Návštěvníci brněnského výstaviště mířili v roce 1928 na Výstavě soudobé kultury za velkou senzací. V malám pavilonu mohli na vlastní oči sledovat, jak populární herec Oldřich Nový vysílá rozhlasový Radiokabaret. Po skončení akce ale zajímavá dřevěná stavba zmizela. Málokdo tušil, že v ní až do loňského roku sídlil nejstarší moravský klub cvičitelů psů. Kynologové jej totiž z výstaviště nechali přesunout do královopolské ulice Rybníček.

Z bývalé pýchy brněnského výstaviště se stala klubovna cvičiště, na kterém vojáci vychovávali služební psy pro případ války. „Výcvikový klub získal pavilon po výstavě v roce 1928, protože byl skládací a dal se lehce převézt do sídla klubu, založeného už v roce 1921,“ vysvětlil předseda kynologického klubu Rybníček Jiří Hammer, který je policejní psovod a specialista na vyhledávání výbušnin. Po celých osmdesát let existence klubovny jí kynologové nepřestali říkat „pavilon“.

V padesátých letech Klub chovatelů ušlechtilých a policejních psů převzala armádní organizace Svazarm, která v něm vychovávala zvířata pro obranu vlasti. Němečtí ovčáci, dogy, knírači, dobrmani a boxeři měli být armádě k dispozici pro případ, že by vypukla válka. „Uměli stopovat a bránit. Svazarm je částečně cvičil i pro záchranu lidí. V historii klubu se však nestalo, že by armáda psy povolala,“ upřesňuje Hammer.

Přečtěte si komentář Tomáše Michálka: Stačí se dívat okolo

Od pavilonu se ozýval štěkot neustále. Někteří psi tam v kotcích zůstávali i přes noc, většina majitelů si však svoje vycepované mazlíčky vodila domů.

Dnes patří hotelu

Pro architekty i historiky je to, že vzácná budova přežila, velké překvapení. „Všichni jsme se domnívali, že Radiopavilon, podobně jako řadu dalších, po výstavě zbořili. Zvlášť proto, že byl dřevěný,“ diví se historička z Muzea města Brna Lenka Kudělková, která se specializuje na historii výstaviště.

Podivuje se i architekt a historik brněnského výstaviště Zdeněk Müller. „Říkalo se, že pavilon shořel. Každopádně už v době prvorepublikové Výstavy soudobé kultury šlo o unikátní stavbu. Byla ze dřeva a vysílal z ní tehdejší Radiojournal. Lidé přes prosklenou stěnu sledovali, jak hlasatelé a technici pracují,“ uvedl Müller.

Vyšňoření návštěvníci výstaviště mohli v roce 1928 ve studiu u brány třikrát zhlédnout i oblíbený Radiokabaret, který režíroval známý filmový svůdník Oldřich Nový. Brněnský rozhlas vznikl teprve čtyři roky předtím a vysílání bylo pro lidi senzací. „Součástí kabaretu byl i seriál Stréček Křópal a Jozéfek Melhoba, něco na způsob pozdějšího Spejbla a Hurvínka. Slavnostní zahájení vysílání v pavilonu přebírala Praha i Bratislava,“ přibližuje Jarmila Růžičková z Českého rozhlasu Brno.

Unikátní stavbu se zajímavou historií koupil brněnský hoteliér Ladislav Hošek. Má v plánu pavilon opravit a využít jako konferenční místnost pro svůj hotel. „Stavba křižovatky v ulici Rybníček rozdělila prostor cvičiště, který tak byl pro kynology malý. Tak jsem jej koupil a dřevěný pavilon rozhodně chci zachovat. Třeba pro kongresovou turistiku,“ říká Hošek. Cvičitelský klub se zatím přestěhoval do brněnského Komárova.