„Dříve byla vstupní branou do Brna. Jeho vizitkou. Podle nabídky jídla a úrovně pokrmů tomu tak už dávno není,“ myslí si odborník na zážitkovou gastronomii a kuchař restaurace Boulevard Ivo Ševčík. Restauraci Secese hodnotil pro další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Test restaurací.

Ševčík nahlíží do jídelního lístku. „Nabídka je zastaralá. Třeba rybí filé z mrazáku. To už snad nikde nedělají. Vždyť se dá sehnat tolik dobrých a kvalitních ryb,“ diví se šéfkuchař. Podle něho se na lístku zastavil čas. „Z dezertů mají jen palačinky a zmrzliny, z bezmasých jídel smažené sýry. To je nabídka z devadesátých let. Kuře se sýrem a broskví je rok 1959. Restauraci zkrátka ujel vlak,“ říká Ševčík.

Hostům ale nabídka zřejmě vyhovuje, restaurace je kolem poledne plná. „Ceny jsou za hubičku, a tak je pro lidi čekající na vlak nejspíš ideální zajít na teplé jídlo právě sem. Třeba na obědové menu. Je nápaditější než jídla z lístku. Mě v něm nezaujalo nic,“ míní Ševčík.

Číšník nakonec odchází s objednávkou hovězího vývaru a slaných palačinek jako předkrmu. „Obsluha je tu milá. Ochotná, rychlá, nevtíravá,“ chválí šéfkuchař. V pořádku je také vývar s játrovými knedlíčky. Zato palačinky s kuřecí směsí hodnotitele nenadchly.

„Chuťově nejsou špatné, ale ničím zvláštní. Žádné koření ani smetanu psanou v lístku jsem nenašel. Sýr mohl být alespoň zapečený,“ míní Ševčík. Druhé jídlo ho zklamalo. „Brusinkový terč na svíčkové už je přežitek, lepší je třeba omáčka. Porce je zbytečně velká,“ tvrdí.

Maso je podle něho jemné, oceňuje také domácí knedlíky. Hůř je na tom omáčka. „Zeleninu neviděla ani z rychlíku. Je kyselá spíše jako citronová šťáva,“ mračí se Ševčík. Specialita šéfkuchaře vepřová panenka po myslivecku není špatná, ale ke specialitě má ještě daleko. „Panenku zbytečně rozbili na kousky. Porce je moc velká, a když se dívám na smažené řízečky z panenky v nabídce, tuším, kam putují odřezky z tohoto jídla,“ poznamenává.

Návrat po letech

S dezertem je Ševčík spokojený. Nejprve shrne z jablečného štrúdlu šlehačku ze spreje, pak už si pochutnává. „Je maminkovský,“ usmívá se. Naposledy byl v restauraci před lety, před odchodem na vojnu. „Byli jsme tu na poslední pivo. A restaurace byla stejně příjemná,“ vzpomíná. Horší to je se záchody, které má Secese společné s bufetem i zbytkem nádraží.

V podzemní místnosti jsou za pokladnou hned dvě ženy, čistota tomu ale neodpovídá. „Snižuje to úroveň Secese, stejně jako jídlo,“ myslí si Ševčík. Horší než nabídka bez nápadu je podle něho cena a velikost porcí. „Zbytečně velké množství jídla za takové ceny se musí někde podepsat. V mém případě na chuti ošizené svíčkové,“ říká šéfkuchař.

Brněnská restaurace Secese.