Drak, kterého dnes lidé mohou v jednom z rohů radnického nádvoří spatřit, je kopií barokního originálu. „Byl už ve velmi špatném stavu a nyní je umístěn v depozitáři Muzea města Brna. Originál mají ve sbírkách na oddělení architektury,“ potvrzuje Dana Olivová z Muzea města Brna.
Původní chrlič byl na budovu připevněn v sedmdesátých letech osmnáctého století. Tehdy se v jejích stěnách scházeli členové Moravského zemského sněmu. „V dostupné literatuře se můžeme dočíst, že autorem chrliče je městský mědikovec Karel Motter,“ přibližuje okolnosti vzniku draka Olivová.

Dnes už bájný netvor vodu nechrlí. Střešní rýny jsou napojeny na klasické okapy. I přesto z jeho tlamy při silných deštích teče voda. Podle kunsthistoričky Martiny Strakové z Moravské galerie, nebyl ani původní chrlič na budovu umístěn proto, aby sváděl k zemi déšť. „Není typickou součástí tehdejší architektury. Chrlič byl instalován v době pozdně barokní přestavby, a přitom vypadá spíše jako gotický nebo renesanční. Myslím, že neměl mít pouze běžnou funkci chrliče, ale že je to historicismus, který souvisel s Brnem a s jeho dračí symbolikou,“ vysvětluje Straková.

To, že má drak své místo v brněnských pověstech a tradicích vysvětluje zahraničním turistům i Petr Horák. Jako průvodce je na netypický okap pokaždé upozorní. „Vždycky je na tento zvláštní chrlič upozorním.

Cizincům se moc líbí. Občas si ho ale pletou s brněnským drakem. Musím jim pak vysvětlovat, že je to sice také drak, ale že toho brněnského najdou o kousek dál, v průchodu Staré radnice,“ popisuje zájem cizinců a okřídlenou nestvůru Horák.

Dračí chrlič se líbí nejen turistům, ale i samotným Brňanům. „Je moc hezký. Myslím, že se ke stylu radnice hodí. Jen nevím, jestli si ho lidé všimnou, pokud je na něj někdo neupozorní,“ říká například Jana Vicenová, právě procházející po nádvoří.

Kateřina Slámová