Vrchní podlaží věže skrývá hodinový stroj. Ještě před třinácti lety se však jeho ručičky nehýbaly. „Od druhé světové války byl velmi poškozený a rozebraný. Chyběl k němu také menší ze dvou cimbálů, který bil vždy po patnácti minutách," vzpomíná bývalý kastelán Petr Fedor. Poté, co odborníci na historické hodinové stroje konstatovali, že by šly hodiny opravit, hledala správa hradu způsob, jak získat na rekonstrukci peníze.

Sbírku na opravu pořádal v roce 2003 Deník Rovnost. „Vyhlásili jsme sbírku, abychom pomohli něčemu symbolickému pro Moravu. Když jsme našli na Veveří nefunkční hodinový stroj, měli jsme jasno. Znovuzprovoznění hodin bude symbolem oživení hradu," vypráví tehdejší zástupce šéfredaktora Miloš Šenkýř. Do sbírky se zapojily tisíce lidí. Vybraná částka čítala přes půl milionu a pomohla navíc také třeba záchraně maleb v hradní jídelně. „Reagovali na ni dotacemi i politici a úřady, takže hrad mohl v obnovách pokračovat," dodává.

Břitová věž z první poloviny třináctého století je nejstarší z devíti hradních věží. Tvar břitu, kterým je věž specifická, byl typický prvek královských hradů rodu Přemyslovců.

Podoba věže byla podle současné kastelánky Lenky Florkové navržená tak, aby odolala nejpravděpodobněji směřovaným útokům. „Proti střelám je namířený jen jeden geometrický bod, do něhož se špatně trefuje. Střely poté sklouzávaly po hraně břitu a méně poškodily zdivo, než kdyby byla věž kulatá či plochá," vysvětluje Florková.

Věž se skládá ze tří částí, na které se rozdělila ve čtrnáctém století. V přízemí měla hladomornu. „Tam Přemysl Otakar druhý na počátku třináctého století věznil politické odpůrce a dvořany, kteří ho neposlouchali. Mezi tamními zdmi zemřel třeba tehdejší rakouský zemský sudí Ota z Maisavy nebo český velmož Beneš z Benešova. Dalšího z vězněných, Milotu z Dědic, panovník propustil," popisuje Fedor.

Druhé patro věže fungovalo jako tezaurační místnost, v níž byla ukrytá část markraběcího pokladu. „Markrabě Jan Jindřich Lucemburský, syn Jana Lucemburského, tam skladoval peníze i různé významné listiny," říká Florková. Dodává, že Jan Jindřich se výrazně podílel na zvelebování hradu. Proto se Veveří občas přezdívá Moravský Karlštejn.