Kontrola kandidátních listin, příprava obálek a zpracování stovek dokumentů souvisejících s předčasnými volbami. Tři úřednice jihomoravského krajského úřadu nedělaly v posledních týdnech nic jiného. Zbytečně.

Předčasné volby padly a s nimi se ztratila i spousta peněz a úsilí, které na jejich přípravu vynaložil Jihomoravský kraj, jednotlivé obce i brněnské městské části.

Krajský úřad teď práce na přípravě voleb zastavil. „Čekáme na metodiku ministerstva financí, abychom mohli vyčíslit, kolik nás přípravy stály. Řekla bych, že hned po ministerstvu vnitra a Českém statistickém úřadu nejvíce tratily kraje,“ řekla Eva Sychrová ze správního odboru jihomoravského krajského úřadu.

Nad hodinami zbytečné práce si jen smutně povzdechla. „Jsme zaměstnanci, a tak musíme dělat to, co nám přikážou naši politici,“ podotkla. Podle ní je dobře aspoň to, že se o zrušení rozhodlo dřív, než se vytiskly volební lístky. I tak ale čeká úřad před řádnými volbami celá práce znovu.

Kvůli zbytečné práci i ztraceným penězům jsou naštvaní i úředníci brněnských městských částí. „Utratili jsme asi sto šedesát tisíc korun. Máme nasmlouvané vypůjčení počítačů, nakoupili jsme hlasovací obálky pro deset tisíc lidí,“ popsal potíže starosta Žabovřesk Aleš Kvapil. Podle něj se dá těžko odhadnout, co z toho radnice použije při řádných volbách.

Kvapilovi přizvukuje i starosta městské části Brno­střed Libor Šťástka. „Neřeknu přesně, kolik nás to stálo, ale řádově statisíce korun. Připravovali jsme volební seznamy, materiály, volební místnosti, všechno vybavení,“ uvedl Šťástka.

Jiné městské části peněz moc neutratily. Mrzí je tak hlavně zbytečná práce. „Měli jsme už všechno připravené, a teď je to na nic,“ zlobil se starosta Komína Jiří Hledík.

Stejný názor má i starosta Slatiny Jiří Navrátil. „Je to pro nás taková morální facka. A hlavně pro ty, kteří nám s přípravou pomáhali. Vzali si dovolenou, aby mohli do volební komise, upravili tomu svůj program a teď mají pocit, že si z nich politici střílí,“ popsal pocity spolupracovníků Navrátil. Stejně jsou na tom i v Bystrci.

„Ztráta času, který jsme věnovali třeba organizaci volebních okrsků, mě mrzí,“ podotkl bystrcký starosta Svatopluk Beneš.
Podle bohunického starosty Roberta Kotziana se zbytečná práce dá těžko vyčíslit. „Samozřejmě nás přípravy stály nějaké peníze. Ale hlavně spoustu úsilí a času, které vyčíslit nedokážu,“ řekl.

Na volby se připravovala i většina dalších měst a obcí v kraji. „Náklady teď sčítáme, nedokážu proto ještě přesně říct, kolik to bylo peněz,“ uvedl tajemník Městského úřadu Blansko Josef Kupčík. Podle něj úřad utratil hlavně za poštovné, kopírování, telefony a benzin. „I když nepůjde o nějak závratnou částku, zanedbat se to nedá. A to nepočítám práci lidí,“ zdůraznil Kupčík.

Kdo počkal, vyhrál

Ti, kdo s přípravami ještě nezačali, jsou na tom teď nejlépe. „O změně termínu jsme věděli dřív, než jsme ustanovili členy komisí. Obcím jsme nic neposílali, takže jsme z toho vyšli dobře,“ řekl tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla.

Kolotoč příprav se znovu rozjede, až bude potvrzen oficiální termín nových voleb. „Aspoň jsme si to natrénovali,“ řekl s nadsázkou starosta brněnských Jehnic Václav Šicha.

Kandidátky se změní jen lehce


Odložení předčasných voleb dává stranám osm měsíců na přemýšlení a úpravu strategie do voleb v řádném termínu. A tak teď partaje mimo jiné zvažují, jestli nějak změní své kandidátní listiny.

Jediný, kdo trvá na tom, že skladba kandidátky zůstane na jižní Moravě stejná, je TOP 09. „Změny bychom dělali jedině z opravdu vážných důvodů, třeba zdravotních. Rozhodně ne ze stranických. To by bylo nesolidární vůči voličům, kteří už si zvykli na naše lidi, začali je brát jako vážné uchazeče o poslanecká křesla, a teď by se mělo všechno změnit,“ uvedla jednička jihomoravské kandidátky TOP 09 Anna Putnová.

Jediná výjimka


Oproti tomu Strana zelených se změnami počítá. „Předpokládám, že u nás se kandidátka měnit bude. Někteří lidé totiž mohli kandidovat jen proto, že počítali s předčasným termínem. V řádném termínu už nemají čas, aby se kampani věnovali naplno,“ vysvětlil chystané změny jihomoravský lídr zelených a zároveň jejich předseda Ondřej Liška.

Strana chystá celostátní sjezd, po kterém sestaví kandidátky znovu. Liška doufá, že i po sjezdu povede stranu na jižní Moravě do voleb on.
Ostatní partaje zatím nechtějí o změnách mluvit, protože prý ještě není jisté, jak se situace vyvine. S významnější výměnou ale nepočítá žádná z nich.

„Musíme všechno probrat. Pak se teprve ukáže, jestli mají všichni ještě chuť a energii věnovat tomu tu práci. Ale nějaké výrazné změny rozhodně nepředpokládám,“ řekl lídr jihomoravských lidovců Stanislav Juránek.

Stejný názor mají i komunisté. „Zatím si netroufám odhadovat, co bude dál. Ale i pokud se stanou nějaké změny, tak určitě nijak velké,“ myslí si jednička jihomoravské kandidátky Zuzka Bebarová­Rujbrová. Ani lídr sociálních demokratů v Jihomoravském kraji Bohuslav Sobotka se změnami moc nepočítá. „Do května je dlouhá doba, ale předpokládám, že naše listina zůstane stejná,“ uvedl Sobotka.

Ani občanští demokraté ještě o změnách nerozhodli. „Co bude dál, se uvidí po listopadovém kongresu,“ odhadl vývoj Petr Engliš, volební manažer jihomoravského lídra strany Mirka Topolánka.

Anketa: Klesla vaše důvěra v politiky?


Dagmar Krupská, 57 let, důchodkyně
Je stejná. Beru to s humorem, jako každý normální člověk. Za těch dvacet let mě nic nepřekvapí. K volbám půjdu.
Doufám, že lidé budou víc uvažovat nad tím, komu dají svou důvěru.





Milan Štefanec, 36 let, ekolog
Moje důvěra se ani nezvýšila, ale ani nesnížila. Nebyl jsem celé prázdniny v České republice a po návratu ze zahraničí jsem přišel na to, že za ten měsíc a půl se tu nezměnilo vůbec nic.
Jednání politiků pro mě není nijak překvapující.




Lubomír Kropáček, 28 let, administrativní pracovník
Moji důvěru v naše politiky to nijak nepoznamenalo. Ta už je totiž dávno ztracená. Politici myslí víc na sebe než na normální lidi. Současnou situaci podle mého názoru zavinila hlavně sociální demokracie v čele s Paroubkem.
A příští volby? Rozhodně k nim půjdu.




Martina Tioková, 39 let, strojní inženýrka
Je to čím dál větší blázinec. Přiznám se, že za vinu to hodně dávám Jiřímu Paroubkovi. Volby měly být už dávno. Takhle se řešení stále odsouvá a utrácí se přitom další peníze.
K příštím volbám by lidé určitě měli jít. Na druhou stranu, výraznou změnu od nich také nečekám.




Vít Adámek, 22 let, student
Určitě ano. Změnily se totiž moje politické preference. Budu teď volit strany typu Věci veřejné, protože prosazují přímou, nikoliv zastupitelskou demokracii.
O veřejném mínění se sice hodně mluví, politiky to ale nezajímá.


Brněnský politolog Lubomír Kopeček říká:

K volbám teď možná přijde nejméně lidí od listopadu 89

Zrušení předčasných voleb zamíchalo s českou politickou scénou jako už dlouho nic jiného. Strany na jižní Moravě, ať velké či malé, teď sčítají, kolik je stála zbytečná kampaň. A lidé přemýšlejí, jestli k volbám v dalším termínu vůbec půjdou. „Panuje tu snad největší nespokojenost s politickou situací od voleb do Senátu v roce 1999,“ myslí si brněnský politolog Lubomír Kopeček.

Zamíchá zrušení předčasných voleb s kandidáty na jižní Moravě? Byla tu řada silných lídrů, můžeme je čekat i v řádném termínu?
To je těžká otázka. Do řádného termínu zbývá osm měsíců, a to je dost dlouhá doba na to, aby se změnilo cokoli. Takže je pravděpodobné, že kandidátky nezůstanou úplně stejné. Někdo se třeba ocitne na úplně jiné pozici než teď a kandidovat do sněmovny už pro něj bude třeba ztráta času, kdoví. Zatím se to nedá dobře odhadnout.

Jak podle vás působí odložení voleb na lidi? Spousta z nich se chystala k urnám a najednou zjistili, že zbytečně.
Myslím si, že situace v Jihomoravském kraji se v tomto nijak neliší od ostatních míst v republice. Lidé jsou naštvaní všude. Pokud vím, tak před zrušením říjnového termínu průzkumy říkaly, že půjde volit asi šedesát procent lidí. Skutečné číslo by pochopitelně bylo o něco nižší. Tak už to bývá. Po tom, co se teď stalo, po rozhodnutí šéfa sociálních demokratů, které asi nikdo nechápe, je určitě spousta lidí otrávená a znechucená. Mohlo by to klidně znamenat, že volit půjde vůbec nejméně lidí od listopadu 1989.

A nezvýší se tím třeba šance malým stranám? Ty velké se v očích lidí podle všeho zdiskreditovaly.
Určitě to pro malé strany otevírá velice významné možnosti. Otázkou je, jestli toho dokážou patřičně využít. Dovedu si docela dobře představit, že se v květnu před volbami objeví úplně nová protestní strana, která využije té ohromné rozčarovanosti lidí a postaví účinnou kampaň na chybách velkých stran. Mám totiž dojem, že ta nespokojenost je tu snad největší od senátních voleb v roce 1999.

MARKÉTA FORRÓ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI