Doby, kdy fanoušci stáli u pokladen dlouhé fronty na lístky na zápasy brněnské fotbalové Zbrojovky nebo se tlačili na „zimáku“ při utkáních hokejové Komety jsou dávno pryč. Mnozí tak na čas strávený za Lužánkami s nostalgií vzpomínají. Fotbalový stadion už několik let jen chátrá a hokejový srovnali dělníci před rokem se zemí. Myšlenka opětovného oživení oblasti zvané Ponava a návratu sportovišť do těchto míst přesto stále přežívá.
Dosud nevyslyšeným touhám hokejových a fotbalových fanoušků i plánům po sametové revoluci vystavět za Lužánkami stadiony nové se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.
Brněnské stadiony patřily v České republice k výjimečným. Zimní za Lužánkami byl jeden z prvních v zemi a jako druhý měl umělou ledovou plochu. Fotbalový stadion se zase mohl pyšnit největší kapacitou. Éra úspěchů brněnského fotbalu i hokeje však časem skončila a podobně upadly i oba stadiony.
Fotbalový vznikal v letech 1949–1953. Do sedmdesátých let na něm přibyla nová tribuna, díky které se do hlediště vešlo přibližně padesát tisíc fanoušků.
„Návštěvy kolem třiceti tisíc diváků nebývaly výjimkou. Nejvyšší návštěvností se může chlubit zápas proti Eintrachtu Frankfurt v sezoně 79/80, který vidělo dvaapadesát tisíc lidí. Ještě i v devadesátých letech minulého století přišlo na ligové utkání se Slavií čtyřicet tisíc fanoušků,“ lze vyčíst z internetových stránek brněnského fotbalového klubu 1. FC Brno.
V roce 1990 přešel fotbalový areál za Lužánkami do rukou soukromé společnosti Boby Revue bývalého prvoligového hokejisty Lubomíra Hrstky. Získal od města do pronájmu i pozemky, na nichž vybudoval hotel, zábavní centrum, sportovní a obchodní centrum, posilovnu, zdravotní středisko, tenisovou halu i kurty. Hrstkovy smělé plány měla doplnit i stavba aquaparku podle italského vzoru, s šestnácti vodními atrakcemi. Chtěl také postavit nový stadion v místech stávajícího.
„Stadion měl nakreslený a připravený. Vzpomínám si, že měl stát kolem šesti set tisíc korun. Byli jsme kvůli jeho stavbě i na jednání v Praze u předsedy Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. S tím, že svaz by se na stavbě podílel. Jenže potom zřejmě na stavbu nebyly peníze nebo chuť a projekt skončil,“ vzpomíná současný sportovní ředitel brněnského fotbalového klubu Karel Jarůšek.
Začalo to dluhem
Hrstka se kvůli svým velkým investicím zadlužil, a tak v roce 2001 správce konkurzní podstaty rozprodal bývalý Hrstkův majetek ve veřejné dražbě. „Stadion také přestal splňovat potřebné podmínky. Proto město jako prozatímní řešení zrekonstruovalo stadion v Srbské ulici, než začne stavět nový,“ dodává Jarůšek, který v klubu vystřídal od devadesátých let několik funkcí. Od správce stadionu až po hlavního trenéra.
V říjnu 2001 se tak brněnský fotbalový klub přestěhoval na nově zrekonstruovaný městský stadión v Králově Poli. Stadion za Lužánkami získala v roce 2002 skupina brněnských podnikatelů za 11,5 milionu korun. Ti pak začátkem roku 2004 prodali tento stadion městu za 17,5 milionu korun.
Od té doby začal areál chátrat.
„Ještě před rokem jsme na něm trénovali s dorostenci, ale pak se přišlo na to, že stožáry se světly mohou být nebezpečné a město je odstranilo. Na jaře jsme se byli s ostatními fotbalisty, kteří v roce 1978 získali se Zbrojovkou titul, na stadion podívat. Z toho, jak to tam vypadá, nám bylo smutno. Byl to hrozný pohled. Ani nechci vzpomínat, na co všechno jsme tam narazili,“ popisuje současnou katastrofální podobu stadionu Jarůšek.
Fotbaloví fanoušci však stále mají šanci na to, že se jednou za Lužánky vrátí. Město totiž počítá se stavbou nové fotbalové arény pro třicet tisíc diváků místo chátrajícího stadionu. Její stavba měla podle původních plánů začít už letos. Kdy však nakonec práce za Lužánkami odstartují, se nyní neodváží nikdo ani tipovat. V době ekonomické krize totiž chybějí peníze.
„Je to ostuda, že Brno stadion nemá. Měl tady stát už několik let. Od nikoho jsem ani neslyšel, kdo a kolik za stadion zaplatí,“ kritizoval současný stav místopředseda rady Občanského sdružení Zbrojováci Jaroslav Hajn. Podle nejoptimističtější verze začne nový stadion fungovat v roce 2013 nebo 2014. Do té doby tak bude fotbal za Lužánkami připomínat už jen rozpadající se stadion.
O moc lépe to nevypadá ani s plány na postavení nové víceúčelové haly, v níž mají najít útočiště hokejisté nyní extraligové Komety. Zimní stadion za Lužánkami, který byl desítky let sportovním stánkem brněnského klubu, teď připomíná už jen stejnojmenná autobusová zastávka, protože chátrající halu srovnali dělníci se zemí přibližně před rokem.
Zmizel tak památník, který představoval více než šedesátiletou historii hokeje v Brně. Nekrytý zimní stadion totiž fungoval už od roku 1947. Zastřešení pak získal na začátku šedesátých let a od té doby se podoba stadionu výrazně neměnila. Po roce 1989 přešel stadion do vlastnictví podnikatele Zdeňka Valce. Jenže do oprav stadionu se moc peněz nedávalo.
„Na stadionu se investovalo jen do oprav toho, co bylo rozbité. Jiné opravy už nikdo nedělal,“ vzpomíná bývalý brankář hokejové Komety Vladimír Nadrchal.
Také hokejovou halu chtěl ovládnout Hrstka, který nejprve počítal i s odkoupením brněnského hokeje a zároveň s rekonstrukcí zimního stadionu. Přestože nechal vypracovat několik studií, jeho plány zůstaly jen na papíře.
Ani špatné technické podmínky však nezabránily Kometě v devadesátých letech opět vybojovat postup do nejvyšší soutěže.
Konec a odchod
Hokejisté přesto nedokázali zabránit definitivnímu odchodu a hokejová éra Komety za Lužánkami skončila v roce 1998. Majitel Valc chtěl totiž zaplatit dopředu nájem za halu na celý rok, na což klub neměl peníze. Rok pak stadion využíval ještě brněnský klub Ytong, který hrál ve třetí nejvyšší soutěži. O rok později provoz na stadionu definitivně skončil.
„Kdyby se do zimního stadionu investoval třeba milion korun, mohl fungovat. Například šatna hostů, kterou jsme tam vybudovali, měla dobrou úroveň a i přesto, že technické zařízení bylo zastaralé, tak se tam dalo dál hrát. Strašně mě to mrzelo, když jsem pak viděl, jak zavřený zimák chátrá,“ říká správce stadionu z devadesátých let a člen Sdružení zimních stadionů v České republice Josef Mana.
Zimní stadion se pak stal útočištěm pro bezdomovce a vandaly, několikrát v něm i hořelo. V roce 2005 dokonce posloužil pro výcvik psů ze záchranných kynologických brigád, kterým stav budovy dokonale vyhovoval.
Místo tradičního místa za Lužánkami tak v současnosti Kometa hraje v hale Rondo. Mnozí fanoušci a hokejisté však stále doufají, že se jednou za Lužánky vrátí.
„Umístění stadionu tam bylo ideální. Kromě toho, že byl prakticky v centru a lidé se tam snadno dostali tramvají nebo autobusem, tak Lužánky znamenají hlavně tradici. Pro mě to byl stadion, kde jsem ztratil spoustu zubů, utržil mnoho šrámů, ale také zažil hodně vítězství. Prolínání hokeje a fotbalu tam bylo také ideální. Bylo normální, že fotbalisté hráli třeba od tří hodin odpoledne a pak se lidé přesunuli vedle na zápas hokejistů,“ říká Nadrchal.
V Západní bráně?
Současné vedení města s vystavěním nového zimního stadionu za Lužánkami nyní nepočítá. Brněnský primátor Roman Onderka totiž chce víceúčelový stadion postavit v takzvané Západní bráně, která je mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem.
„Měl by to být moderní stánek, kam by se vrátila hokejová Kometa. Stále myšlenku víceúčelové haly neopouštím, snad vznikne do pěti let,“ slibuje primátor Onderka. Stadion má mít kapacitu deset tisíc diváků a přijít na miliardy korun. Město však zatím nezpracovalo ani projekt na jeho postavení.
S tím se fanoušci nechtějí smířit a založili dokonce i občanské sdružení, které se snaží prosazovat návrat za Lužánky.
„Velmi rychle se ustoupilo od lužáneckého prostoru někam jinam. Sice oceňujeme přínos pro sport současného vedení města, ale v případě umístění stadionu jinde než za Lužánky jsme dost neústupní. Jednoznačně požadujeme, aby pozemek město zrevitalizovalo a koupilo všechny potřebné parcely, tak, aby byl připravený na stavbu stadionu,“ říká předseda občanského sdružení Hokej patří za Lužánky Martin Dostál.
Politici podle něj často argumentují tím, že do prostoru za Lužánkami je špatná doprava a proto nechtějí v místech stadion obnovit. S tím však Dostál nesouhlasí.
„Doprava do Západní brány bude ještě horší. Dovedu si představit den, kdy do školy pojedou studenti, bude návštěvní den v nemocnici, zároveň lidé pojedou na hřbitov na Dušičky a Kometa se Spartou bude hrát play-off. To jsem pak zvědavý, jak se tam lidé dostanou. Podle nás jsou Lužánky schopné množství lidí daleko lépe vstřebat,“ tvrdí Dostál.
Navíc si myslí, že se také může stát, že se fanouškům do nové haly nebude chtít jezdit. „Vnitřně odmítám jezdit někam do Bohunic do novodobé arény, která nemá žádnou tradici,“ dodává Dostál.