Brno Tyršův sad je vlastně pozůstatek hřbitova, který založil císař Josef II. v roce 1785. „Rok před tím zakázal pohřbívání těl v městské zástavbě kvůli nebezpečí otravy studní. Od doby založení se hřbitov třikrát zvětšoval. Sahal tak od dnešní Antonínské až po Sokolskou ulici,“ popisuje brněnská historička Milena Flodrová počátky historie parku, kterému je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Brněnské parky.

Městský hřbitov v roce 1883 zanikl a nahradil ho ústřední hřbitov ve Vídeňské ulici. „Byly tam převezené exhumované ostatky významných osobností. Většinu starého pohřebiště pak pohltila zástavba. O patnáct let později vznikl Tyršův sad, který se dnes rozprostírá mezi Botanickou a Kounicovou ulicí. Je to jediná část, která ze starého brněnského hřbitova zbyla,“ zmiňuje historička.

Původ parku připomíná pietní místo, kde stojí litinový kříž a pomník generála Valhuberta, který padl v bitvě u Slavkova roku 1805.

Tyršův sad je výjimečný několika zajímavostmi. „Na začátku dvacátého století v něm postavili první botanickou zahradu, o dvacet let později malou zoo,“ říká Flodrová. Nahradil je botanický koutek pro slepé. Je to vyvýšený záhon, kde si nevidomí můžou na rostliny sáhnout. Jejich název se dozvědí z cedulek v Braillově písmu.

Park prodělal nákladnou rekonstrukci podle návrhu Ivana Otruby v devadesátých letech 20. století. „Přestavbu jsme dokončili v roce 2000. Přidali jsme například letničkový záhon. Jeho údržba nás ročně vyjde na dvacet tisíc korun. Tyršův sad je významnou kulturní památkou Brna,“ přiblížila Kateřina Novotná z příspěvkové organizace Veřejná zeleň města Brna, která má správu parku na starosti. Dodala, že ze všech parků v Brně lze jen Tyršův sad zamknout. Díky zdem, které ho obklopují.

Kromě lidí toužících po oddechu si Tyršův sad oblíbili archeologové. Neustále tam totiž nacházejí lidské ostatky a drobnosti, jako jsou růžence, medailonky, nebo křížky z původního hřbitova.

TYRŠŮV SAD

Park o rozloze 1,7 hektaru vznikl v roce 1883. V 90. letech 20. století ho obnovila Veřejná zeleň města Brna podle návrhu architekta Ivana Otruby. K zajímavostem tam patří především letničkové záhony, původní litinový kříž z roku 1846, náhrobek generála Valhuberta a speciální záhon pro nevidomé. Park je v noci uzamčený, přes den je běžně přístupný. Psi tam smějí jen na vodítku.