„V roce 2005 jsme se u piva zamysleli a řekli si, že určitě neexistuje jen jeden druh pisoáru. Zjistili jsme, že je to oblast téměř nepoznamenaná bádáním, a tak jsme se do toho dali,“ vzpomíná na začátky nového oboru devětadvacetiletý Jan Sychra.

Brněnští „pisoárologové“ zatím zaevidovali kolem dvou tisíc pisoárů na více než sedmi stech místech v Česku. Zaměřují se hlavně na Brno, které je podle jejich zkušeností na různé druhy „mušlí“ bohatší než jiná města. „Dohromady jsme zatím objevili pětatřicet druhů, z toho sedmadvacet jich je na území Brna. V Praze jsme sice navštívili mnohem méně lokalit, ale i tak se zdá, že Brnu konkurovat nemůže,“ podotýká Sychra.

Přestože berou mladíci svůj koníček hlavně jako recesi, přistupují k němu vědecky. Všichni tři jsou totiž systematičtí biologové a působí na brněnské Přírodovědecké fakultě. „K pisoárům přistupujeme jako k novému živočišnému druhu. Máme protokoly, do kterých zapisujeme různé rysy objevených pisoárů. Rozměry, barvu, způsob splachování a podobně. Podle toho je pak přiřazujeme ke konkrétním druhům, kterým dáváme i latinská jména,“ vysvětluje osmadvacetiletý Michal Straka.

V jejich seznamu se tak objevuje například pisoár ušatý (Pissoara aurita), jeptiškovitý (P. monachoides), parníkový (P. naviformis) nebo podivný (P. obscura). Tříleté bádání už přineslo i jiná zajímavá zjištění, než jen počet typů. Mladíci přišli například na to, že některé druhy pisoárů vymírají. „Staré hospody jsou vlastně jakýsi ohrožený ekosystém. Společně s nimi totiž zanikají i unikátní pisoáry,“ tvrdí osmadvacetiletý Daniel Dvořák.

„Pisoárologové“ také zjistili, že v Česku jsou nejhojnější dva druhy pisoárů, plochý a trojúhlý, které zabírají téměř polovinu všech exemplářů. „Existují však i druhy, které se vyskytují třeba jen v jediné lokalitě. Například pisoár mumínek. Zajímavý je i dámský pisoár, který jsme zatím objevili pouze v brněnské Olympii,“ usmívá se Sychra.

Ve fotografické sbírce tří nadšenců jsou i pisoárové skvosty z ciziny, například z Vietnamu, Argentiny nebo Sibiře. „Jsou to většinou národní speciality. Třeba v Argentině jsem se setkal asi s deseti druhy, kdežto v Rumunsku se jich moc najít nedá,“ vysvětluje Sychra.

Některé z exemplářů dodali brněnským přírodovědcům jejich známí a kolegové, které nezvyklé hobby zaujalo. S rozšiřováním sbírky však mohou recesistům brzy pomoci i ostatní. „Připravujeme internetové stránky s podrobným návodem k určování a dokumentaci pisoárů. Na Vánoce také chystáme už druhou přednášku,“ říká Sychra.