VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodiče v akci Z postavili koupaliště. Děti pak měly vstup zdarma

Jižní Morava /RETRO/ – Opalovat se na koupališti, vyrazit do lesa na houby nebo vozit pytle s pískem. Za minulého režimu si Jihomoravané často volili jako program na víkend poslední možnost. Právě akcím Z se věnuje další díl seriálu Letní retro.

23.7.2014 4
SDÍLEJ:

Jedna z prvních pracovních čet v brněnské ZOO.Foto: Archiv ZOO Brno

Písmeno Z je odvozeno od slova zvelebování. Šlo například o úklidy sídlišť, stavby samoobsluh a dalších budov. „Pro stát to bylo výhodné, protože všichni pracovali zadarmo," vysvětluje brněnská historička Milena Flodrová. Šlo o dobrovolnou práci, ale lidé, kteří se nezúčastňovali mohli mít problémy.Budování výběhu ledních medvědů v brněnské ZOO.

Anna Benešová z Hrušek na Břeclavsku vzpomíná, jak ráda na akce Z v sedmdesátých a osmdesátých letech chodívala s ostatními ženami z brigády socialistické práce. „Různě jsme okopávaly, stříhaly, u hřbitova jsme dělaly pořádek, vždycky se něco našlo. Když se stavěla školka, tak jsme umývaly okna a dveře," říká Benešová.

V jejím podniku pracovalo dvacet žen a chodily všechny. „Někdy nás i vedoucí pustila, když to bylo nutné. Byly jsme veselá skupina, zpívaly jsme si a byla zábava, takže nám to nevadilo," popisuje dvaasedmdesátiletá důchodkyně.

Našli se i lidé, kteří se brigádám snažili vyhnout. Je to třeba případ Antonína Vladaře z Vnorov na Hodonínsku. „U nás moc akcí nebylo, obvykle se uklízely ulice. Jednou jsem tam nešel, ale problémy jsem neměl. Pamatuji si na jednu velkou akci Z, šlo o stavbu samoobsluhy. To jsem ale radši neriskoval a zúčastnil jsem se," říká Vladař.

Zajímají vás další díly seriálu Retro? Aktuální články najdete vždy ve středečním tištěném Deníku Rovnost

Podle Jarmily Hörlové z Lovčiček na Vyškovsku se akcí Z několik lidí z její vesnice čas od času nezúčastnilo, někteří je dokonce bojkotovali neustále. „Ale co si pamatuji, žádný problém nebo nepříjemnosti z toho tehdy nikdo neměl. Já jsem pracovala jako úřednice na místním národním výboru, kde jsme tvořili různé posudky na obyvatele. Asi nikdy jsme tam nepsali nic, co by na někoho vrhalo špatné světlo," vzpomíná Hörlová.

Pokud se někdo vymykal z kolektivu, byl jeho posudek neutrální. Nebo problémové kolonky úřednice z Lovčiček nevyplnily.

Dobrovolníci se podíleli i na velkých stavbách je sportovní hala v Adamově na Blanensku. Adamovští ji otevřeli v červnu 1989. Na stavbě pracovali od roku 1984 po zaměstnání a o víkendech v akci Z také členové tamních sportovních klubů. Ilustrační foto.

Mezi nimi i Petr Prudík z Adamova. „Za oddíl házenkářů nás na stavbě sportovní haly pracovalo hodně. Hlavně o víkendech. Kopali jsme základy, dělali sklepy a suterénní prostory. Pak si ještě pamatuji, že jsme bouchali parkety na palubovku v hale. Podle mě se většina prací na hale udělala svépomocí. Kromě kovové konstrukce se skleněnými výplněmi. Tu usadila firma," vypráví muž.

Ve Vémyslicích na Znojemsku si lidé postavili koupaliště, které funguje dodnes. „Organizátoři těchto akcí už nežijí, ale pokud vím, stavělo se někdy kolem roku 1975. Okres dodal peníze a obec lidi. Kdo něco uměl, vzal nářadí a přišel budovat. Lidé pracovali zadarmo, odměnou bylo to, že místní děti patnáct let neplatily na koupaliště vstupné," říká starosta Vémyslic Milan Doubek.

Nejvíc akcí Z bylo v padesátých a na začátku šedesátých let. „Stavěli jsme třeba hvězdárnu na Kraví hoře, zoo a oba stadiony za Lužánkami," vzpomíná brněnská historička Flodrová. Ilustrační foto.

Každý měl legitimaci, do které se zapisovaly odpracované hodiny. „Byl to složený papír, kam stavbyvedoucí zapsal hodiny a podpisem to potvrdil. Nepamatuji, že by se to někdo pokusil falšovat, byla by velká ostuda, kdyby se na to přišlo," říká Flodrová.

Práci laiků řídil odborník, který je obvykle nechal dělat jednoduché manuální práce. Lidé převáželi písek, rovnali cihly nebo kopali jámy. Na stavby chodili po práci nebo o víkendech. „V kuse to bývalo maximálně čtyři hodiny. Nebylo stanoveno, kolik hodin musí mít člověk za rok odpracovaných. Ale když pak o něco žádal, přihlíželo se k tomu. A pokud na akce Z nechodil, žádosti často nevyhověli," dodává historička.

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

23.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Unikátní hudební projekt festivalu Moravský podzim na brněnském výstavišti sledovaly tisíce lidí. Součástí orchestru byly míchačky, sanitky, dělostřelci a také sedm brněnských pěveckých sborů.
23

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Lídr jihomoravské kandidátky KSČM hlasuje ve sněmovních volbách.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

V maloměřické textilce opravili turbínu. Majitel plánuje i další rekonstrukce

Brno - Látky se v textilní továrně v brněnských Maloměřicích nevyrábí už pětadvacet let. Po tu dobu továrna stála bez využití a chátrala. Nyní se majitelé rozhodli opravit alespoň její malou část. Vyměnili původní Kaplanovu turbínu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení