. Poklady tam lidé hledali často, hlavně na Velký pátek.

O tajemnosti hradu však nemluví jen pověsti. Zříceninu navštívili badatelé ze společnosti Agartha. Už po cestě z Nových Dvorů věděli o chodbách pod povrchem. V rozvalinách hradu pak cítili různé energie. „Na Blanseku může citlivější jedinec vnímat širší spektrum energií, takovou přehlídku nižších negativních energií, které se v místech kamenného objektu drží," popisuje mluvčí Agarthy Kamil Pokorný.

Jak se k místu dostat• Autem: Zaparkovat se dá u Skalního mlýna, odtud pěšky nebo vláčkem k Punkevním jeskyním. Pak do Pustého žlebu a od stanoviště Pod Salmovkou po zelené turistické značce směrem na Nové Dvory. Také lze nechat auto v osadě Nové Dvory a odtud jít po zelené značce.
• Na kole, pěšky: Od stanoviště Pod Salmovkou v blízkosti Punkevních jeskyní po zelené turistické značce nebo po značce stejné barvy z Nových Dvorů.

Dodává, že i když žádné neobvyklé bytosti nebo duchy na hradě neviděl, magnetometr jejich přítomnost zaznamenal. „Ukazoval náhlé proměnlivé hodnoty. Když vstupují jemnohmotné bytosti do naší hmotné roviny, naruší magnetickou mřížku našeho světa a rozvlní magnetické pole," říká mluvčí.

Hrad pochází z třináctého století, kdy jej založil olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku, který byl rádcem českého krále Přemysla Otakara II. „Ten prý na hradě také jednou nocoval," říká Karel Souček ze Spolku pro záchranu hradu Blansek. Spolek chce z místa vytvořit turistickou atrakci, o které by lidé věděli a navštěvovali ji. „Jinak z Blanseku totiž bude jen hromada kamení," podotýká Souček.

Po smrti biskupa Bruna patřily k blanenské provincii kromě hradu i městečko Blansko, obce Suchdol, Vilémovice, Veselice či Olešná. Údajný Brunův syn Mikuláš se stal purkrabím Blanseka a zaplatil opravu hradu.

V patnáctém století jej dobývali husité, hrad jim ale odolal, i když okolí Blanska vyplenili. Potom začal chátrat. „Blansek ještě v sedmnáctém století opevnili místní jako ochranu před blížícími se Švédy. Potom tam chodili lidé na Velký pátek hledat poklady, ale nic nenašli," dodává Souček ze spolku.

Ve třicátých letech minulého století byl Blansek upraven naposledy. Kvůli bezpečnosti u blízkých Punkevních jeskyní bylo strženo zdivo hradu a do té doby využívané sklepy zasypány.

Turisté, kteří k hradu míří, často skončí cestu u informační tabule, protože vidí jen zbytky zdiva. K hradu je nutné sestoupit o kousek dál. Na hrad upozorňují v blízké vesnici. „V místní části Nové Dvory u aleje stojí panel, který o hradu informuje," říká starosta Vavřince Miloslav Novotný.

VERONIKA JELÍNKOVÁ