Písmeno Z je odvozeno od slova zvelebování. Šlo například o úklidy sídlišť, stavby samoobsluh a dalších budov. „Pro stát to bylo výhodné, protože všichni pracovali zadarmo," vysvětluje brněnská historička Milena Flodrová. Šlo o dobrovolnou práci, ale lidé, kteří se nezúčastňovali mohli mít problémy.Budování výběhu ledních medvědů v brněnské ZOO.

Anna Benešová z Hrušek na Břeclavsku vzpomíná, jak ráda na akce Z v sedmdesátých a osmdesátých letech chodívala s ostatními ženami z brigády socialistické práce. „Různě jsme okopávaly, stříhaly, u hřbitova jsme dělaly pořádek, vždycky se něco našlo. Když se stavěla školka, tak jsme umývaly okna a dveře," říká Benešová.

V jejím podniku pracovalo dvacet žen a chodily všechny. „Někdy nás i vedoucí pustila, když to bylo nutné. Byly jsme veselá skupina, zpívaly jsme si a byla zábava, takže nám to nevadilo," popisuje dvaasedmdesátiletá důchodkyně.

Našli se i lidé, kteří se brigádám snažili vyhnout. Je to třeba případ Antonína Vladaře z Vnorov na Hodonínsku. „U nás moc akcí nebylo, obvykle se uklízely ulice. Jednou jsem tam nešel, ale problémy jsem neměl. Pamatuji si na jednu velkou akci Z, šlo o stavbu samoobsluhy. To jsem ale radši neriskoval a zúčastnil jsem se," říká Vladař.

Zajímají vás další díly seriálu Retro? Aktuální články najdete vždy ve středečním tištěném Deníku Rovnost

Podle Jarmily Hörlové z Lovčiček na Vyškovsku se akcí Z několik lidí z její vesnice čas od času nezúčastnilo, někteří je dokonce bojkotovali neustále. „Ale co si pamatuji, žádný problém nebo nepříjemnosti z toho tehdy nikdo neměl. Já jsem pracovala jako úřednice na místním národním výboru, kde jsme tvořili různé posudky na obyvatele. Asi nikdy jsme tam nepsali nic, co by na někoho vrhalo špatné světlo," vzpomíná Hörlová.

Pokud se někdo vymykal z kolektivu, byl jeho posudek neutrální. Nebo problémové kolonky úřednice z Lovčiček nevyplnily.

Dobrovolníci se podíleli i na velkých stavbách je sportovní hala v Adamově na Blanensku. Adamovští ji otevřeli v červnu 1989. Na stavbě pracovali od roku 1984 po zaměstnání a o víkendech v akci Z také členové tamních sportovních klubů. Ilustrační foto.

Mezi nimi i Petr Prudík z Adamova. „Za oddíl házenkářů nás na stavbě sportovní haly pracovalo hodně. Hlavně o víkendech. Kopali jsme základy, dělali sklepy a suterénní prostory. Pak si ještě pamatuji, že jsme bouchali parkety na palubovku v hale. Podle mě se většina prací na hale udělala svépomocí. Kromě kovové konstrukce se skleněnými výplněmi. Tu usadila firma," vypráví muž.

Ve Vémyslicích na Znojemsku si lidé postavili koupaliště, které funguje dodnes. „Organizátoři těchto akcí už nežijí, ale pokud vím, stavělo se někdy kolem roku 1975. Okres dodal peníze a obec lidi. Kdo něco uměl, vzal nářadí a přišel budovat. Lidé pracovali zadarmo, odměnou bylo to, že místní děti patnáct let neplatily na koupaliště vstupné," říká starosta Vémyslic Milan Doubek.

Nejvíc akcí Z bylo v padesátých a na začátku šedesátých let. „Stavěli jsme třeba hvězdárnu na Kraví hoře, zoo a oba stadiony za Lužánkami," vzpomíná brněnská historička Flodrová. Ilustrační foto.

Každý měl legitimaci, do které se zapisovaly odpracované hodiny. „Byl to složený papír, kam stavbyvedoucí zapsal hodiny a podpisem to potvrdil. Nepamatuji, že by se to někdo pokusil falšovat, byla by velká ostuda, kdyby se na to přišlo," říká Flodrová.

Práci laiků řídil odborník, který je obvykle nechal dělat jednoduché manuální práce. Lidé převáželi písek, rovnali cihly nebo kopali jámy. Na stavby chodili po práci nebo o víkendech. „V kuse to bývalo maximálně čtyři hodiny. Nebylo stanoveno, kolik hodin musí mít člověk za rok odpracovaných. Ale když pak o něco žádal, přihlíželo se k tomu. A pokud na akce Z nechodil, žádosti často nevyhověli," dodává historička.

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU