Nalomené zdobené kachličky, komínové cihly, zrezivělý kbelík, ale i viditelné základy bývalého domu. Věci, které obyčejně příliš zájmu nevzbuzují, se stávají někdy i historickou raritou. Zvlášť pokud jde o pozůstatky starých Kníniček, zatopených vodou z brněnské přehrady ve třicátých letech minulého století.
Přehrada, kterou vodohospodáři kvůli čištění upouští rychlostí třicet centimetrů za den, začíná vydávat poklady, které sedmdesát let nikdo nespatřil. „Těším se, že uvidím staré Kníničky. Každý den tady na procházce nacházím něco zajímavého. Třeba cihly se značkami továren nebo kachličky. Některé si lidé již rozebírají,“ říká místní chatař Lubomír Strážnický.
Před několika málo dny se poblíž hráze přehrady pod hasičskou stanicí začaly objevovat základy jednoho z kníničských domů. Podle Strážnického jde o poslední dům na okraji bývalých starých Kníniček. „Ostatní jsou stále pod hladinou,“ dodává Strážnický.
Dno obnažené přehrady, které je pokryté blátem, však může být skutečně nebezpečné. O tom se Strážnický již přesvědčil. „Pes mi zapadl až po břicho do bahna. Návštěvníkům se nedoporučuji moc chodit,“ varuje Strážnický.
Vstup na zrádné břehy nedoporučují ani brněnští politici nebo vodohospodáři. Před vstupem varují také výstražné cedule. „Bahno se chová jako bažina. Pokud do něj někdo zapadne, bez pomoci se obvykle ven nedostane,“ zdůraznil nedávno ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda.
Od začátku týdne dodneška ještě hladina brněnské přehrady klesá o třicet centrimetrů za den. Od zítřka do šestadvacátého června se pak pokles zpomalí a voda za celou dobu klesne jen o třicet centrimetrů.
Dno přehrady ukrývá také pozůstatky z druhé světové války. I ty mohou být pro zvědavce velmi nebezpečné. „Na přehradě bojovali Rusové s Němci od šestadvacátého dubna do devátého května 1945. Z jednoho břehu na druhý miny a granáty jen lítaly. V bahně některé mohly zůstat. S pracovníky muzea jsme z přehrady vytáhli i spodní část stíhače tanku,“ vypráví brněnský znalec vojenství a zbraní Vlastimil Schildberger.
V době okupace Brna Němci na upouštění přehrady také došlo. Ze strategických důvodů. „Němci vyhodili do povětší všechny větší mosty a chtěli zvednout hladinu řeky, aby se Rusům hůř stavěli mosty nové,“ popisuje Schildberger. Ustupující Němci také na přehradní hráz položili sud s trinitrotoluenem. Tehdejší Hrázný František Šikula Rusy zavčas varoval. Nacisté jej za to postřelili.
Brněnská přehrada vznikala od třicátých let minulého století do roku 1941. Obyvatelé starých Kníniček se museli vystěhovat do Kníniček nových, které jsou od padesátých let minulého století součástí Brna. Z původních starých Kníniček, jejichž historie sahá nejméně do začátku patnáctého století, zbyl pomník, boží muka, kříž ze staré kapličky a dům hostince u Stejskalů.
Lev z pomníku padlým v první světové války stráží jména těch, kteří padli za první světové války. A připomíná původní název obce, jak ji nazývali její obyvatelé. „ Správně se má Kníničkám říkat Kýničky, s tvrdým y. Tak jim říkali i ti, kdo v nich žili,“ upřenuje Strážnický.