Jednu z těch nejstarších dřevěných nalezli archeologové předevčírem na Dominikánském náměstí, středověkém Rybném trhu.

„Při ražení kolektoru jsme zachytili dřevěnou studnu. Podobné jsme již našli třeba v Zámečnické ulici nebo na náměstí Svobody,“ uvedl David Merta z brněnské Archai, jejíž archeologický výzkum předchází každé větší stavbě v centru Brna.

Studny, které hloubili lidé ve středověku, patřily k nejstarším stavbám ve městech. Ještě před kamennými studnami budovali také Brňané právě studny dřevěné.

Nejnovější nález archeologové datují do čtrnáctého století. „Přesné stáří studny určí experti na dendrochronologii. Ti umí odhadnout dobu, ve které lidé pokáceli strom, z nějž pak použili dřevo,“ upřesnil archeolog Antonín Zůbek.

K šest metrů hluboké studni si středověcí Brňané chodili pro vodu se svými džbery. „Na prostranstvích jako jsou náměstí totiž bývaly studny veřejné. A ty také město chránilo. Za otrávené studny byl ve středověku trest smrti,“ podotkla brněnská historička Milena Flodrová.

Na rozdíl od pozdějších kašen měla každá studna svůj pramen. V Brně se začaly stavět s příchodem kolonistů ve třináctém století, kdy se město začalo rozšiřovat. Mizet začaly v patnáctém století, když Prokop z Písku ze Svratky natáhl vodovod, který zásoboval městské kašny.

Brno se může pyšnit také jedním „studnařským“ rekordem. „Hradní studna na Špilberku je se svými 114 metry nejhlubší studnou v českých zemích. Například studna na Pražském hradě je navrtaná jen šedesát metrů pod zem,“ přiblížil odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.