Před započetím montáže odstraňte z pláště ostré předměty, které způsobily poškození vzdušnice. Vzdušnici vložte zpět do pláště, provlékněte ventilek otvorem vrtáku a zajistěte maticí. Podobných úryvků servisního manuálu velorexu je na stěnách nově otevřené restaurace Velorex v Králově Poli několik.

Dominantou interiéru je legendární tříkolka na baru. „Je vidět, že tu nový majitel odvedl kus práce. Jak v restauraci, tak v kuchyni," říká kuchař z restaurace Borgo Agnese Ivo Ševčík. Restauraci Velorex hodnotil pro další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Test restaurací.

Kromě zahrádky v obchodně-restauračním areálu Zagreb má restaurace další dvě části. Menší kuřácký salonek a hlavní část, sousedící s kuchyní, do které je velkým průhledem vidět přímo od stolu. „Asi bych preferoval rozdělení prostoru nějakou příčkou, protože soukromí je nulové. Někomu to ale může naopak vyhovovat," míní Ševčík.

Protože sedíme hned za stěnou kuřáckého salonku, odkud nejsme vidět od baru, na obsluhu čekáme asi deset minut. Ševčík mezitím prohlíží jídelníček. Kuchyně v něm je rozdělena na středomořskou a českou klasiku. Stránky jsou poskládané kaskádovitě a kraj každé označuje kategorie od předkrmů přes steaky až po alkohol. „Jídel sice není nejmíň, ale díky stavbě jídelníčku se v něm nikdo neztratí," chválí Ševčík.

Upozorňuje, že si v něm vybere každý. Nechybí klasická jídla, jako jsou žebra a steaky, ani lehčí těstoviny a saláty. „Postrádám jen chuťovky k pivu. Předkrmy jsou totiž za cenu poledního menu a lidé k pivu často rádi přikusují nějakou chuťovku, aniž by museli sáhnout po chipsech ze sáčku," domnívá se.

Restaurace Velorex na kraji sídliště v Králově Poli nabízí hostům příjemný stylový interiér.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Jako předkrm dostáváme kančí paštiku a poloviční porci tagliatelle Aglio olio. Těstovinám není podle Ševčíka co vytknout. „Bazalka tam sice nepatří, ale mám ji rád. Těstoviny jsou dobře uvařené a chuťově výborné," pochvaluje si. Kančí paštika je obalená velkými plátky uzené slaniny a posypaná karamelizovanými hřiby, se kterými se výborně doplňuje. Chuťově nemá nejmenší chybu.

Při čekání na druhý chod objeví v týdenní nabídce kuchař škubánky s mákem a rozzáří se mu oči. „Ty jsem neměl snad od dětství. Z nabídky sladkých jídel je to příjemná změna oproti medovníkům a palačinkám," usmívá se.

Číšník mezitím přináší libový hovězí pupek konfitovaný v husím sádle s bramborovým pyré a špíz z vepřové panenky se smetanovými bramborami. „Je to pořádná porce. To je snad jediná restaurace, kde uvádí gramáž masa po úpravě, a ne v syrovém stavu. Přitom je ta cena téměř ne-reálná. Buď je zaváděcí, nebo je majitel řezník," směje se Ševčík.

Panenka je uprostřed tak šťavnatá, až to hraničí s nedopečeností. Chutná ale dobře, stejně jako smetanové brambory. „S pupkem si kuchaři poradili také výtečně. Není vůbec jednoduché ho v takové podobě připravit, ale je to opravdu pecka," pochvaluje si muž. Po dojedení je ale trošku zklamaný. „Teď už se do mě bohužel škubánky nevejdou," konstatuje.

S celkovým dojmem je Ševčík maximálně spokojený. „Mají i výborné pivo. Dovedu si tu představit obchodní oběd i posezení s přáteli. Doufám, že si restaurace udrží takovou laťku," uzavírá.