Chlapeckou školu připomíná kolemjdoucím již jen nápis nad vchodem domu číslo popisné 52. Třídy dvoupatrové školy se časem změnily na několik bytů. „Tříd tu mohlo být tak šest, sedm. Ředitelna například bývala tam, kde je teď v jednom z bytů kuchyně,“ popisuje bývalý spolumajitel domu Milan Káňa.

Protože šlo o výlučně chlapeckou školu, dá se předpokládat, že se v ní často ozývala švihnutí rákoskou podobnou té, kterou používal k upevnění třídní morálky učitel Igor Hnízdo ve slavném českém filmu Obecná škola. Královopolská škola je však mnohem starší než ta filmová.

Ani jeden z nejstarších místních usedlíků si dokonce nepamatuje dobu, kdy ještě nynější obytný dům fungoval jako škola. „Je mi jednadevadesát a ta škola je tak stará, že jsem ji v provozu už nezažil,“ říká třeba Karel Coufal. Podle obyvatel domu může jít o nejstarší českou obecnou školu v Králově Poli. „Většina škol tady byla německých. Slyšela jsem ale, že tato byla postavená jako úplně první česká,“ vypráví Libuše Suchánková.

Její verzi napovídá i fakt, že v Králově Poli, které bylo do roku 1919 samostatným městem, žila oproti „německému“ Brnu většina Čechů. Právě proto tam také vznikaly české školy a čtvrť se stala střediskem českého školství pro Brno a okolí.

Historie budovy Druhé obecné, ale podle všeho také první české chlapecké školy ve Slovinské ulici, sahá až do roku 1907, kdy byla zkolaudovaná. Kdy se v ní začalo učit,není jasné. Její žáci by se dnes ale s největší pravděpodobností blížili věku sta let.

„Když se v roce 1914 otevřela společná škola pro chlapce i dívky na Slovanském náměstí, chlapeckou školu zavřeli. Můj dědeček ji pak koupil a udělal z ní obytný dům,“ říká bývalý spolumajitel Káňa.

Ani ve společné škole na Slovanském náměstí se však chlapci s děvčaty neměli setkávat. „Škola měla dva vchody. Spodním chodili chlapci a horním děvčata,“ vzpomíná Káňa, který ji tenkrát navštěvoval.

„Od šedesátých let devatenáctého století již zákony tak přísné rozdělení chlapců a dívek nenařizovaly,“ poznamenal historik Jiří Čejka.